Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.
„Chápu, že pan prezident je už v kampani. Nechci čerpat energii na nějaké spory. Chci čerpat energii pro plnění našeho programu,“ řekl Babiš. Diskuse ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost Pavel zmínil při návštěvě napadené země.
Diskuse ohledně možnosti poskytnout Ukrajině několik menších letounů pro obranu proti ruským dronům začala minulý týden, když tuto možnost Pavel zmínil při návštěvě napadené země. Koalice tento týden podpořila stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), podle kterého armáda letouny potřebuje a Česko je Ukrajině prodat nemůže. Zůna odkazoval na stanovisko armády.
Aero L-159 ČTK
Výsostně politické rozhodnutí
Náčelník generálního štábu Karel Řehka ale v pátek novinářům řekl, že armáda byla připravena letouny pro Ukrajinu vyčlenit. Na stanovisko armády opakovaně poukazoval i Pavel, podle něhož by dodávka čtyř L-159 nijak nenarušila obranyschopnost republiky. Řehka současně zdůraznil, že dodání vojenské techniky na Ukrajinu je výsostně politické rozhodnutí.
Armáda v aktuálním stanovisku podle Řehky uvedla, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost České republiky. Babiš poukazoval na to, že současný ministr obrany i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS) opakovaně říkali, že letadla armáda potřebuje.
Česká armáda má nyní 24 letounů L-159, z toho 16 bojových a osm cvičných strojů. Ministerstvo obrany rozhodlo o modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, a to postupně od letošního roku do roku 2029.
Prezident Pavel brzdí vstup Česka do Trumpovy Rady míru. Neznáme cíle ani pravidla, říká
Pozvánka do nové Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, zůstává otevřená. Prezident Petr Pavel i vláda upozorňují, že bez jasného mandátu, pravomocí a vztahu k OSN nelze o členství rozhodnout. Ministerstvo zahraničí chystá analýzu pro pondělní jednání koalice.
Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.
Areál bývalé pradiárny v Kežmarku založil v roce 1860 podnikatel Karol Wein. Ve své době patřil k technologicky nejvyspělejším továrnám v tehdejším Uhersku a sehrál klíčovou roli v rozvoji textilního průmyslu pod Tatrami. Výroba zde probíhala nepřetržitě až do roku 1946, později závod fungoval pod názvem Tatraľan a zaměstnával skoro 2 500 lidí.
Po roce 1989 však přišel útlum. Výroba se zastavila a rozsáhlý industriální areál začal chátrat. Přesto si hlavní výrobní objekt uchoval výjimečnou architektonickou hodnotu. Natolik, že byl prohlášen za národní kulturní památku.
Když se areál dostal do rukou nového investora, společnosti Karloff, byl jeho stav kritický. Pod budovou protéká potok, část objektu stojí na dřevěných pilotách a dlouhodobá vlhkost způsobila rozsáhlé statické poruchy. Rekonstrukce proto znamenala nejen architektonickou, ale především technickou výzvu.
V roce 2019 vyhlásil investor architektonickou soutěž. Cíl byl jasný. Vytvořit moderní výrobní a administrativní zázemí pro prémiového výrobce alkoholu Tatratea a zároveň otevřít historický areál městu. „Nevnímali jsme pradiáreň jen jako výrobní objekt, ale jako místo s potenciálem stát se urbánním uzlem celé lokality,“ vysvětlují architekti Rado Buzinkay a Andrej Ferenčík z ateliréru Beef Architekti. Spolu s Lukášem Valenčinem jako spoluautorem pracovali s myšlenkou, že i industriální areál na okraji města se může stát novým veřejným a společenským centrem.
Součástí jejich návrhu je proto veřejný prostor, který propojuje jednotlivé části areálu a zpřístupňuje historickou budovu obyvatelům i návštěvníkům. V nových přístavbách vznikne kavárna, podniková prodejna i muzeum věnované historii zpracování lnu.
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Rekonstrukce v etapách: výroba, administrativa i ubytování
Projekt je rozdělen do dvou etap. První fáze, dokončená v roce 2024, se soustředila na rekonstrukci původní památkově chráněné budovy. Ta dnes slouží výrobě, administrativě, degustačním prostorům i ubytování pro hosty. Druhá fáze, plánovaná na roky 2025–2026, rozšíří areál o nové funkce a veřejný prostor. Celková užitná plocha projektu dosahuje 4 622 metrů čtverečních, plocha pozemku přesahuje 12 tisíc metrů čtverečních.
