Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Češi cítí příležitost. Pražské hotely mohou letos znovu měnit majitele

Hotel Hilton Prague
ČTK
Petra Nehasilová

Pražské hotely znovu vydělávají a investoři jsou aktivní. Část zahraničních fondů se ale blíží ke konci investičního horizontu, zatímco český kapitál má chuť dál nakupovat. Rok 2026 může naznačit další směr trhu.

Česká republika loni zaznamenala historicky nejvyšší počet turistů, přijelo jich cca 24,4 milionu, čímž poprvé překonala předcovidový rok 2019. Přestože obsazenost pražských hotelů se zatím plně nevrátila na tehdejší úroveň, klíčovým faktorem je výrazný růst cen. 

Průměrná denní sazba v Praze letos dosahuje zhruba 116 eur, zatímco v roce 2019 činila 93 eur. Díky tomu je příjem na pokoj  přibližně o 15 eur vyšší než před pandemií. „Z pohledu výnosu na pokoj jsme úrovně z předcovidových let již výrazně překonali,“ potvrzuje David Sajner, investment director společnosti Savills.

Riverside Karlin

Trh s komerčními nemovitostmi loni dosáhl absolutního rekordu

Celkový objem transakcí na trhu komerčních nemovitostí v roce 2025 dosáhl rekordních 4,2 miliardy eur. Vyplývá to z dat poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Je to víc než dvojnásobný meziroční nárůst. Je to absolutní rekord tuzemského investičního trhu.

Přečíst článek

Hotelový trh byl v letech 2020 až 2024 podle něj téměř zamrzlý. V celé České republice se za toto období prodalo pouze 18 hotelů v hodnotě 339 milionů eur. Obrat přinesl až rok 2025, kdy se zobchodovalo 11 hotelů za zhruba 628 milionů eur, což je objem vyšší než v roce 2019 a téměř dvojnásobek hodnoty transakcí za předchozích pět let dohromady. 

Největší část investic připadla na několik klíčových akvizic v centru města, včetně hotelů Hilton Prague, Four Seasons Prague a Hotel Diplomat. Praha tak tvořila dominantní část celkového hotelového investičního objemu v České republice.

Kdo dnes vlastní pražské hotely

Mění se i majetková struktura pražských hotelů, která je dnes výrazně pestřejší než před pěti až sedmi lety. Zatímco tehdy byly klíčové hotelové objekty často v rukou zahraničních fondů a institucionálních investorů, stále výrazněji se prosazují velké české realitní skupiny. „Nejaktivnějším hráčem byla loni společnost PPF Real Estate, která realizovala tři akvizice. Dále nakupovaly fondy Patria, Conseq a Amundi. Z našeho pohledu se jednalo především o rozšíření portfolia o další investiční aktivum,“ říká Sajner.

Vedle těchto hráčů se na trhu uplatňuje také rodinný kapitál a soukromí investoři, kteří hotely vnímají jako stabilní dlouhodobé aktivum.

Swissôtel otevřel první hotel v Česku. A Praze se vyhnul

Prémiová hotelová značka Swissôtel vstoupila na český trh. Nevybrala si ale Prahu ani horské resorty – svůj první hotel v Česku otevřela v Mariánských Lázních. Nejde o klasický „spa hotel“, ale spíš o mix lázeňství, moderního wellness a městského hotelu vyšší kategorie.

Přečíst článek

Proč jsou aktivnější Češi než zahraniční fondy? Zahraniční investoři dnes častěji upřednostňují metropole západní a jižní Evropy, kde byl růst hotelových výnosů rychlejší než v Praze. „Zahraniční kapitál porovnává investiční příležitosti napříč celou Evropou a v tomto širším kontextu může český trh působit relativně draze,“ vysvětluje Jakub Stanislav, vedoucí oddělení investičních nemovitostí CBRE v České republice.

Naopak čeští investoři vnímají Prahu jako domácí, stabilní a dlouhodobě prověřený trh, na němž dokážou lépe pracovat s lokálními riziky i provozními detaily.

Jaké hotely se ještě mohou dostat na trh

Podle společnosti Savills je nabídka kvalitních hotelů na trhu stále relativně dostatečná, zatímco CBRE upozorňuje, že největší a nejatraktivnější transakce již proběhly.

Obecně lze očekávat, že se na trhu budou objevovat především hotely vlastněné zahraničními fondy, které se blíží ke konci svého obvyklého investičního horizontu v délce sedmi až deseti let. Zájem investorů se může soustředit také na objekty vyžadující rekonstrukci nebo tzv. repositioning, tedy změnu konceptu či značky s cílem dalšího růstu výnosů. Potenciál nabízejí rovněž hotely v širším centru Prahy, kde je stále prostor pro růst cen i provozní výkonnosti.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Analytici se dále shodují, že hotelový sektor v Praze čeká stabilní, nikoli přehřátý vývoj. Provozní výkonnost by měla dále růst díky kombinaci vyšší obsazenosti a pokračujícího růstu cen, zatímco výnosy u špičkových hotelů v centru města zůstanou spíše stabilní.

