Zbourali garáž z devadesátek a vilce vrátili noblesu. Po citlivé rekonstrukci bojuje o cenu architektů
Malá vilka z roku 1914 v libereckém Liebigově městečku mohla zůstat jen další „šedou“ stavbou s necitlivou přístavbou z devadesátek. Architektky ze studia atakarchitekti jí ale vrátily původní symetrii, odstranily rušivou garáž a doplnily ji novou nízkou přístavbou. Výsledek se dostal mezi 25 nominovaných staveb České ceny za architekturu.
Ne každý dům musí ohromit velikostí. Někdy stačí, když se mu vrátí původní podoba. Malá vilka v libereckém Liebigově městečku je přesně ten případ. Skromný dům se stanovou střechou, postavený v roce 1914, nebyl určen pro okázalé bydlení. Pravděpodobně sloužil rodině zahradníka nebo hlídače. Jeho půvab tkví v jednoduchosti a souměrnosti.
Jenže devadesátá léta se k němu nechovala zrovna citlivě. Nevhodné úpravy a především přístavba garáže narušily proporce domu a vzaly mu část původního kouzla. Liberecké studio atakarchitekti se proto při rekonstrukci rozhodlo pro zdánlivě jednoduchý, ale zásadní krok, a to odstranit garáž.
Dům uprostřed kapky
Vilka stojí v Liebigově městečku, jednom z nejzajímavějších libereckých urbanistických souborů. Vznikla jako součást třetí etapy jeho výstavby podle urbanistické koncepce architekta Jakoba Schmeissnera. Dům byl zasazen do středu parcely ve tvaru kapky, téměř ze všech stran obkroužené komunikacemi.
To není úplně komfortní situace pro rodinné bydlení. Zahrada je otevřená pohledům, soukromí se tu nevytváří samo. O to důležitější bylo najít řešení, které původní dům nezahltí, ale zároveň čtyřčlenné rodině nabídne dost prostoru pro současný život.
Architektky Jana Janďourková Medlíková a Michaela Doležalová proto nezvolily velkou dostavbu, která by historickou vilku přebila. Místo toho navrhly nízkou přístavbu na západní straně domu. Ta funguje jako nové křídlo, rozšiřuje bydlení, vytváří zázemí a zároveň pomáhá zahradu rozdělit na dva odlišné světy.
Česká cena za architekturu má letošní nominace. Z 301 přihlášených staveb vybrala mezinárodní porota 25 projektů, které ukazují, co dnes hýbe českou architekturou: veřejný prostor, rekonstrukce, dřevostavby, dostupné bydlení i velké městské proměny.
Kaple, hřbitov i nádraží. Tyhle stavby hýbou Českem
Reality
Přístavba, která nekřičí
Nová část domu je na první pohled současná. Má subtilní betonovou střešní desku se zelení, velkorysé prosklení a lineární omítku. Nepředstírá historickou architekturu a nesnaží se tvářit jako původní vila. Přesto s ní je v souladu. Nízká přístavba se rozprostírá přes šířku pozemku jako křídlo. Pod její severní částí vznikl zahradní sklad, jižní část slouží jako kryté parkovací stání. Obytná část je umístěna uprostřed a díky zkosení stěn je z ulice téměř neviditelná.
Díky nové přístavbě se změnil i vztah domu k zahradě. Přední část pozemku zůstává vizuálně propojená s ulicí a zachovává otevřený charakter místa. Za domem ale vzniká intimnější prostor, který je od okolí částečně chráněný novým křídlem přístavby.
Historická část domu se přitom vrací ke svým charakteristickým rysům. Obnovena byla bobrovka, vznikly repliky špaletových oken s laťovými okenicemi a vikýře získaly souměrnější výraz. Dům tak znovu působí jako malý, ale sebevědomý solitér.
Když rekonstrukce neznamená kulisu
Vilka v Liebigově městečku je nominována na Českou cenu za architekturu 2026. Ta letos v 11. ročníku vybrala 25 staveb z 301 přihlášených realizací. Mezinárodní porota ocenila mimo jiné schopnost českých architektů citlivě doplňovat stávající stavby o nové funkce, ať už jde o rekonstrukce, přístavby, dostavby nebo konverze.
Právě v tom liberecký projekt dobře vystihuje současný směr kvalitní architektury. Nejde o to udělat z historického domu muzeální exponát. Ani o to přilepit k němu nápadnou novostavbu. Dobrá rekonstrukce se pozná podle toho, že starému domu dovolí znovu fungovat.
Architekti Jan a Barbora Horovi ze studia ORA osm let zachraňovali rodinný dům v Žatci. Z ruiny s děravou střechou, propadlými stropy a dřevomorkou vznikl polyfunkční dům s řemeslným výčepem, ubytováním a zázemím pro rodinu. Rekonstrukce za deset milionů korun stojí na starých trámech a recyklovaných dlažbách.
Staré trámy a dlažby z kontejneru. Architekti z ruiny v Žatci udělali výčep s ubytováním
Reality
Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.
Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