Architekti se rozhodli odstranit pozdější přístavby, zejména bývalou kotelnu, které narušovaly původní hmotu objektu. Jedna přístavba zůstala zachována z provozních důvodů, vizuálně je však jasně oddělena od historické části.
Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Materiálové řešení je záměrně střídmé. Odhalená původní konstrukce s litinovými sloupy, terakotové dlažby a světlé omítky podtrhují autenticita industriální architektury. Zachovány zůstaly i detaily, jako litinové výztuže s motivem lněného květu nebo cihlový komín, který se v budoucnu promění ve vyhlídku s panoramatem Tater.
Jednou z největších výzev bylo splnění přísných požárních a bezpečnostních požadavků spojených s výrobou a skladováním lihu. Technická řešení byla navržena tak, aby co nejméně zasahovala do vizuální podoby interiérů. Původní zdivo, klenby i litinové sloupy zůstaly přiznané, nové prvky, zábradlí, svítidla či podlahy, jsou jednoduché, funkční a architektonicky zdrženlivé.
Brno jede. Zchátralé průmyslové areály mění na moderní čtvrti, i Praha by mohla závidět
I brněnské brownfieldy se postupně mění. Letos se začne stavět hned vedle Cejlu nebo vedle tamního hlavního nádraží. Jak se někdejší průmyslové areály promění?
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Jak se mají rekonstruovat industriální památky? Třeba jako v Bratislavě
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
Daň se vztahuje na osoby s ročními příjmy nad 250 tisíc eur a měla zajistit, aby na daních odvedly alespoň 20 procent svých příjmů. Výnos zůstává výrazně za původními plány i do budoucna. Pro rok 2026 vláda nyní počítá s výběrem zhruba 650 milionů eur, což je asi o miliardu eur méně, než se původně předpokládalo.
Situace krátkodobě komplikuje snahu kabinetu snižovat vysoký deficit veřejných financí. Ministerstvo financí uvedlo, že vzniklý rozpočtový výpadek hodlá zaplnit kombinací jiných daňových opatření a výdajových škrtů.
Úřad přičítá slabý výnos změně konstrukce daně a jejímu pozdnímu zavedení. Daň se měla původně uplatňovat zpětně i na příjmy z roku 2024, ale kvůli politickému patu a opožděnému schválení rozpočtu to nebylo možné.
Aktualizováno
Zaměstnancům ve veřejné sféře vzrostou platy. Schillerová řekla o kolik
Po měsících čekání přijde přidání. Vláda od dubna zvýší platy části zaměstnanců veřejného sektoru, rozdíly mezi jednotlivými profesemi ale zůstanou výrazné.
Zpráva znovu rozpoutala politickou debatu o zdanění bohatých a o tom, jak ozdravit francouzské veřejné finance. Levicové strany poukazují na neúčinnost současného modelu a volají po razantnějších opatřeních. Předseda rozpočtového výboru parlamentu Éric Coquerel z levicově populistického hnutí Nepodrobená Francie označil výsledek za selhání vlády. „Ukazuje se, že pokud se budeme držet jen drobných symbolických opatření proti daňové optimalizaci ultrabohatých, míjíme se s cílem,“ uvedl.
Deficit francouzských veřejných financí loni dosáhl 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vláda premiéra Sébastiena Lecornua má jen křehkou parlamentní podporu. Kabinet už zvýšil zdanění velkých firem a prodloužil dočasná daňová opatření, což vyvolalo kritiku ze strany podnikatelských svazů. Zkušenost s novou daní znovu ukazuje obtíže při koncipování zdanění bohatých, kteří často využívají legální optimalizace ke snížení svých daňových povinností, dodal Financial Times.
Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům
Pokud si dnes někdo chce přijít na opravdu slušné peníze, nemusí se učit programovat, ale klidně si obléct montérky. Boom datových center podle šéfa Nvidie Jansena Huanga otevírá cestu k vysokým výdělkům pro instalatéry, elektrikáře i stavební dělníky.
Na konci loňského roku parlamentem neprošel návrh na zavedení takzvané Zucmanovy daně, kterou dlouhodobě prosazuje ekonom Gabriel Zucman působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur (2,4 miliardy korun), kterých je ve Francii přibližně 1800. Neúspěšný společný návrh levicových stan předpokládal zavedení dvouprocentního odvodu z jejich majetku.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Návrh daně pro nejbohatší hnul žlučí nejbohatšímu Francouzi Arnaultovi
