Hantavirus, ebola... Smrtící infekce hrozí, ale vakcíny proti nim se nevyplácejí
Hantavirus a virus ebola, které se vynořily v posledních týdnech, neohrožují (aspoň zatím) mnoho obyvatel bohatého světa. A tak farmaceutický průmysl nespěchá s vývojem léků nebo vakcín proti nim. A nové cesty, jak zaplatit výzkum nových léčiv a získat je dostatečně včas, zatím nefungují.
Ohnisko hantaviru na palubě nizozemské výletní lodi Hondius, kam zřejmě v Argentině pronikla nákaza, si získalo pozornost příběhem cestujících, kteří byli na její palubě drženi v izolaci a nemohli se dostat na pevninu.
A v téže době přicházejí z Konžské demokratické republiky a z Ugandy zprávy o nové infekci virem ebola.
Obě události připomínají, že na světě stále existují smrtící infekce, proti nimž neexistuje účinná léčba ani preventivní očkování.
Čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky se zaměřili na výzkum černého kašle, nemoci, která podle nich dlouhou dobu stála mimo hlavní zájem odborníků. Vedle studia samotného mechanismu nákazy pracují také na vývoji nové, účinnější vakcíny. Pomáhá jim k tomu i nový model testování na myších.
Současné očkování proti černému kašli nestačí. Čeští vědci hledají účinnější řešení
Zprávy z firem
Riziko od zvířat
Právě chybějící obrana proti nim hází oba viry do jednoho pytle. Společné mají i to, že se na lidi šíří ze zvířat.
Hantaviry jsou viry, které žijí v hlodavcích a šíří se vdechnutím částic z jejich moči, trusu nebo slin. Takto se mohou nakazit i lidé. Nebezpečné u hantavirového kmene pojmenovaného Andes, který se dostal i na onu výletní loď, je to, že se přímo od nemocného člověka může nakazit další člověk, což u jiných kmenů hantaviru obvyklé nebývá. Tím se nemoc může rozšířit i do těch částí světa, kde infikovaní hlodavci vůbec nežijí. Nemoc postihuje plíce, navzdory lékařské péči 30 až 50 procent nakažených osob umírá.
Také ebolu šíří zvířata, zpravidla opice nebo kaloni. Přenášejí ji i nakažení lidé svými tělními tekutinami. Infekce se poprvé objevila v roce 1976 a od té doby propukla několikrát. Nemocný člověk má vysoké horečky a krvácí z tělních otvorů. Virový kmen označovaný jako Zaire zabíjí až 90 procent nakažených. Nynější kmen eboly zvaný Bundibugyo usmrtí 20 až 50 procent nakažených.
Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.
Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky
Enjoy
Vytvořit lék je drahé
Podle prognóz mají obě infekce minimální schopnost vyvolat epidemii třeba v Evropě nebo v Severní Americe. Inkubační doba u lidí nakažených hantavirem činí tři týdny a ebolou něco přes týden. Až poté mohou nemoc přenášet dál a mezitím je čas izolovat infikované i osoby, s nimiž byli v kontaktu.
S léčením je to horší. Proti žádné z obou chorob neexistuje cílený účinný lék, ani dostupná preventivní vakcína. Lékaři dokážou tlumit projevy choroby a udržovat životní funkce, čímž má nemocný vyšší šanci, že jeho organismus nákazu nakonec porazí.
Jenže hantavirus ani ebola nejsou finančně zajímavé. Zhruba 90 procent veškerého vývoje léků se zaměřuje na nemoci, které trápí obyvatele bohatých zemí. Získání nového léku totiž přijde na zhruba půldruhé miliardy dolarů a další miliardu v podobě časových nákladů, tedy očekávaných výnosů, kterých se investoři vzdávají během dlouhého vývoje léku. Tyto peníze plus zisk musí prodej medikamentu přinést, a to se v chudých zemích nedaří. A tak se farmaceutické firmy do výroby nehrnou.
Aspoň startovací výzkum, který vytipuje nadějné směry bádání a není až tolik drahý, financují třeba univerzity. Další postup mohou podporovat vládní nebo mezinárodní instituce. Ovšem třeba Světová zdravotnická organizace (WHO) přestala od začátku loňského roku dostávat dřívější příspěvky od Spojených států, které z ní následně letos vystoupily. Tím se možnosti podpory výzkumu značně zkomplikovaly.
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků
Zprávy z firem
Půlstoletí výzkumu bez výsledku
A tak dnes sice existují dvě vakcíny proti nejhoršímu kmeni eboly zvanému Zaire, avšak nejsou účinné proti nyní nebezpečnému kmeni Bundibugyo. Širokospektrou vakcínu proti celé skupině virů, včetně eboly, nyní zkouší vytvořit Oxfordská univerzita.
S hantaviry je to podobné. Vývoj vakcíny ve státních ústavech se vleče od osmdesátých let minulého století, ale k využití v lidské medicíně má stále daleko.
Evropská komise udělila registraci dvakrát ročně podávané injekci na prevenci viru HIV od americké společnosti Gilead Sciences, na jejímž vývoji se podílel český virolog a biochemik Tomáš Cihlář. Informovala o tom agentura Reuters. Minulý měsíc lék doporučila schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), podle které je přípravek vysoce účinný.
Eurokomisaři schválili přípravek na prevenci HIV, podílel se na něm i Čech
Zprávy z firem
Kde vzít peníze
Už před deseti lety přišla britská organizace pro podporu výzkumu Wellcome Trust s nápadem, jak financovat vývoj léků, který se soukromým korporacím nevyplatí. V daném případě šlo o antibiotika. Vzhledem k tomu, že jejich účinnost rychle klesá, jsou pro farmaceutický byznys rovněž finančně riziková.
Zprávu připravila komise pod vedením Jamese O’Neilla, bývalého hlavního ekonoma investiční banky Goldman Sachs a také ministra v britské vládě, nyní profesora na Univerzitě v Manchesteru. Doporučení znělo vytvořit z veřejných peněz velkorysý mezinárodní fond, z něhož by farmaceutické firmy dostávaly miliardy dolarů na vývoj nových antibiotik a jako odměnu za dosažené výsledky, takže by se jim příprava nových léků vyplatila a nemusely by spoléhat až na zisky z jejich prodeje.
Debaty na toto téma stále probíhají. Někteří teoretikové podporují přímou finanční podporu vývoje léků, jak se k němu přikláněla O’Neillova komise. Jiní soudí, že by zdravotnické systémy mohly kupovat opce na budoucí pořízení teprve vyvíjeného medikamentu, čímž by do farmaceutické firmy nalily peníze ještě před prodejem léku.
Další naopak argumentují, že by bylo lepší, kdyby farmaceutická společnost platila přípravu léčiv ze svého či z komerční půjčky. Státy by ji však odměnily poté, kdy už bude výsledek na trhu, třeba daňovými úlevami, podporou vyšší ceny léku nebo jeho nákupem do státních hmotných rezerv. V tomto případě by záleželo na tom, jak velký zdravotní význam by nový lék měl.
Něco takového by teoreticky mohlo být vhodné i pro vývoj léků proti novým infekčním chorobám, protože u nich stále hrozí, že v důsledku neustálé mutace virů přerostou ze stadia lokálního nebezpečí do globální hrozby.
Avšak ve vývoji antibiotik se za deset let žádný navrhovaný posun nekonal. A na úvahy o nějaké stimulaci vývoje léků proti novým infekcím ještě řada vůbec nepřišla.
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Enjoy
Další texty Josefa Tučka
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
