Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to řekl český prezident Petr Pavel. V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena.

„Je na nás všech, včetně Spojených států, a možná především na nich, abychom zvýšili politický tlak na Rusko, a ne na Ukrajinu, protože to Putina ke stolu nepřivede,“ řekl. Rusko podle něj musí pochopit, že „jedinou cestou je jednat“. „Nejsem si jistý, že Rusko dospělo mentálně do tohoto bodu,“ dodal.

Pavel připomněl své vystoupení v Mnichově před rokem, ve kterém varoval před přehnaným optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině. Řekl, že nechtěl, aby přehnaná očekávání vyvolala zklamání a frustraci. Ve své promluvě zdůraznil, že situace na bojišti není „příznivá“ ani pro Rusko. „Cena každého čtverečního metru (zabraného) ukrajinského území je enormně vysoká,“ řekl.

„Skandinávský duch“

Podle českého prezidenta by se v Evropě měl rozšířit „skandinávský duch“. Země na severu Evropy se podle něj totiž nebojí vzdorovat i velmocím, jak se ukázalo v případě nedávného sporu Dánska se Spojenými státy o Grónsko či v případě ruských hrozeb vůči Finsku před jeho vstupem do NATO. „Rusko je slabá země s mnoha jadernými zbraněmi,“ řekl prezident. Tak by se k Moskvě mělo podle něj přistupovat.

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Politika

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

nst

Přečíst článek

Prezident v debatě rovněž podpořil názor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v dnešním projevu na bezpečnostní konferenci řekl, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnější evropskou armádou a měla být součástí NATO. Podle Pavla by bylo „opravdu velmi chytré“ mít armádu, jako je ta ukrajinská, v NATO, protože je nyní vedle té ruské „nejzkušenější“ na světě.

Pavel vystoupil v panelové diskuzi společně s lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkévičsem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem a nizozemským premiérem Dickem Schoofem. Také podle čtveřice těchto evropských politiků Rusko nyní nemá zájem o uzavření míru. Od ruské invaze na Ukrajinu uplynou přespříští týden čtyři roky.

Ukrajinský oběd v Mnichově navštívil dnes také ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč, který byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých ve válce na Ukrajině diskvalifikován z olympijských her. Vysloužil si potlesk vestoje a označení hrdina.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje výraznou reformu soudní soustavy. Slučování okresních soudů má podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) přinést úspory v řádu desítek až stovek milionů korun ročně. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi.

Podle Tejce by bylo ideální snížit počet okresních soudů o 20 až 30 procent ze současných 86. „Musíme také zohlednit dostupnost,“ uvedl ministr. Odborně se přitom za minimální efektivní velikost soudu považuje zhruba 25 soudců, což podle něj nesplňuje asi 60 procent okresních soudů.

Úspory v budovách i platech

Výše úspor bude záviset na rozsahu reformy. Pokud bude ministerstvo postupovat razantně, mohou podle Tejce dosáhnout stovek milionů korun. Umírněnější varianta by přinesla úspory v desítkách milionů. Peníze má stát ušetřit mimo jiné opuštěním některých soudních budov, snížením nákladů na nájmy i omezením administrativních pozic, například správců rozpočtů, budov či investičních techniků.

Analýza, která určí konkrétní soudy ke sloučení, by měla být hotová do konce března. „Teď jednáme o kritériích, která budou zohledněna,“ řekl Tejc. Výsledný návrh chce ministerstvo konzultovat se zástupci soudů i samospráv.

Podle serveru iDNES by mohlo zaniknout až 26 okresních soudů. Jako možné příklady se v médiích objevují například soudy v Jeseníku, Rokycanech či Rakovníku.

Schillerová: Prezidenta Pavla chci přesvědčit, aby podepsal rozpočet

Money

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.

ČTK

Přečíst článek

Cílem je specializace a lepší zastupitelnost

Ministerstvo argumentuje nejen úsporami, ale také snahou o větší specializaci a lepší zastupitelnost soudců. Některé okresní soudy totiž v části agend řeší jen nízký počet případů a mají omezený počet soudců, což podle České justice komplikuje efektivní organizaci práce.

V Česku aktuálně působí přibližně 1 800 soudců u okresních soudů. Kromě 86 okresních soudů funguje také deset obvodních soudů v Praze pod osmi krajskými soudy.

Změny by podle dřívějších informací mohly vstoupit v platnost od ledna 2027.