Od hotýlku v Krkonoších k prestižní Corinthii. Teď hoteliér Svoboda zamířil do Gruzie
Jaroslav Svoboda začal s malým hotýlkem v Krkonoších, po 30 letech jich jeho síť spravuje zhruba tři desítky v Česku i v zahraničí. Nejvíc jich pod značkou Czech Inn funguje v Praze, naposledy přibyla Corinthia v Praze 4. Ve velkém pak Svoboda zamířil do Gruzie.
Posledním přírůstkem vaší sítě je hotel Corinthia v Praze 4. Nejvyšší pražský hotel nově nese jméno Grand Hotel Prague Towers. Máte v hledáčku nějaké další?
Máme jich vytipovaných hodně nejenom v Praze, ale i v Brně, dalších velkých městech i v regionu. Zajímá nás i zahraničí, Varšava, Budapešť
nebo Vídeň. Na přelomu roku jsme převzali hotel v Gruzii.
Jaká je vaše obchodní strategie pro tento a další roky? Chcete i nadále růst?
Fungujeme víc než 20 let a každý rok přibíráme dalších několik hotelů a víme, že to, co se nezlepšuje, tak se jenom zhoršuje. Víme, že každý rok máme přibrat dva, tři, čtyři další hotely.
Gruzínský parlament ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen, informují zahraniční agentury. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. 
OBRAZEM: Posílení vlivu Ruska v Gruzii? Tamní parlament schválil kontroverzní návrh zákona
Politika
Zajímá vás víc východ než západ?
Přesně podle baťovského modelu jsme vyhodnotili, že je lepší jít na východ než na západ. Gruzie a Arménie nás zajímají hodně. Jsou to mimořádně atraktivní státy, kde navíc mají Čechy rádi. Převzali jsme pětihvězdičkový hotel v krizi na břehu Černého moře kousek od Batumi a jednáme o dalších hotelech v Tbilisi a v Jerevanu.
Česi jsou naší prioritou
Na jakou klientelu v těchto hotelech cílíte?
Řídíme se klasickým heslem toho starého Palivce ze Švejka, že je host jako host, třeba Turek. Samozřejmě to teď trochu zlehčuji. Ale všude máme rádi Čechy, i v Gruzii nebo Arménii jim vytvoříme mimořádně dobré podmínky. Čech se tam dostane přímým letem za tři a čtvrt hodiny. Rychleji než do Lisabonu nebo do Španělska. Navíc je tam skvělé počasí, mimořádně hodnotné památky, výborné jídlo a víno a vysoká úroveň služeb.
Každého ale asi napadne, že válka je velmi blízko.
Toto riziko tam vůbec nevidím. Nepoznáte to ani na ulici, člověk se tam cítí bezpečně. Já sám mohu návštěvu těchto míst doporučit. Je to nezapomenutelný zážitek. Taková dovolená navíc vyjde levněji než kdekoliv jinde, navíc s bonusem toho, že nejezdíte do uzavřeného resortu a máte příležitost zažít reálný život v oblasti na pomezí Asie a Evropy.
Z Gruzie se tak stane „nové Chorvatsko“?
Let bude vždy překážkou. A covid v tomto směru hodně změnil chování turistů. Zájezdy si rezervují stále častěji na poslední chvíli a mnohem čas-
těji cestují vlaky, auty či autobusy. O co míň se jich dopravuje letecky, o to víc jich jezdí přeplněnými vlaky. Ty, jak víme, tady nemáme, právě v tom
nás Maďaři i Poláci předhánějí. Mají rychlejší dálnice, lepší i rychlejší vlaky.
Praha potřebuje víc přímých letů
Jaká situace aktuálně panuje v hotelnictví? Vzpamatoval se segment z pandemie?
Pandemie nás zasáhla jako první a jako poslední jsme se z ní oklepali. Nechci, aby to znělo jako stěžování si, ale náš obor se opravdu potýkal s obrovskými potížemi. Uplynulý rok sice přijelo do Česka stejné množství hostů jako v roce 2019, tedy jako před pandemií, nezůstali ale tak dlouho. Cestovní ruch se tak v tuzemsku ještě nedostal na předcovidovou úroveň. Nějaké procento nám k tomu ještě chybí, Praha má navíc o něco větší problémy než regiony. Zaznamenali jsme v ní o zhruba sedm procent nižší návštěvnost než v roce 2019.
To, že si regiony vedou lépe, je díky tomu, že turisty ze zahraničí tam nahradili ti čeští?
Chápete to správně.
V Praze se to ale nepodařilo.
Praha vždycky potřebovala a potřebovat bude, aby hosté přiletěli z delších vzdáleností. Potřebuje ale i ty z regionů. V uplynulém roce v některých našich hotelech tvořili Češi až 50 procent všech hostů. My jsme šťastní za to, že Češi objevili Prahu jako svou turistickou destinaci, kterou vyhledávají nejenom kvůli zajímavým akcím, ale i jako cíl dovolené, což dříve nebývalo zvykem.
Turisté z jakých zemí nyní v Praze chybějí?
Chybějí Američané, Rusové a Asijci. Zaznamenali jsme ale i propad počtu turistů z Velké Británie a všeobecně z těch zemí, z nichž se musí do Prahy létat. Máme sice v Praze krásné a skvěle fungující letiště, dopravci ale zatím neobnovili lety před pandemií běžné. Praha byla před covidem jedním z pěti nejnavštěvovanějších měst Evropy. A protože se k nám nyní turisté nedostanou, tak v hotelech logicky chybějí. Ale není to jenom tím.
Celý rozhovor s Jaroslavem Svobodou čtěte v magazínu Realitní Club.
Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.
Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
