Současné očkování proti černému kašli nestačí. Čeští vědci hledají účinnější řešení
Čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky se zaměřili na výzkum černého kašle, nemoci, která podle nich dlouhou dobu stála mimo hlavní zájem odborníků. Vedle studia samotného mechanismu nákazy pracují také na vývoji nové, účinnější vakcíny. Pomáhá jim k tomu i nový model testování na myších.
Podle vedoucího týmu Petera Šeba se o černém kašli stále ví překvapivě málo. Jedním z důvodů je historický úspěch vakcíny Alditepera, zavedené na přelomu 50. a 60. let, která vedla k výraznému poklesu onemocnění a tím i k útlumu výzkumu. Dalším problémem je, že bakterie způsobující černý kašel napadá výhradně člověka, takže dlouho chyběl vhodný zvířecí model pro studium přenosu infekce.
Klesající účinnost
Současná pertusová vakcína, používaná v Česku od roku 2007, sice dobře chrání kojence, její účinnost však u starších dětí a dospívajících výrazně klesá. Nedokáže totiž vytvořit dostatečnou slizniční imunitu. Nemoc je tak dnes nejrizikovější právě pro seniory a neočkované kojence.
Před zavedením očkování byl černý kašel jednou z hlavních příčin úmrtí kojenců v rozvinutých zemích. Podle Šeba na něj umíralo více dětí než na všechna ostatní infekční onemocnění dohromady. Po zavedení vakcíny ale výskyt dramaticky klesl – z desítek tisíc případů ročně na pouhé jednotky.
Zdraví se nedá outsourcovat ani koupit v longevity programu. Podle kardiologa Miloše Táborského rozhodují o délce života ve zdraví překvapivě „běžné“ věci: spánek, pohyb, strava a prevence. V rozhovoru vysvětluje, proč Češi stárnou nemocní a proč většina longevity trendů míří vedle.
Jak se dožít vyššího věku ve zdraví? Kardiolog Táborský má překvapivě jednoduchou odpověď
Enjoy
V posledních letech se však situace opět zhoršuje. Počet nakažených vzrostl až na více než 37 tisíc případů v roce 2024. Epidemie si vyžádala i oběti na životech. Podle Šeba přitom pouhé přeočkování současnými vakcínami problém nevyřeší. Klíčem je vývoj nové vakcíny, která dokáže zabránit i samotnému přenosu infekce.
Výzkum probíhá v rámci programu Infekční choroby: nové cíle a strategie, který propojuje odborníky z akademických institucí. Ti se věnují nejen studiu virů a bakterií, ale také vývoji nových vakcín a zkoumání odolnosti bakterií vůči antibiotikům.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
