Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Spor o Družbu prohlubuje napětí mezi Bratislavou a Kyjevem

Robert Fico
ČTK
 nst
nst

Přerušené dodávky ruské ropy ropovodem Družba se staly dalším bodem napětí mezi Slovenskem a Ukrajinou. Po telefonátu prezidenta Volodymyra Zelenského se slovenským premiérem Robertem Ficem je zřejmé, že obě vlády se zásadně rozcházejí v hodnocení technického stavu potrubí i odpovědnosti za dlouhodobý výpadek. Spor má přímé dopady na energetickou bezpečnost regionu i na další podobu vzájemných vztahů.

Dodávky ropy do Slovenska a Maďarska ropovodem Ropovod Družba jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že část potrubí na západní Ukrajině zasáhl ruský dron a že opravy vyžadují delší čas. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech zopakoval, že infrastrukturu poškodilo Rusko a že existují důkazy včetně satelitních snímků.

Viktor Orbán a Robert Fico

Nové sankce proti Rusku neprošly. Fico s Orbánem jsou proti

Ministři zahraničí zemí Evropské unie nedosáhli dohody na 20. balíku sankcí proti Rusku. Po skončení jednání v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. To navíc podle Fica zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny.

Přečíst článek

Slovenský premiér Robert Fico po telefonátu uvedl, že rozhovor potvrdil rozdílné postoje obou stran. Podle něj slovenské zpravodajské informace nenasvědčují tomu, že by ropovod byl v takovém stavu, který by bránil obnovení tranzitu. Zelenskyj naopak trval na tom, že opravy si vyžádají delší čas.

Fico zároveň uvedl, že ukrajinská strana odmítla možnost společné kontroly stavu ropovodu prostřednictvím mezinárodní komise, kterou dříve navrhly Bratislava a Budapešť.

Ekonomické dopady pro region

Ropovod Družba patří mezi klíčové energetické trasy ve střední Evropě. Slovensko i Maďarsko nadále dovážejí významnou část ropy z Ruska na základě výjimek z evropského embarga.

Pro slovenskou rafinerii Slovnaft i maďarské zpracovatelské kapacity znamená výpadek nutnost využívat alternativní logistické trasy nebo čerpat zásoby. To může zvyšovat náklady a vytvářet tlak na marže i konečné ceny pohonných hmot. Česko již ruskou ropu neodebírá a jeho expozice vůči Družbě je nižší.

Elektřina jako nástroj tlaku

Napětí dále zvýšilo Ficovo prohlášení, že Slovensko odmítne ukrajinské žádosti o nouzové dodávky elektřiny, dokud nebude tranzit ropy obnoven. Podle premiéra má být energetická spolupráce oboustranná.

Tento krok má potenciálně citelné důsledky. Ukrajinská energetická infrastruktura je dlouhodobě vystavena ruským útokům a spoléhá na podporu ze synchronizované evropské sítě. Omezení přeshraničních toků by mohlo komplikovat stabilizaci sítě zejména v období zvýšené spotřeby nebo dalších výpadků.

Maďarský rozměr

Do sporu vstupuje i Budapešť. Premiér Viktor Orbán už dříve označil zastavení tranzitu za krok ohrožující energetickou bezpečnost Maďarska. Bratislava i Budapešť dlouhodobě kritizují rozhodnutí Kyjeva neprodloužit tranzitní smlouvu na přepravu ruského plynu.

Slovenský premiér Robert Fico

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Přečíst článek

Fico navíc uvedl, že podle něj může být cílem ukrajinské politiky poškodit Orbána před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil.

Vztahy pod tlakem

Telefonát mezi Zelenským a Ficem potvrdil, že rozdíly nejsou pouze technického charakteru. Od návratu Fica do čela vlády na podzim 2023 Slovensko zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob a zaujímá kritičtější postoj k některým krokům EU v souvislosti s válkou.

