Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky

Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky
iStock
Josef Tuček

Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.

Radioterapie, neboli ozařování nádorů subatomárními částicemi v nemocnici, je velmi účinný způsob léčení nádorů. Často bývá kombinována s chirurgickým odstraněním nádoru (aby se zářením zničily rakovinné buňky, které zůstaly) nebo s chemoterapií. I když se dá záření stále lépe zacílit na požadované místo, přece jenom poškozuje také okolní tkáně.

Ale existuje ještě jiný postup: místo ozařování z dálky se dá zářič umístit přímo k nádoru, aby působil přímočařeji. Myšlenka to není nová. Sahá až na začátek 20. století, poté, co Marie Curie-Skłodowska a její manžel Pierre objevili radioaktivní prvek radium. Tehdejší lékaři vkládali jeho drobné vzorky přímo do těla pacientů, aby „vypálili“ nádory. Fungovalo to, ale hodně zatěžovalo organismus. V padesátých letech proto metodu vytlačilo ozařování z dálky jako bezpečnější způsob léčby.

Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali

Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.

Přečíst článek

Taxík v krvi

Ale postupy blízkého kontaktu léčivého zdroje záření s cílem se zvolna vyvíjejí dál. Hlavním cílem výzkumníků je přimět radiofarmaka, tedy vhodné radioaktivní izotopy, aby se třeba krevním oběhem samy dopravily přímo do nádoru, kde se přichytí a zničí jej, přičemž okolní zdravé tkáně zůstávají téměř netknuté.

Už několik desetiletí vědci vyvíjejí vhodné „nosiče“, tedy protilátky nebo sloučeniny jim podobné, k nimž zářič chemicky připojí. Nosič pak putuje jako taxík krevním řečištěm, nádor najde, napojí se na něj a zářič pak může působit.

Do praxe se už dostaly například dva léky vyráběné švýcarskou korporací Novartis a obsahující radioaktivní izotop lutecium-177. Lék Lutathera se od roku 2017 používá k léčbě nádoru trávicího traktu a lék Pluvicto je od roku 2022 schválen k léčbě nádoru prostaty. Loni Novartis utržila za oba tyto léky 2,8 miliardy dolarů. Některé odhady očekávají globální růst trhu s radiofarmaky na 35 miliard dolarů do roku 2031.

Špatná diagnóza kvůli příliš hezké fotce z mobilu

Příliš hezký na to, aby byl nemocný. Fotky z mobilu matou lékaře

Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.

Přečíst článek

Miliony za ždibeček radioaktivních izotopů

Desítky radiofarmak nyní čekají na schválení nebo jsou ve stadiu klinického testování či experimentálního využití.

Někdy to s nimi není jednoduché. Třeba miligram radioaktivního aktinia-225 stojí astronomických 29 milionů dolarů. Získává se tedy jen ve skutečně zcela nepatrných množstvích a jeho využití pro ničení nádorů je samozřejmě značně limitované.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Přečíst článek

V cyklotronu, nebo na smetišti

Radioaktivní prvky potřebné pro přípravu radiofarmak se získávají v urychlovačích částic cyklotronech, v nichž urychlené částice, nejčastěji protony, ostřelují jádra atomů a mění je v jiné prvky. Jinou možností jsou fúzní reaktory, v nichž se částice spojují v nové prvky.

Je to složité a drahé.

Ale chytré hlavy přišly i na jiný způsob. Vědci v jaderném odpadu hledají radioaktivní prvky, které se pak dají snáze využít pro výrobu radiofarmak. Probírají již nepoužívané lékařské přístroje, vhodný radioaktivní materiál hledají na úložištích v jaderných zařízeních nebo i v zásobách, které zbyly po výrobě jaderných bomb. Tento přístup podporuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Americká společnost TerraPower takto například zpracovává radioaktivní prvky v rozpadové řadě uranu-233 připraveného v padesátých letech pro výrobu jaderné bomby. Belgická společnost PanTera zase využívá rudy s bohatým obsahem radia a uranu přivezené ještě v koloniálních dobách na začátku minulého století z tehdejšího Belgického Konga.

Radioaktivní odpady obvykle vyžadují náklady na bezpečné uložení a hlídání a vzbuzují obavy okolních obyvatel. V tomto případě aspoň část z nich přináší prospěch medicíně.

Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně

Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vytvořit „stát dlouhověkosti“ může být dost rizikové

Vytvořit „stát dlouhověkosti“ může být dost rizikové. Rodí se nový přístup k bezpečnosti medicíny

Přečíst článek

David Ondráčka: Sbírky plné originálů, nebo dobře namalovaných falz?

Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou získala do svých sbírek soubor 12 obrazů Miloslava Holého nazvaný Slatinský rok
ČTK
David Ondráčka

Trh s uměním působí noblesně a má rád velká slova: autenticita, mistrovské dílo, aukční rekord. Jenže pod elegantní fasádou se skrývá překvapivě mnoho falz a tento trh je ideálním prostředím pro podvody. Švýcarský Fine Art Expert Institute odhaduje, že až 50 procent děl v oběhu může být chybně připsáno autorům nebo rovnou paděláno.