„K výraznému objemu prodejů došlo v roce 2025 a k několika dalším hotelovým transakcím by mělo dojít ještě v roce 2026. Neočekáváme však plošnou vlnu odchodů zahraničních fondů, protože hotelový sektor v Praze zůstává pro mezinárodní kapitál nadále velmi atraktivní,“ dodává Stanislav.

Podle něj lze zároveň očekávat pokračující růst provozní výkonnosti hotelů. Omezená výstavba nových hotelů v Praze by měla i nadále podporovat růst hodnoty hotelových nemovitostí a jejich cenový vývoj.

PPF získá další pražský hotel, za 1,8 miliardy korun kupuje dejvický Diplomat

Renáta Kellnerová rozšíří hotelové impérium. PPF Real Estate může koupit pražský hotel Diplomat

Společnost PPF Real Estate může koupit hotel Diplomat v pražských Dejvicích. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. PPF hotel kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings. Investiční skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, za hotel zaplatí 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun.

Přečíst článek

Holding Koh-i-noor koupil secesní palác na Václavském náměstí.

Tichý lov na Václaváku: Koh-i-noor získal secesní palác, Pytloun obří hotel

Čeští investoři získali dvě klíčové budovy na Václavském náměstí a odborníci mluví o začátku nové vlny, která může přepsat vlastnickou mapu centra města.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

PSN kupuje od společnosti E.ON rozsáhlý areál v Brně, kterému vrátí rezidenční funkci.
PSN, užito se svolením
Petra Nehasilová

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Developerská společnost PSN prostřednictvím své brněnské pobočky dokončuje akvizici dvou rozsáhlých areálů v Brně, které dosud vlastnila energetická skupina E.ON. Většina objektů se nachází v oblasti ulice Cejl, další nemovitosti leží v sousedství připravovaného projektu Brno Jedna. Celkově jde o území o rozloze přibližně šesti hektarů, dlouhodobě uzavřené veřejnosti a využívané především pro technické a administrativní zázemí energetiky.

Praha a její aktualizovaný návrh nového územního plánu

Drahota bez konkurence: Praha předčila Bratislavu i Varšavu

Praha je nejdražším městem východní Evropy z pohledu celkových nákladů na život a bydlení. Na dalších příčkách se umístily Bratislava a Varšava, zatímco Budapešť se v žebříčku nachází výrazně níže. Vyplývá to z indexu databáze Numbeo. Zahrnuje jak běžné výdaje domácností, tak náklady na nájemní bydlení, a poskytuje tak komplexní srovnání finanční náročnosti života ve městech.

Přečíst článek

Součástí transakce jsou i pozemky o velikosti zhruba 1,5 hektaru, kde PSN počítá s výstavbou až 400 bytů. Společnost byla vybrána z více zájemců, přičemž jednání o podobě akvizice probíhala přibližně půl roku.

Areál má výraznou historickou stopu sahající do konce 19. století. Původně zde vzniklo bydlení, které však v průběhu 20. století ustoupilo provozním funkcím. Součástí převodu je i památkově chráněná budova, kde v letech 1878–1897 fungovala druhá městská parní elektrárna.

PSN deklaruje záměr vrátit lokalitě rezidenční charakter a kombinovat rekonstrukce původních činžovních domů s novou výstavbou. „Naším cílem je navázat na původní charakter území a současně nabídnout moderní městské bydlení,“ uvádí Petr Pospíšil, ředitel brněnské pobočky PSN.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Brownfieldy jako hlavní rezerva pro bydlení

Brno dlouhodobě naráží na limity dalšího rozšiřování města. Rychlý růst populace, silné univerzitní zázemí a rozvoj technologických firem zvyšují tlak na trh s bydlením, zatímco nové stavební plochy vznikají jen omezeně. Přestavby brownfieldů v širším centru se proto stávají jednou z mála realistických cest, jak nabídku bytů navyšovat.

Oblasti jako Cejl, Zbrojovka nebo Trnitá představují zároveň urbanistickou výzvu. Jejich proměna může přinést nejen nové byty, ale i otevření dosud uzavřených území a lepší propojení jednotlivých částí města. Výsledná podoba projektů však bude záviset na povolovacích procesech, dopravním řešení a schopnosti investorů zapojit nové čtvrti do stávající městské struktury.

