Biohacking: Je vám venku pořád zima? Nebojte, i pocit tepla se dá natrénovat
Pokles teplot, kratší dny a absence zeleně v zimních měsících vytvářejí přirozený odpor k pobytu venku. Také nás může odrazovat představa, že chlad znamená vyšší riziko nemoci nebo že zimní pohyb venku je pocitově nepříjemný. Tělo ale disponuje sofistikovanými mechanismy termoregulace, které lze postupně trénovat, a vystavení chladnému vzduchu přináší pozitiva pro metabolismus, imunitní odpověď a náladu.
Klíčem je pochopení, jak tělo na chlad reaguje a jak vytvořit podmínky pro příjemný a bezpečný pobyt venku i v zimních měsících. Když je tělo vystaveno chladu, aktivuje řadu adaptačních mechanismů. Základní odpovědí je vazokonstrikce, tedy zúžení cévek v periferních oblastech pro minimalizaci tepelných ztrát.
Zároveň začíná produkce tepla v kosterním svalstvu, což může vést k třesu, který je vlastně nedobrovolným zapojením svalů pro generování tepla. U lidí, kteří jsou pravidelně vystavováni chladu, dochází k adaptaci a tělo se učí efektivněji udržovat teplotu bez třesu.
Jedním z klíčových mechanismů je aktivace hnědé tukové tkáně, což je specializovaný typ tuku, který slouží k přímé přeměně energie na teplo prostřednictvím mitochondrií. Hnědý tuk je hojný u novorozenců, ale u dospělých jeho množství obvykle klesá. Studie však ukazují, že pravidelné vystavení chladu může zvýšit množství hnědé tukové tkáně i u dospělých, což má benefity i pro metabolické zdraví, včetně lepší regulace glykemie a zvýšeného metabolismu.
Imunitní systém vs. studený vzduch
Imunitní systém je dalším aspektem ovlivněným zimním pobytem venku. Venkovní vzduch, i když studený, je obvykle čistší a obsahuje méně patogenů než ten uvnitř přetopených prostor sdílený s mnohými. Existují však určité fyziologické změny spojené s chladem, které mohou mít negativní vliv na imunitu. Chladný vzduch například může snižovat aktivitu řasinek na povrchu buněk dýchacích cest a zhoršuje lokální imunitní odpověď v nose, což může zhoršovat schopnost těla odstraňovat patogeny.
Zima je pro kůži obdobím výrazné zátěže, a to především z hlediska dlouhodobé integrity kožní bariéry. Kůže je metabolicky aktivní orgán, který reaguje na změny prostředí a zimní podmínky kombinují hned několik stresorů současně. Nízké teploty, suchý vzduch, vítr, omezené sluneční záření, časté přechody mezi venkovním chladem a přetopenými interiéry a zároveň změny vnitřního prostředí organismu vytvářejí soubor vlivů, na které lidská kůže evolučně není ideálně adaptována. Prvním praktickým krokem je proto uvědomění si, že zimní přístup a potenciálně péče by měla být jiná než letní, a zaměřená na ochranu a stabilizaci.
Biohacking: Jak přeprogramovat kůži, aby přežila mráz
Enjoy
Historicky byly populace trvale vystavené chladu bez možnosti úplného zahřátí náchylnější k respiračním onemocněním, protože nepřerušený chladový stres aktivuje kortizol a potlačuje imunitní funkci. Klíčový rozdíl spočívá v možnosti regenerace. Pravidelná krátkodobá expozice mírnému chladu s následným návratem do tepla funguje jako hormeze, což je prospěšný krátkodobý stres, který posiluje celkovou odolnost organismu.
Při správném oblečení a postupné adaptaci tělo tyto mechanismy kompenzuje a benefit převažuje nad rizikem. Studený vzduch stimuluje sympatický nervový systém a může zlepšovat cirkulaci, což dlouhodobě podporuje kardiovaskulární zdraví, pokud je expozice střídána s obdobím tepla a regenerace.
Nechce se vám v zimě ven? Chyba!
Z hlediska mentálního zdraví je pobyt venku v zimě zásadní pro udržení cirkadiánních rytmů a regulaci nálady. I když je zimní světlo slabší než v létě, stále poskytuje dostatečnou intenzitu pro synchronizaci vnitřních hodin. Expozice dennímu světlu, zejména v ranních hodinách, podporuje produkci serotoninu a reguluje večerní uvolňování melatoninu, což zlepšuje kvalitu spánku.
Stres patří k nejčastěji používaným pojmům v souvislosti se zdravím, zároveň však k těm, jejichž skutečný dopad a mechanismy bývají zjednodušovány. Často je vnímán jako něco, co je třeba eliminovat nebo snížit, či alespoň kontrolovat. Z biologického hlediska je stres základním adaptačním mechanismem, bez kterého by organismus nebyl schopen přežít. Problémem je jeho chronická, špatně regulovaná forma a prostředí, ve kterém se z krátkodobé adaptační reakce stává trvalý stav.
Biohacking: Když stres vyhraje, aneb proč vás ani zdravý životní styl nezachrání
Enjoy
Lidé trpící zimní depresí často vykazují nedostatek této expozice, protože tráví většinu dne uvnitř. Pohyb venku v zimě zároveň kombinuje benefit fyzické aktivity s expozicí světlu, což může být efektivnější než pobyt uvnitř i při jasném počasí za oknem. Studený vzduch má také stimulující efekt na bdělost a může zlepšovat kognitivní funkce.
Prakticky vzato, klíčem k příjemnému pobytu venku v zimě je správné oblékání a postupná adaptace. Oblékání ve vrstvách umožňuje flexibilitu podle intenzity aktivity a teploty. Ruce, nohy a hlava jsou místa s vysokou ztrátou tepla a tak kvalitní rukavice, teplé ponožky a čepice nebo čelenka mohou výrazně zlepšit komfort. U nohou je důležité, aby obuv nebyla příliš těsná, protože tlak na prsty snižuje cirkulaci a zvyšuje pocit chladu.
Tělo potřebuje čas na adaptaci, většinou v řádu dnů až týdnů, přičemž je důležité zapojení fyzické aktivity, protože pohyb generuje teplo a zlepšuje cirkulaci. I mírnější aktivity jako pomalá procházka venku mohou být příjemné, pokud je člověk aklimatizovaný a správně oblečený.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
