Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Setkali jsme se v budově pokladen. Přivítal nás hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Mimochodem jeden z těch, kteří zámkem neprovádějí jen obrazně, ale doslova. Jednou za měsíc se ujímá role průvodce a jak sám říká, prohlídky pak dostávají úplně jiný rozměr. Najednou nejde jen o historická fakta, ale o osobní vztah k místu, které má svou paměť i budoucnost.

20 fotografií v galerii

Příběh, který nezačal jednou rekonstrukcí

Novodobý příběh Karlovy Koruny se začal psát ve chvíli, kdy se areál po restituci vrátil rodině Kinských. Nešlo přitom jen o samotný zámek. Obnova postupně pokračovala přes jízdárnu a hospodářské zázemí. A práce zdaleka nekončí.

V krátkodobém horizontu čeká Karlovu Korunu hned několik dalších zásahů, které mají areálu dát nový, smysluplný život. Na řadě je rekonstrukce Tereziánského traktu, tedy bývalého předzámčí, kde se historicky skutečně bydlelo. Právě tady se dnes hledá nová funkce, která by respektovala charakter místa a zároveň ho znovu zapojila do každodenního života.

„Nejtěžší není historickou budovu opravit, ale najít jí nový smysl.“

Vedle toho se připravuje obnova bývalého zámeckého zahradnictví na okraji parku, kde by do budoucna mohlo vzniknout například komunitní nebo veřejně přístupné zázemí. A praktičtější, ale neméně důležitou kapitolou je také úprava parkování pro návštěvníky, která má zlepšit komfort celého areálu.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Z ruin k postupné obnově

Když se přitom člověk vrátí na začátek, je zřejmé, jak velký kus cesty má areál za sebou. Po restituci na začátku devadesátých let byl ve velmi špatném technickém stavu. Řada budov byla dlouhodobě zanedbaná, některé sloužily provozům, které s historickou funkcí místa neměly mnoho společného. Chyběly systematické investice, a tak bylo nutné začít od základů: opravit střechy, konstrukce, statiku i technickou infrastrukturu.

„Rekonstrukce památky je vždy projekt na desítky let. Nikdy to není hotové.“

Zásadní ale je, že nejde jen o samotnou rekonstrukci objektů. Jak zdůrazňuje Francesco Kinský, klíčovou výzvou je hledání nové funkce, která dá budovám smysl i do budoucna. Opravená, ale prázdná stavba dlouhodobě fungovat nemůže. Teprve ve chvíli, kdy se do ní vrátí život, má obnova skutečný význam.

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Reality

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zámek jako místo setkávání

Právě proto dnes areál čím dál víc otevírají i pro společenské a kulturní akce. Svatby, firemní setkání nebo menší kulturní programy navazují na historickou roli zámku jako místa setkávání a zároveň pomáhají financovat jeho provoz. Nejde ale o bezhlavé komerční využití. Důležité je, aby všechny aktivity respektovaly charakter místa a přirozeně do něj zapadaly. „Člověk je u památky spíš správcem než investorem. Má ji předat v lepším stavu, než ji převzal.“

I proto je dnes obnova Karlovy Koruny vnímána jako proces na generace. Nejde o jednorázový projekt, ale o postupné navracení hodnoty místu, které bylo desítky let upozaděné a které se teprve teď znovu skládá dohromady.

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Leaders

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Okolí stanice Nádraží Holešovice čeká výrazná proměna. Začala architektonická soutěž, do jejíhož prvního kola bylo vybráno osm domácích i zahraničních ateliérů. Cílem je najít nejvhodnější podobu území, které se má do budoucna proměnit v jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů a městských veřejných prostor Prahy 7.

Zadání soutěže klade důraz na to, aby se z převážně tranzitního prostoru stalo živé městské prostředí s kvalitním veřejným prostorem, lepší prostupností a logickým napojením na všechny druhy dopravy. Návrh má propojit urbanistické, architektonické, krajinářské i dopravní prvky a nabídnout řešení, které bude funkční, ekonomicky proveditelné i dlouhodobě udržitelné.

