Zámek Štiřín zlevnil o 800 milionů. Bude to stačit?
Zámek Štiřín je znovu, na třetí pokus, nabízen v aukci. A s další stamilionovou slevou. Vyvolávací cena zámeckého areálu je 1,7 miliardy korun. V prvním kole dražby ho Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízel za 3,3 miliardy.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) vypsal třetí kolo elektronické aukce zámku Štiřín u Prahy. Dražba se uskuteční od 12. do 13. prosince. Vyvolávací cenu úřad snížil o dalších 800 milionů korun na 1,7 miliardy korun. Nižší je také dražební kauce, bude činit 20 milionů korun proti předchozím 25 milionům, stojí v prohlášení úřadu.
„Minimální cena v tomto kole výběrového řízení zohledňuje znalecký posudek, náklady vynaložené ÚZSVM a investiční prostředky doložené ministerstvem zahraničních věcí od roku 2013,“ uvedla mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová.
Předchozí dva pokusy o prodej zámku v září a říjnu skončily neúspěšně, žádný zájemce nesložil požadovanou dražební kauci. Majetkový úřad nejdříve zámek nabízel za 3,3 miliardy korun, v druhém kole cenu snížil na 2,5 miliardy.
Zámek Štiřín byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V roce 1945 se vlastníkem zámku stal stát. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby se mohl využívat jako hotel. Štiřín v minulosti využívali skauti, kteří se o zámek později neúspěšně soudili. Soud ale v roce 2005 rozhodl, že nynější skautská organizace Junák na zámek právo nemá.
Zámecký areál Štiřín už dlouhou dobu zeje prázdnotou. Uzavřeny jsou tamní restaurace, sály i park a golfové hřiště. Stát pro nemovitost hledá nového majitele v aukci. Pro potenciální „kupce“ už vypsal dvě prohlídky. Na jednu z nich jsme se vypravili i my.
REPORTÁŽ: Podaří se prodat zámek ve Štiříně? O prohlídky miliardového majetku není zájem
Reality
Pozemek, na němž se nachází desítky velmi cenných dřevin, může nicméně podle dřívějšího vyjádření zástupců z ÚZVMP zkomplikovat výsledky aukce. U některých pozemků totiž panuje nevyjasněná situace, úřady řeší, zda jde o louku (trvalý travní porost) či les. V takovém případě by totiž plocha nebyla prodejná a náležela Lesům ČR.
O využití zámku měla zájem obec Kamenice, v jejímž katastru se areál Štiřína nachází. V části zámku chtěla zřídit ordinaci a školku, zbytek by podle vedení Kamenice mohl dál využívat stát. Na společném projektu se ale se státem nedomluvila.
Zámek dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje a loni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu už byl podle úřadu areál uzavřen. Letos úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Soutice se nachází na rozhraní okresů Kutná Hora a Benešov. Okraj obce protíná silnice vedoucí z dálnice D1 do Zruče nad Sázavou. I to dělá z tamního zámku atraktivní nemovitost. Chráněná kulturní památka s pozemkem o rozloze 50 tisíc metrů čtverečních je nyní na prodej.
Zámek kousek od Kutné Hory je na prodej. Stojí míň než byt v Praze
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
