OBRAZEM: Růžová řeka v Japonsku. Osm tisíc sakur v Kawazu je v plném květu

Muniční iniciativa zajistila od svého vzniku asi 4,4 milionu kusů velkorážní munice pro Ukrajinu. Ve zveřejněném rozhovoru pro server Odkryto.cz to řekl prezident Petr Pavel. ČR podle něj k projektu přistupovala od počátku s maximální mírou otevřenosti a od žádného z auditorů dárcovských zemí nezaznamenala kritiku, která by naznačovala pochybení v transparentnosti, případně v korupci. Pokusy o ni podle prezidenta byly, je ale přesvědčen, že žádných zásadních pochybení iniciativa nositelem nebyla.

Česká muniční iniciativa začala fungovat předloni a zaměřuje se na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v únoru 2022 v zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun.

Pavel muniční iniciativu považuje za mimořádně úspěšnou. „Když se podíváme jenom na prostá čísla, tak více než 50 procent veškeré velkorážní munice pro Ukrajinu bylo zajišťováno v uplynulé době prostřednictvím muniční iniciativy. Takže se dá říct, že byla pro Ukrajinu životně důležitá,“ podotkl.

Náměstí proti Macinkovi: Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu prezidenta Pavla

Politika

Ve městech mimo Prahu i menších obcích se dnes odpoledne sešli lidé podporující prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vládní stranou Motoristů. Na jednotlivých náměstích se shromáždily stovky nebo i tisíce lidí. Podle pořadatelů ze spolku Milion chvilek se shromáždění odehrávají ve více než 400 městech a obcích v Česku. Navazují na demonstraci z 1. února na pražském Staroměstském a Václavském náměstí, kde se tehdy podle organizátorů sešlo až 90 tisíc lidí. Na některé akce dorazili také Pavlovi odpůrci.

ČTK

Přečíst článek

Iniciativu loni před volbami kritizovaly tehdy opoziční hnutí ANO a SPD. Předseda ANO a nynější premiér Andrej Babiš loni v červenci v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že iniciativa je netransparentní, předražená a plesnivá. Letos na začátku ledna oznámil, že muniční iniciativa bude pokračovat, Česko do ní nebude dávat peníze.

„Kritiky zaznělo mnoho, ale zatím se nikde neobjevil jediný důkaz, že by ta kritika byla oprávněná,“ řekl v rozhovoru Pavel. Česko podle něj přizvalo největší dárce, aby vyslali svoje auditory. „Kteří budou sedět vedle našich expertů a vlastně se jim dívat pod ruce, jakým způsobem je s jejich penězi zacházeno. A od žádného z nich, a musíme říct, že v tom byly opravdu miliardy eur, jsme nezaznamenali žádnou kritiku, která by naznačovala pochybení v transparentnosti, případně korupci, tak jak bylo naznačováno,“ dodal.

„Ty pokusy tam samozřejmě byly, všude, kde se hýbou velké peníze, tak takové pokusy určitě budou, ale já jsem přesvědčen o tom, že žádných zásadních pochybení muniční iniciativa nebyla nositelem,“ uvedl také Pavel. Pokud se někde objeví například obvinění z vyšší marže pro nějakou společnost, je prezident pro to, aby se to vyšetřilo. „Ale neměli bychom tím kompromitovat celou iniciativu, protože ta jednoznačně je transparentní a má důvěryhodnost našich partnerů,“ doplnil.

Svět technologií čelí nové krizi. Nedostatek paměťových čipů DRAM — základního stavebního kamene téměř veškeré moderní elektroniky — začíná tvrdě dopadat na globální výrobu, zisky firem i koncové ceny produktů. A podle šéfů největších technologických společností bude situace ještě horší.

Od začátku roku 2026 Tesla, Apple a další velké korporace upozorňují, že nedostatek pamětí omezuje výrobu. Šéf Applu Tim Cook varoval, že tlak na dodávky stlačí marže iPhonů. Micron označil situaci za „bezprecedentní“. Elon Musk šel ještě dál — Tesla podle něj možná bude muset postavit vlastní továrnu na výrobu pamětí.

„Máme dvě možnosti: narazit na čipovou zeď, nebo postavit fabriku,“ prohlásil Musk, kterého cituje agentura Bloomberg.

