Současné očkování proti černému kašli nestačí. Čeští vědci hledají účinnější řešení

Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.

Poslaneckou sněmovnou právě procházejí zákony týkající se procesu sestavování státního rozpočtu a jeho pravidel. Vláda chce kromě jiného rozšířit okruh výdajů, které se po několik příštích let (možná navždy, kdo ví) nebudou započítávat do výdajových rámců, jež vymezují prostor pro maximální deficity státní kasy a vládního dluhu. K již existující (a prodloužené) výjimce na výdaje na obranu přibydou výdaje na dopravní infrastrukturu či energetické stavby takzvaně strategického významu.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Převratná změna

A další chystaná změna je až převratná: má se uzákonit, že pokud Poslanecká sněmovna vládě v prvním čtení vrátí návrh státního rozpočtu k přepracování, protože nesouhlasí se základními parametry rozpočtu, může si pak kabinet rozpočet přepracovat bez ohledu na výdajové limity, které omezují plánovaný rozpočtový deficit.

Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti tak dodatečně odstraní problém, který měla při schvalování rozpočtu 2026 ministryně financí Alena Schillerová s Národní rozpočtovou radou. Ta ministryni vytkla, že schodek naplánovaný na letošní rok překračuje povolenou hranici deficitu o zhruba 60 miliard korun. Ministryně argumentovala tím, že nejde o řádný, nýbrž sněmovnou vrácený rozpočet, takže pro něj pravidla rozpočtové odpovědnosti neplatí.

Všechny změny se chystají velmi překotně. Něco neprošlo připomínkovým řízením, k něčemu dostali poslanci neaktualizované sněmovní tisky, na něco se zkrátily projednávací lhůty, o něčem se ve Sněmovně jednalo až po půlnoci, kdy byli všichni po zásluze krutě unavení. Výsledek? Veřejnost a dokonce ani ti, kdo by měli být takzvaně v obraze, nemají ponětí, co se vlastně kolem přípravy a kontroly státního rozpočtu peče.

Ukázalo to i čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, jehož členové byli podle očitých svědků překvapeni až šokováni zprávami o tom, jaké změny se ve Sněmovně připravují. Dokonce tam padl návrh, aby výbor přijal společné stanovisko. Negativní stanovisko. Příprava státního rozpočtu se výboru týká jen okrajově, protože jeho pravomoci jsou omezeny na prověřování realističnosti makroekonomické predikce a předpokládaných rozpočtových příjmů. Ale i tak je překvapivé, že jeho členové o chystaných změnách nevěděli.

Nafta v Česku zlevní až v úterý, přestože ropa výrazně padá už teď

Trhy

Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babišovo podkuřování důchodcům vede zemi do záhuby

Názory

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Česko má dnes poprvé v historii lepší rating než Belgie, dle agentury Moody’s. Ta totiž včera večer Belgii zhoršila hodnocení bonity dluhu, resp. udržitelnosti veřejných financí, ze známky Aa3, kterou má i Česko, na A1. Už 14 zemí eurozóny má u Moody’s horší rating než ČR, jenom pět jej má lepší. Je to další újma pro euro a eurozónu. Belgie má v příštích pěti letech každoročně hospodařit se schodkem přes 5 procent HDP, během pěti let její veřejné zadlužení dosáhne výrazných 122 procent HDP, plyne dále z aktuální prognózy Mezinárodního měnového fondu.

Po včerejším zhoršení ratingu Belgie ze strany agentury Moody’s stoupl podíl zemí eurozóny, které vykazují u dané agentury horší rating než Česko, na více než 66 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Lepší rating než Česko vykazuje nyní dle Moody’s pouze pětice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko. Irsku a Francii pak náleží stejný rating jako Česku.

Přetahovaná o Hormuz pokračuje. Írán kvůli blokádě USA průliv znovu uzavřel

Zprávy z firem

Teherán opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda Íránu, uvedlo velitelství íránských ozbrojených sil. Kontrola nad průlivem se vrátila do dřívějšího stavu, tedy pod pevnou kontrolu íránských ozbrojených sil, uvedl jejich mluvčí.

ČTK

Přečíst článek

Lepší rating se zpravidla propisuje do relativně nižších nákladů obsluhy veřejného dluhu. Byť v případě eurozóny to momentálně úplně neplatí. Země s horším ratingem než ČR mívají v tomto desetiletí nižší náklady dluhy než ČR. Například právě Belgie si v letech 2023 až 2026 půjčuje na deset let v průměru o zhruba jeden procentní bod levněji než Česko. Země eurozóny za tento stav do značné míry vděčí fiskálně ukázněným ekonomikám typu Německa, které se těší takové důvěře mezinárodních investorů v otázce fiskální odpovědnosti, že z toho v rámci sdílení měny těží i mnohem zadluženější země.

Tento stav ale nebude trvat navždy. Například v podstatné části minulého desetiletí si naopak půjčovala dráže Belgie než Česko, v důsledku evropské dluhové krize, ale i kurzového závazku České národní banky (viz. graf níže).