Spor o Družbu tak zapadá do širšího rámce proměňujících se vztahů mezi Bratislavou a Kyjevem. Výsledek jednání o obnovení tranzitu bude mít nejen bezprostřední dopady na ropný trh ve střední Evropě, ale také na další podobu energetické a politické spolupráce v regionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Blackout se odkládá. Elektřinu chce Ukrajině dodávat místo Slovenska Polsko

Polsko je připraveno zvýšit vývoz elektřiny na Ukrajinu, pokud slovenský premiér Robert Fico splní svou hrozbu, že přeruší záložní dodávky elektřiny do válkou zničené země, uvedla dle agentury Bloomberg polská vláda. 

Přečíst článek

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek

Samsung zavře závod na Slovensku. O práci přijdou stovky lidí, firma mluví o energiích i změně strategie

Společnost Samsung
ČTK
 nst
nst

Jihokorejský gigant Samsung ukončí do května výrobu televizorů ve své slovenské továrně v Galantě. Rozhodnutí zasáhne přibližně 800 zaměstnanců a přichází v době, kdy nezaměstnanost na Slovensku roste na tříleté maximum. Firma krok vysvětluje globálními změnami trhu i vysokými cenami energií, opozice mluví o zhoršujícím se podnikatelském prostředí.

Samsung působí v Galantě od roku 2002. Nyní však oznámil, že výrobu televizorů postupně utlumí a do května zcela ukončí. Samotné propouštění má začít na konci června a dotkne se zhruba 800 lidí.

Společnost rozhodnutí zdůvodňuje kombinací faktorů: proměnou globálního trhu s televizory, úpravou vlastní výrobní strategie a vysokými cenami energií, které v posledních letech výrazně zatěžují evropský průmysl.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

Přečíst článek

Nejde přitom o první omezení aktivit firmy v zemi. Už v roce 2018 Samsung uzavřel závod ve Voderadech, kde vyráběl součástky pro televizory a monitory.

Logistika zůstává, výroba končí

Úplný odchod ze Slovenska se však nekoná. Samsung bude i nadále provozovat své logistické centrum, které zaměstnává přibližně 700 lidí. Země tak zůstane součástí evropské distribuční sítě koncernu, byť bez finální výroby televizorů.

Podle dostupných finančních údajů patřila slovenská divize mezi významné hráče domácí ekonomiky. Předloni její tržby přesáhly 1,7 miliardy eur a v žebříčku největších plátců daně z příjmů právnických osob skončila v první čtyřicítce.

Politika versus realita trhu

Premiér Robert Fico uvedl, že vláda zatím nemá oficiální detailní vyjádření o budoucích plánech Samsungu na Slovensku. Opozice však rozhodnutí okamžitě interpretovala jako důsledek zhoršujícího se podnikatelského prostředí, rostoucího daňového zatížení a vyšších odvodů.

Debata tak přesahuje rámec jedné továrny. Otázkou je, zda jde o izolovaný krok v rámci globální restrukturalizace, nebo o symptom širšího problému konkurenceschopnosti slovenského průmyslu.

Nezaměstnanost roste, tlak sílí

Uzavření závodu přichází ve chvíli, kdy se situace na trhu práce začíná zhoršovat. Nezaměstnanost na Slovensku začala růst loni v listopadu a v lednu dosáhla zhruba 4,42 procenta, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky.

Paradoxem zůstává, že současně přibylo volných pracovních míst. Strukturální nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce tak může znamenat, že část propuštěných zaměstnanců nenajde nové uplatnění snadno. Zejména pokud jde o specializované výrobní pozice.

Signál pro střední Evropu

Rozhodnutí Samsungu zapadá do širšího trendu přehodnocování výrobních kapacit v Evropě. Kombinace vysokých energetických nákladů, tlaku na marže a proměny globálních dodavatelských řetězců nutí technologické firmy přesouvat produkci blíže k levnějším regionům nebo ji centralizovat.

Pro Slovensko je to další varovný signál. Země, která dlouhodobě staví na průmyslové výrobě a zahraničních investorech, bude muset hledat způsoby, jak si udržet konkurenceschopnost v době, kdy se globální průmyslová mapa znovu překresluje.