AI vysává světové zásoby

Hlavní příčinou je masivní výstavba datacenter pro umělou inteligenci. Firmy jako Alphabet, OpenAI, Meta, Microsoft či Amazon investují stovky miliard dolarů do infrastruktury, která vyžaduje obrovské objemy paměťových čipů.

Jen letos plánují Alphabet a Amazon investovat až 185 miliard, respektive 200 miliard dolarů do výstavby datacenter — nejvyšší kapitálové výdaje v historii firem. Výdaje čtveřice největších technologických firem mají vzrůst z 217 miliard dolarů v roce 2024 na odhadovaných 650 miliard dolarů v roce 2026.

Pro představu: jeden výpočetní čip pro umělou inteligenci, například Nvidia Blackwell, má 192 gigabajtů operační paměti. To je asi šestkrát víc, než kolik má výkonný domácí počítač. A když se takových čipů spojí 72 do jednoho serveru, spotřebují dohromady tolik paměti, kolik by stačilo zhruba pro tisíc špičkových chytrých telefonů. Jeden jediný AI server tak „spolkne“ obrovské množství paměťových čipů.

Výrobci pamětí jako Samsung, SK Hynix a Micron proto přesouvají výrobu na speciální, dražší typ pamětí určený právě pro umělou inteligenci. Jenže tím pádem zbývá méně kapacity na výrobu běžných pamětí, které se používají v telefonech, noteboocích nebo autech. A to je jeden z hlavních důvodů, proč začíná být pamětí nedostatek.

Umělá inteligence vstupuje do robotů. Od těch průmyslových po humanoidy s empatií

Názory

Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.

Josef Tuček

Přečíst článek

Ceny letí „parabolicky“

Důsledky jsou dramatické. Cena jednoho typu DRAM vzrostla mezi prosincem a lednem o 75 procent. Někteří prodejci mění ceny každý den. V oboru se začíná používat výraz „RAMmageddon“.

„Stojíme na prahu něčeho většího, než cokoli, čemu jsme dosud čelili,“ varoval šéf Lam Research Tim Archer. „Poptávka do konce dekády převýší všechny ostatní zdroje poptávky.“

Analytik Mark Li ze společnosti Bernstein hovoří o „parabolickém“ růstu cen. To sice přinese rekordní zisky výrobcům pamětí, ale zbytek sektoru čekají těžké měsíce.

„Tato strukturální nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou není krátkodobým výkyvem,“ uvedl šéf Lenova Yang Yuanqing. Podle něj bude nedostatek trvat minimálně do konce roku.

Viceprezident Micronu Manish Bhatia situaci označil za „největší rozpor mezi nabídkou a poptávkou za 25 let“.

Ohrožené konzole i auta

Dopady už jsou vidět. Sony zvažuje odklad nové generace PlayStationu až na roky 2028 či 2029. Nintendo údajně uvažuje o zdražení konzole Switch 2. Výrobci notebooků hlásí častější revize dodavatelských kontraktů. Čínští producenti smartphonů snižují výrobní plány. Cisco už kvůli nedostatku pamětí vydalo slabší výhled zisků. Qualcomm i Arm varují před dalšími dopady.

„Jsme uprostřed bouře, kterou řešíme hodinu po hodině,“ uvedl šéf norské IT firmy Atea Steinar Sonsteby.

Podle analytiků může podíl pamětí DRAM na výrobních nákladech levných smartphonů vzrůst z deseti až na 30 procent.

„Paměti jsou novým zlatem pro AI a automobilový sektor,“ řekla šéfka Arista Networks Jayshree Ullalová. „Ale nebude to jednoduché. Zvýhodní to ty, kdo plánovali dopředu a mají kapitál.“

Wall Street se vrací do éry tučných výplat. Kolik si vydělají šéfové největších bank?

Money

Po letech zdrženlivosti po finanční krizi z roku 2008 vyplácí americké banky svým generálním ředitelům rekordní odměny. Šéfové největších bank na Wall Street letos obdrželi roční kompenzace přesahující 40 milionů dolarů, čímž překonali rekordy z let 2006 a 2021.

nst

Přečíst článek

Supercyklus, který nemusí skončit

Výstavba nových továren na paměti trvá roky. Odborníci proto mluví o nástupu „supercyklu“ AI — dlouhodobé vlny poptávky, která může narušit tradiční střídání boomu a propadů v paměťovém průmyslu.

Jedno je jisté: paměťové čipy se staly strategickou surovinou digitální éry. A jejich nedostatek začíná přepisovat pravidla globální výroby.