Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky
Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.
Radioterapie, neboli ozařování nádorů subatomárními částicemi v nemocnici, je velmi účinný způsob léčení nádorů. Často bývá kombinována s chirurgickým odstraněním nádoru (aby se zářením zničily rakovinné buňky, které zůstaly) nebo s chemoterapií. I když se dá záření stále lépe zacílit na požadované místo, přece jenom poškozuje také okolní tkáně.
Ale existuje ještě jiný postup: místo ozařování z dálky se dá zářič umístit přímo k nádoru, aby působil přímočařeji. Myšlenka to není nová. Sahá až na začátek 20. století, poté, co Marie Curie-Skłodowska a její manžel Pierre objevili radioaktivní prvek radium. Tehdejší lékaři vkládali jeho drobné vzorky přímo do těla pacientů, aby „vypálili“ nádory. Fungovalo to, ale hodně zatěžovalo organismus. V padesátých letech proto metodu vytlačilo ozařování z dálky jako bezpečnější způsob léčby.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Enjoy
Taxík v krvi
Ale postupy blízkého kontaktu léčivého zdroje záření s cílem se zvolna vyvíjejí dál. Hlavním cílem výzkumníků je přimět radiofarmaka, tedy vhodné radioaktivní izotopy, aby se třeba krevním oběhem samy dopravily přímo do nádoru, kde se přichytí a zničí jej, přičemž okolní zdravé tkáně zůstávají téměř netknuté.
Už několik desetiletí vědci vyvíjejí vhodné „nosiče“, tedy protilátky nebo sloučeniny jim podobné, k nimž zářič chemicky připojí. Nosič pak putuje jako taxík krevním řečištěm, nádor najde, napojí se na něj a zářič pak může působit.
Do praxe se už dostaly například dva léky vyráběné švýcarskou korporací Novartis a obsahující radioaktivní izotop lutecium-177. Lék Lutathera se od roku 2017 používá k léčbě nádoru trávicího traktu a lék Pluvicto je od roku 2022 schválen k léčbě nádoru prostaty. Loni Novartis utržila za oba tyto léky 2,8 miliardy dolarů. Některé odhady očekávají globální růst trhu s radiofarmaky na 35 miliard dolarů do roku 2031.
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Příliš hezký na to, aby byl nemocný. Fotky z mobilu matou lékaře
Enjoy
Miliony za ždibeček radioaktivních izotopů
Desítky radiofarmak nyní čekají na schválení nebo jsou ve stadiu klinického testování či experimentálního využití.
Někdy to s nimi není jednoduché. Třeba miligram radioaktivního aktinia-225 stojí astronomických 29 milionů dolarů. Získává se tedy jen ve skutečně zcela nepatrných množstvích a jeho využití pro ničení nádorů je samozřejmě značně limitované.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
V cyklotronu, nebo na smetišti
Radioaktivní prvky potřebné pro přípravu radiofarmak se získávají v urychlovačích částic cyklotronech, v nichž urychlené částice, nejčastěji protony, ostřelují jádra atomů a mění je v jiné prvky. Jinou možností jsou fúzní reaktory, v nichž se částice spojují v nové prvky.
Je to složité a drahé.
Ale chytré hlavy přišly i na jiný způsob. Vědci v jaderném odpadu hledají radioaktivní prvky, které se pak dají snáze využít pro výrobu radiofarmak. Probírají již nepoužívané lékařské přístroje, vhodný radioaktivní materiál hledají na úložištích v jaderných zařízeních nebo i v zásobách, které zbyly po výrobě jaderných bomb. Tento přístup podporuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Americká společnost TerraPower takto například zpracovává radioaktivní prvky v rozpadové řadě uranu-233 připraveného v padesátých letech pro výrobu jaderné bomby. Belgická společnost PanTera zase využívá rudy s bohatým obsahem radia a uranu přivezené ještě v koloniálních dobách na začátku minulého století z tehdejšího Belgického Konga.
Radioaktivní odpady obvykle vyžadují náklady na bezpečné uložení a hlídání a vzbuzují obavy okolních obyvatel. V tomto případě aspoň část z nich přináší prospěch medicíně.
Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.
Vědci chtějí přeprogramovat člověka. Prospěje to hlavně medicíně
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