Prodej iPhone 17 odstartoval

iPhone vítězí. Apple sesadil Samsung z pozice světové jedničky

Apple letos po více než dekádě sesadí Samsung z trůnu světového lídra smartphonů. Analytici společnost Counterpoint tvrdí, že dominanci si Apple udrží nejméně do roku 2029.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Pospěšte si s nákupem notebooku, mobilu, ojetiny, než podraží, burcují čeští prodejci

Pospěšte si s nákupem notebooku, mobilu, ojetiny, než podraží, burcují čeští prodejci

Přečíst článek

Politico: Babišův byznys od klinik plodnosti po květiny. Brusel nemá úplný přehled

Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.

V Bruselu se znovu otevírá debata o střetu zájmů Andreje Babiše a Evropská komise přiznává, že nemá úplný seznam firem, které premiér v EU vlastní či ovládá.

Nejvýraznější investicí je síť klinik asistované reprodukce FutureLife. Působí v 16 zemích, provozuje zhruba 60 poboček a podle dostupných údajů pomohla přivést na svět více než 170 tisíc dětí. Hartenberg v ní drží 50,1 procenta. Společnost zdůrazňuje, že premiér se na jejím řízení nepodílí a funguje jako běžný poskytovatel zdravotní péče. Píše server Politico.

Investice do reprodukční medicíny patří mezi dynamicky rostoucí segmenty zdravotnictví, a zároveň přitahují zvýšenou veřejnou pozornost.

Od krajky k e-commerce

Kapitál spojený s Babišem proudí i do každodenní spotřeby. Český e-shop se spodním prádlem Astratex dnes provozuje lokalizované internetové obchody přibližně na deseti evropských trzích a dosahuje ročních tržeb v desítkách milionů eur.

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Falešná Babišova hra na blahotvůrce národa. Závazky se mají plnit

Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.

Přečíst článek

Portfolio doplňují i další online obchody zaměřené na sportovní vybavení, textil či specializované zboží. Maloobchod tak tvoří další pilíř aktivit mimo tradiční zemědělsko-průmyslový sektor.

Květiny pro každou příležitost

V roce 2019 získal Hartenberg většinový podíl v květinářském řetězci Flamengo, který v Česku provozuje přibližně 200 prodejen. Nabízí běžné květiny i smuteční aranžmá.

Fond vstoupil i do developmentu, například do projektu Císařská vinice poblíž parku Ladronka v Praze. Na výstavbě spolupracoval s developerem JRD, který uvedl, že firmy spojené s Babišem už v projektu nemají podíl a že stavba nezískala žádné evropské ani jiné veřejné dotace.

Brusel bez jednotného registru

Politico zároveň upozorňuje na systémový problém. Evropská komise podle serveru nemá k dispozici jednotný seznam všech společností, které premiér v členských státech EU vlastní či ovládá. Neexistuje ani celoevropský registr, který by propojoval konečné majitele s konkrétními příjemci unijních dotací.

Brusel znovu otevírá Babišův střet. Chce záruky, že Agrofert nedostane ani euro

Evropská komise žádá Česko o vysvětlení, jak brání střetu zájmů premiéra. Požaduje detailní právní analýzu i potvrzení, že Agrofert nečerpá evropské peníze. Česko má měsíc na odpověď. Ve hře jsou miliardy korun.

Přečíst článek

Kontrola střetu zájmů tak zůstává primárně na jednotlivých členských státech. Debata se přitom dosud soustředila hlavně na Agrofert, zatímco aktivity prostřednictvím Hartenbergu zůstávaly mimo hlavní proud veřejné diskuse. Podle dostupných informací však žádná ze společností skupiny Hartenberg nebyla obviněna ze zneužívání evropských dotací.

Související

Stát má začít vymáhat peníze po Agrofertu, vyzvala dozorčí rada SZIF

Přečíst článek
Doporučujeme