Padělky nejsou jen poruchou systému. Jsou strukturální vlastností trhu, kde se hodnota neurčuje pouze kvalitou díla, ale hlavně vírou v jeho autenticitu. A nikdo to nechce veřejně přiznávat. Galerie chrání reputaci, sběratelé své ego i investice a právníci raději diskrétně připraví mimosoudní dohodu, aby se o věci příliš nemluvilo.

Autenticita jako luxusní iluze

Celý systém stojí na důvěře, reputaci a expertním názoru. Jenže právě subjektivita je jeho slabinou. O umění a jeho hodnotě rozhoduje kombinace historie, emocí a interpretace. A tak zůstává nepříjemná otázka: když si dnes někdo pověsí doma obraz za sto milionů, co přesně vlastně koupil? Originál? Investici? Status? Nebo jen velmi drahou důvěru v příběh, který zatím nikdo nerozporoval?

Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů

David Ondráčka: Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů

Plán na přesun migrantů do Rwandy končí u soudu. Africká země po Británii žádá desítky milionů liber.

Přečíst článek

Padělek navíc nemusí znamenat jen nově namalovaný obraz. Velká část problémů spočívá v chybném připsání autorství. Stačí „upravit“ provenienci, přidat správné razítko, vhodného prostředníka a z nenápadného obrazu se stane údajně ztracený mistr. V umění totiž často rozhoduje podpis víc než samotné plátno.

Luxusní nákup s nejistým obsahem

Mají tedy bohatí lidé doma originály? Někdy ano. A někdy velmi drahé omyly. Vysoká cena není zárukou pravosti, spíš magnetem pro sofistikovanější podvody. Paradoxně platí, že čím větší jméno a částka, tím větší motivace systém obejít. Sběratel tak často kupuje kombinaci obrazu, příběhu a víry, že obojí obstojí.

Obraz za sto milionů. A co když je falešný?

Zajímavé je, že mnoho falz zůstává dál v oběhu i poté, co se na problém přijde. Důvod je jednoduchý: nikdo nechce veřejně přiznat, že koupil padělek za miliony, a vypadat jako idiot. Galerie chrání reputaci, sběratelé ego a právníci připravují mimosoudní dohody. Obraz tak někdy tiše změní majitele a pokračuje dál trhem.

Když se na podvod přijde, často nenásleduje velký skandál, ale tiché zametení pod koberec. Vzniká zvláštní dohoda mlčení: o některých obrazech je lepší příliš nemluvit. A padělek může dál fungovat jako statusový symbol – a o to často jde především.

Technologie jako nový detektiv

Když experti zkoumají obrazy, které jim majitelé přinesou k ověření pravosti, výsledky bývají drsné. Někdy až 70 procent prověřovaných děl není od deklarovaného autora. Často jde o sofistikovaná falza, která prošla galeriemi, aukcemi i rukama renomovaných znalců. Proto dnes rostou investice do technologického ověřování pravosti uměleckých děl a do lepšího odhalování padělků.

Do hry stále výrazněji vstupují moderní technologie: spektrální analýzy, databáze pigmentů, rentgeny, ale i umělá inteligence, která porovnává tisíce děl, hledá odchylky a analyzuje tahy štětcem. AI umí odhalit vzorce, které lidské oko přehlédne.

Jenže ani technologie problém úplně neřeší. Algoritmy se učí z dat, která sama mohou obsahovat chyby. Padělatelé se učí rychle a trh je příliš velký, globální a roztříštěný. Souboj mezi expertem a falzifikátorem tak pokračuje.

Viktor Orbán

David Ondráčka: Maďarsko po Orbánovi: zkrotit oligarchy a vrátit pravidla

Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.

Přečíst článek

Globální trh bez celníků

Další rovinou problému je neprůhlednost trhu s uměním a silná anonymita, která je s ním spojená. Částečně je pochopitelná, zároveň ale přináší značná rizika. Podle analýz OECD je obchod s padělky globálním fenoménem, který využívá slabé kontroly a přeshraniční anonymitu. Umění je ideální komodita. Má vysokou hodnotu, obtížně se standardizuje a jeho posuzování zůstává do značné míry subjektivní.

Anonymita jako služba

Na rozdíl od realit nebo akcií se u umění často neví, kdo je jeho skutečným vlastníkem. Transakce probíhají přes prostředníky, právní struktury nebo trusty. Anonymita není vedlejší efekt, ale součást produktu. Pro sběratele je komfortem, pro regulátory slepou skvrnou.

Freeporty: trezory mimo realitu

Specifickým fenoménem jsou takzvané freeporty, tedy bezcelní sklady, v nichž mohou být umělecká díla uložena celé roky, aniž by formálně vstoupila na trh dané země. V praxi to znamená minimum regulace, daní i nepříjemných otázek.

