Zámek za korunu ožívá. Linhartovy lákají na virtuální realitu i novou kavárnu
Renesanční zámek Linhartovy na Bruntálsku má po další rekonstrukci nové lákadlo. Návštěvníci se nově podívají do opravených interiérů, vyzkoušejí virtuální realitu a postupně se mohou těšit i na zámeckou kavárnu. Památka, kterou město kdysi získalo za symbolickou korunu, se tak dál mění v moderní výletní cíl.
Zámek Linhartovy ve Městě Albrechtice na Bruntálsku po další etapě rekonstrukce znovu otevřel své dveře návštěvníkům. Nově zpřístupnil pět opravených místností, přidal informační recepci a postupně chystá také zámeckou kavárnu. Historickou památku mají zatraktivnit i moderní technologie včetně virtuální reality, projekcí nebo holografických prvků.
Poslední etapa obnovy vyšla na více než 20 milionů korun. „Opravovali jsme pět místností v prvním patře. Jednalo se o kompletní rekonstrukci. Místnosti jsme pak nechali vybavit audiovizuální technikou a virtuální realitou,“ uvedla kastelánka Andrea Rzymanková.
Stavební práce zahrnovaly nové podhledy, elektroinstalace, úpravy povrchů i další technické zázemí potřebné pro návštěvnický provoz. Cílem přitom nebylo jen opravit další část historického objektu, ale také přiblížit jeho historii modernějším způsobem.
„Nechtěli jsme pouze opravit další místnosti. Cílem bylo také vytvořit zázemí, které zámku umožní nabídnout návštěvníkům více služeb a modernější způsob prezentace historie,“ uvedla kastelánka.
Zámek za symbolickou korunu
Příběh obnovy Linhartov je přitom sám o sobě pozoruhodný. Město Albrechtice získalo zámek v roce 2001 za symbolickou jednu korunu. Od té doby do něj podle starostky Jany Murové investovalo přibližně 100 milionů korun.
„Zámek jsme v roce 2001 získali za korunu. Od té doby se do něj investovalo 100 milionů korun,“ řekla starostka. Tím ale obnova zdaleka nekončí. Podle ní bude památka v budoucnu potřebovat ještě dalších zhruba 200 milionů korun.
Jednou z nejviditelnějších novinek je nová informační recepce, která má návštěvníkům nabídnout základní informace o zámku i jeho okolí. Navazovat na ni má zámecká kavárna. Její interiér má respektovat historický charakter objektu a zároveň rozšířit služby pro návštěvníky.
Historie přes obrazovku i virtuální realitu
Linhartovy ale nechtějí být jen klasickým zámkem s vitrínami a tradiční prohlídkovou trasou. V nově opravených prostorách se počítá s interaktivními obrazovkami, projekcemi, audiovizuálními prvky, holografickou technikou a virtuální realitou.
Právě technologie mají historii zpřístupnit jiným způsobem a přitáhnout zejména rodiny s dětmi nebo návštěvníky, kteří dávají přednost interaktivnějšímu zážitku.
Nově otevřené prostory mají sloužit také výstavám, prezentaci historie regionu nebo kulturním a společenským akcím.
Vyhořelý zámek v Horním Maršově se po letech chátrání dočkal prvních stavebních prací. Investor začal s etapou, která má památku staticky zajistit, vysušit a připravit na budoucí rekonstrukci za stovky milionů korun. Z ruiny bez střechy by jednou mohl vzniknout areál s hotelovým a ubytovacím provozem, parkem a částmi přístupnými veřejnosti.
OBRAZEM: Vyhořelá krkonošská památka ožívá. Ze zámku může být hotelový areál
Enjoy
Obnova zámku pokračuje postupně v několika etapách a aktuální práce navazují na předchozí rozsáhlé stavební zásahy. Součástí širšího projektu je také přeshraniční spolupráce s polskými partnery v rámci projektu Slezsko bez hranic IV – Po stopách bílé paní, který pracuje s novými způsoby prezentace kulturního dědictví.
Zámek Linhartovy tak po nové etapě rekonstrukce nabízí kombinaci historických kulis a moderních technologií. A pro návštěvníky Jeseníků a Bruntálska přidává další důvod, proč si při víkendovém výletu udělat zastávku právě tady.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