„Okolí holešovického nádraží dnes plní především dopravní funkci. Teď máme příležitost proměnit dlouhodobě zanedbané území v plnohodnotnou součást města,“ uvedl pražský náměstek Petr Hlaváček. Oblast kolem nádraží podle něj patří mezi urbanisticky nejproblematičtější lokality městské části.

11 fotografií v galerii

Strategické místo

Nádraží Holešovice se nachází na strategickém místě v blízkosti metra, železnice, tramvajových i autobusových zastávek, řeky i Stromovky. Návrh proto musí zohlednit nejen novou zástavbu, ale i organizaci veřejného prostoru, a především propojení jednotlivých dopravních režimů. Jedním z klíčových požadavků je takzvaný přestup „suchou nohou“ mezi vlakem a metrem, který má být chráněný a bezbariérový.

„Pro Prahu 7 je důležité, aby nádraží nesloužilo jen jako dopravní uzel, ale jako skutečné městské místo. Potřebujeme, aby zde vznikl kvalitní veřejný prostor, který budou obyvatelé městské části využívat denně z praktických důvodů i v rámci volného času,“ tvrdí Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7.

Dvě nová náměstí

Architektonická studia by ve svých návrzích měla zohlednit požadavek na dvě městská náměstí, která mají být rozdělena ulicí Vrbenského, ale zároveň fungovat jako jeden celek. Obě veřejná prostranství by měla být pokud možno v jedné úrovni, bez výškových bariér, a měla by sloužit pro pěší i jako centra komunitního života a obchodu.

„U takto exponovaného místa je zásadní, aby dopravní infrastruktura nebyla vnímána jen technicky, ale jako přirozená součást kvalitního městského prostředí. Právě v okolí holešovické stanice se ukazuje, že dobrá veřejná doprava není jen otázkou provozu, ale také přehlednosti a kvality prostoru, ve kterém se lidé pohybují,“ říká Ladislav Urbánek, generální ředitel pražského Dopravního podniku.

Masaryčka se rozrůstá. Penta postaví další kanceláře za miliardu

Reality

Společnost Penta Real Estate postaví v pražské Hybernské ulici vedle komplexu Masaryčky další kancelářskou budovu. Projekt Hybe už získal stavební povolení. Vyjde na zhruba 1,1 miliardy korun, hotový má být ve třetím čtvrtletí roku 2028. Firma o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Hybe je součástí rozsáhlé proměny Masarykova nádraží, který propojuje centrum metropole s Florencí.

ČTK

Přečíst článek

Celkem bylo přizváno osm renomovaných architektonických ateliérů z tuzemska i zahraničí, které v první fázi představí komplexní urbanistický návrh proměny lokality. Z nich bude vybráno až pět účastníků, kteří postoupí do druhého kola a budou vyzváni k architektonickému dopracování a precizaci návrhů. Zadavatelem je společnost Nové Holešovice Developmnent, koordinaci workshopu zajišťují D&K Drost Consult a Norma architekti, přičemž celou organizaci má na starosti Karlín Group, která stála u zrodu společného podniku. „U Nových Holešovic nebude rozhodovat jen architektonická kvalita návrhu, ale také to, jak dobře se dokáže vyrovnat s komplikovanou realitou dotčeného území,“ uvedl Jan Ludvík, výkonný partner Karlín Group.

„Naším záměrem je najít řešení, které z Nádraží Holešovice udělá atraktivní a ceněnou pražskou adresu s kvalitním veřejným prostorem, návazností na veřejnou dopravu a architekturou, která půjde ruku v ruce s tím, jak se má tato městská část do budoucna proměnit,“ doplňuje Jörn Walter, předseda odborné poroty, bývalý hlavní plánovač Hamburku. Návrhy v prvním kole mají týmy odevzdat do 25. května. Doporučení poroty pro druhé kolo mají být známá v polovině června. Finální prezentace druhého kola se uskuteční 8. září.