Dílo „existuje“, má hodnotu v milionech, ale fyzicky jen leží v bezpečné krabici někde u letiště. Je to ideální prostředí pro ty, kdo nechtějí příliš vysvětlovat původ peněz ani původ obrazu.

Související

Aukce umění

Globální trh s uměním klesá. Můžou za to obavy z budoucnosti, mladí miliardáři i slabší nabídka

Přečíst článek

Karel Pučelík: Ministr z Wishe. Petr Macinka nechápe, jaká je jeho role

Karel Pučelík: Ministr z Wishe. Petr Macinka nechápe, jaká je jeho role
Profimedia
Karel Pučelík

Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?

Evropská krajní pravice i populistické strany se postupně odvracejí od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dříve býval jejich idolem, ale zejména jeho zahraniční politika Evropanům moc radosti nepřináší. I populistům to došlo. Jak začala politika zatěžovat peněženky voličů, je nutné změnit kurz.

Velkým příznivcem Trumpa byl i britský populista Nigel Farage, nyní se však spojení mezi jeho Reform UK a americkým MAGA táborem pokouší upozadit. Zůstává inspirace antiimigrační politikou i dalšími postupy Trumpovy administrativy, červenou čapku ale už raději nechává doma. Podobný ústup od Trumpa je vidět i třeba u Alternativy pro Německo.

Petr Macinka

Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma

Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.

Přečíst článek

Česko má v tomto ohledu svou výjimku, a to Motoristy sobě, kteří jsou přinejmenším jednou z mála stran, která se k obdivu k Trumpovi stále hlásí. Přitom jsou to právě motoristé (s malým m), kteří Trumpovi vděčí za vysoké účty za pohonné hmoty. Celé angažmá nejmenší vládní strany zatím nabízí logiky poskrovnu.

Malá vlastizrada

Vezměme si například šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinku, který nic nebuduje, cestuje po světě a obvykle pronáší šokující slova, kterými vtlouká klín mezi naše dosavadní spojence. Zůstává za ním jen chaos a často i ostuda.

Jeho vztah k MAGA navíc ukazuje, že vůbec nechápe, jaká je role šéfa diplomacie. V nedávném rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung se nechal slyšet, že k americkým republikánům má zvláštní vztah, protože s nimi sdílí stejný politický boj. Toto vyjádření by nedávalo smysl, ani kdyby byl řadovým poslancem, dalo by se ale svým způsobem pochopit. Obě strany ostatně jsou zaměřené proti progresivismu, proto je také lidé většinou volí. Pokud ale takto mluví jako ministr zahraničí, a z jaké jiné funkce může mluvit pro německá média, je to taková malá vlastizrada.

Zájmy republikánů jsou totiž na hony vzdálené zájmům České republiky. Je to strana plná izolacionistů, kteří nejsou příliš oddáni transatlantické spolupráci, obraně Ukrajiny nebo zahraniční politice založené na hodnotách. MAGA diplomacie je politikou silnějšího, využívá cel, donucování a diktování, nikoliv partnerství. Neustálý chaos, výkyvy trhů, přetrhávání dodavatelských řetězců, nevynucené ekonomické šoky. Pro malé státy, jako je Česko, to znamená být ve vleku velmocí. Nikdo (inteligentní) nemůže říci, že se Česku od nástupu Trumpa daří lépe.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Přečíst článek

Ministr amatér

Macinka coby ministr zahraničí by měl být především reprezentantem státu, hlídat jeho zájmy, citlivě si udržovat spojence a hledat nové, přičemž v civilizovaných zemích se diplomacie dělá do jisté míry nadstranicky, protože strategické zájmy se nemění s větrem ani s ročními obdobími. Je to svým způsobem jiný svět a jiné řemeslo než domácí politika.

Co ale můžeme čekat od člověka, který se do čela ministerstva zahraničí dostal takřka náhodou? Životní prostředí nebo diplomacie, hodinky nebo holínky. Zapadnout by nemělo ani to, že se zástupce cca pětiprocentní strany promenáduje po světě a vypráví pohádky, u čehož si připadá jako Henry Kissinger, a snaží se změnit dlouhodobé směřování státu. Macinkova role je hluboce rozdělující, doma i v Evropě. Rusko i další Evropě konkurující velmoci si nemohou přát nic lepšího.

Toto je výsledek populistické politiky. Nikdo nemá vizi přesahující volební období. Všechno se dělá jen pro domácí popularitu, neexistuje ekonomická, klimatická ani zahraniční strategie. Populisté tvrdí, že zastupují obyčejné lidi, ale zastupují jen sami sebe a svá ega. Obyčejné lidi nezastupuje nikdo. V době populistické politiky se na obyčejné lidi kašle víc, než se na ně kašlalo dříve. A že se na ně kašlalo dost. Čím dřív nám to dojde, tím dřív se můžeme pustit do nápravy škod. 

Další texty Karla Pučelíka

Související

Petr Macinka

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Přečíst článek

Karel Pučelík: Motoristé ukazují, co jsou opravdu zač. Slaboši s tragickým politickým úsudkem

Přečíst článek
Doporučujeme