Tomáš Vavřík

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Přečíst článek

Tým architektů Semela Architects

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Přečíst článek

Související

Brownfield v Brně se promění v moderní čtvrť.

Brno jede. Zchátralé průmyslové areály mění na moderní čtvrti, i Praha by mohla závidět

Přečíst článek

Z chátrající ruiny průmyslové impérium. Jak historická továrna pod Tatrami získala hodnotu milionů

Pradiareň Kežmarok
Jakub Čaprnka, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.

Areál bývalé pradiárny v Kežmarku založil v roce 1860 podnikatel Karol Wein. Ve své době patřil k technologicky nejvyspělejším továrnám v tehdejším Uhersku a sehrál klíčovou roli v rozvoji textilního průmyslu pod Tatrami. Výroba zde probíhala nepřetržitě až do roku 1946, později závod fungoval pod názvem Tatraľan a zaměstnával skoro 2 500 lidí.

Po roce 1989 však přišel útlum. Výroba se zastavila a rozsáhlý industriální areál začal chátrat. Přesto si hlavní výrobní objekt uchoval výjimečnou architektonickou hodnotu. Natolik, že byl prohlášen za národní kulturní památku.

Areál na hraně zániku: technická a statická výzva

Když se areál dostal do rukou nového investora, společnosti Karloff, byl jeho stav kritický. Pod budovou protéká potok, část objektu stojí na dřevěných pilotách a dlouhodobá vlhkost způsobila rozsáhlé statické poruchy. Rekonstrukce proto znamenala nejen architektonickou, ale především technickou výzvu.

V roce 2019 vyhlásil investor architektonickou soutěž. Cíl byl jasný. Vytvořit moderní výrobní a administrativní zázemí pro prémiového výrobce alkoholu Tatratea a zároveň otevřít historický areál městu. „Nevnímali jsme pradiáreň jen jako výrobní objekt, ale jako místo s potenciálem stát se urbánním uzlem celé lokality,“ vysvětlují architekti Rado Buzinkay a Andrej Ferenčík z ateliréru Beef Architekti. Spolu s Lukášem Valenčinem jako spoluautorem pracovali s myšlenkou, že i industriální areál na okraji města se může stát novým veřejným a společenským centrem. 

Součástí jejich návrhu je proto veřejný prostor, který propojuje jednotlivé části areálu a zpřístupňuje historickou budovu obyvatelům i návštěvníkům. V nových přístavbách vznikne kavárna, podniková prodejna i muzeum věnované historii zpracování lnu.

Mrakodrap Eurovea Tower v Bratislavě

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Přečíst článek

Rekonstrukce v etapách: výroba, administrativa i ubytování

Projekt je rozdělen do dvou etap. První fáze, dokončená v roce 2024, se soustředila na rekonstrukci původní památkově chráněné budovy. Ta dnes slouží výrobě, administrativě, degustačním prostorům i ubytování pro hosty. Druhá fáze, plánovaná na roky 2025–2026, rozšíří areál o nové funkce a veřejný prostor. Celková užitná plocha projektu dosahuje 4 622 metrů čtverečních, plocha pozemku přesahuje 12 tisíc metrů čtverečních.

Architekti se rozhodli odstranit pozdější přístavby, zejména bývalou kotelnu, které narušovaly původní hmotu objektu. Jedna přístavba zůstala zachována z provozních důvodů, vizuálně je však jasně oddělena od historické části.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Materiálové řešení je záměrně střídmé. Odhalená původní konstrukce s litinovými sloupy, terakotové dlažby a světlé omítky podtrhují  autenticita industriální architektury. Zachovány zůstaly i detaily, jako litinové výztuže s motivem lněného květu nebo cihlový komín, který se v budoucnu promění ve vyhlídku s panoramatem Tater.

Jednou z největších výzev bylo splnění přísných požárních a bezpečnostních požadavků spojených s výrobou a skladováním lihu. Technická řešení byla navržena tak, aby co nejméně zasahovala do vizuální podoby interiérů. Původní zdivo, klenby i litinové sloupy zůstaly přiznané, nové prvky, zábradlí, svítidla či podlahy, jsou jednoduché, funkční a architektonicky zdrženlivé.

Brownfield v Brně se promění v moderní čtvrť.

Brno jede. Zchátralé průmyslové areály mění na moderní čtvrti, i Praha by mohla závidět

I brněnské brownfieldy se postupně mění. Letos se začne stavět hned vedle Cejlu nebo vedle tamního hlavního nádraží. Jak se někdejší průmyslové areály promění?

Přečíst článek

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Související

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater.

V Tatrách se téměř nestaví. Z ruin socialistického hotelu vznikla nová horská dominanta

Přečíst článek
Doporučujeme