Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Druhý život baterií jako nadějný byznys. Z elektromobilů míří do úložišť

Základ elektromobilu tvoří baterie
iStock
Michal Nosek

Když doslouží běžné auto, čeká ho většinou vrakoviště a kovové části recyklace v hutích. U elektromobilů je situace složitější. Lithiové baterie jsou technologicky náročné, špatně se rozebírají a jejich recyklace není jednoduchá. Česká firma 1PS Technology proto hledá cestu mezi odpadem a hutí: z použitých bateriových modulů staví nová energetická úložiště.

Nepojízdné automobily obvykle končí na vrakovištích. Karoserie se rozřeže, kovové části putují k recyklaci a zbytek vozu se roztřídí podle toho, co má ještě nějakou hodnotu.

S bateriovými články z elektromobilů je ale situace výrazně komplikovanější. Nejde o kus plechu ani běžný náhradní díl. Lithiové baterie jsou sofistikované technologické celky složené z článků, modulů, elektroniky, chlazení a bezpečnostních prvků. Jejich recyklace je náročná nejen kvůli jejich chemickému složení, ale i kvůli samotné konstrukci.

A právě v tom vzniká nový prostor. Ne každá baterie, která už nestačí elektromobilu, musí okamžitě skončit v recyklační lince. Může se stát základem úložiště energie.

Budoucí bateriová úložiště

V provozu společnosti 1PS Technology se na vyřazenou baterii nedívají jako na šrot. Těžký bateriový pack, který v autě dosloužil nebo nesplnil výrobní parametry, míří nejprve na demontáž.

Technici ho rozebírají na jednotlivé moduly. Každý z nich pak čeká diagnostika. Měří se stav článků, zbytková kapacita i takzvané SoH, tedy State of Health. Jinými slovy skutečná kondice baterie. Teprve pak padne verdikt. Nové využití, nebo konec.

Třídění baterií v Řevničově

Baterie zaplavují Česko, třídicí pás u Řevničova se nezastaví. Největší průšvih jsou jednorázové e-cigarety

Použité baterie z domácností, elektrokol, nářadí, fotovoltaiky i elektromobilů končí na třídicí lince u středočeského Řevničova. Společnost ECOBAT loni vytřídila 4 558 tun baterií všech typů, meziročně téměř o 400 tun více. Sběr v Česku roste, zároveň ale rychle přibývá baterií uváděných na trh. Za nejproblematičtější odpad současnosti označuje obor jednorázové elektronické cigarety, které obsahují baterii i elektroniku, ale často končí v koších směsného odpadu.

Přečíst článek

Zhruba 65 procent baterií má i po vyřazení z elektromobilu stále více než 80 procent původní kapacity. To je obrovský potenciál pro další využití,“ říká Pavel Voska, spoluzakladatel společnosti 1PS Technology. V autě už taková baterie neobstojí. Ve stacionárním úložišti ale může pracovat dál.

Elektromobil je pro baterii tvrdý šéf

Baterie v elektromobilu musí zvládat extrémní režim. Rychlé nabíjení, vysoké výkony, prudké zrychlování, mráz, horko i tisíce provozních cyklů. Jakmile její parametry klesnou pod hranici, kterou výrobce považuje za bezpečnou a spolehlivou pro provoz auta, v elektromobilu končí. Jenže úložiště energie po baterii vyžaduje hlavně vytrvalost.

V domácnosti může ukládat elektřinu z fotovoltaiky a vracet ji večer, když už panely nevyrábějí. Ve firmě může pomáhat vykrývat odběrové špičky. Ve větším kontejnerovém systému může stabilizovat síť nebo sloužit jako záloha.

Podle Vosky mohou baterie vyřazené z elektromobilů ve stacionárním režimu pracovat ještě nejméně deset let.

Z baterie do auta se stává baterie pro dům nebo firmu

Samotná kapacita ale nestačí. Použitý modul nelze jen vzít z elektromobilu a připojit k fotovoltaice. Musí dostat nové řízení, nový dohled a nové bezpečnostní prvky.

1PS Technology proto vyvíjí vlastní hardware, software i BMS, tedy Battery Management System. Ten sleduje jednotlivé články, řídí nabíjení a vybíjení a chrání baterii před přehřátím, zkratem nebo nadměrným zatížením.

„Vyvinuli jsme vlastní řídicí software i elektroniku, které nám umožňují baterie detailně monitorovat a efektivně řídit jejich provoz. Díky tomu máme plnou kontrolu nad jejich výkonem, bezpečností i životností,“ říká Voska.

V praxi to znamená, že z modulu původně určeného pro pohon auta vzniká součást energetického systému. Baterie dostává nový úkol, nové zapojení a nový režim práce.

Bezpečnost se řeší dřív, než baterie začne ukládat elektřinu

U bateriových úložišť je nejdůležitější prevence. Nestačí spoléhat na to, že baterie má ještě dost kapacity. Každý článek musí být pod kontrolou a celý systém musí umět včas reagovat.

Firma proto provozuje dohledové centrum a spolupracuje s odborníky na požární bezpečnost. Rizika se podle ní musí řešit už při návrhu úložiště, ne až ve chvíli, kdy je instalace hotová.

Bateriové úložiště není pasivní skříň s energií. Je to živý systém, který se každý den nabíjí, vybíjí, zahřívá, ochlazuje a reaguje na provozní podmínky.

Právě tady se rozhoduje, jestli druhý život baterie bude bezpečný a ekonomicky smysluplný.

Letos chtějí zpracovat baterie ze tří tisíc elektromobilů

V roce 2025 zpracovala 1PS Technology přibližně 80 tun baterií. Letos chce výrazně zrychlit. Po rozšíření technologických a výrobních kapacit firma uvádí, že zvládne denně zpracovat až pět tun baterií. V ročním objemu to odpovídá bateriím zhruba ze tří tisíc elektromobilů.

Zatím nejde jen o baterie z aut, která dosloužila na silnicích. Firma pracuje hlavně s bateriemi přímo z výroby. Jde o kusy, které nesplnily některý parametr pro použití v elektromobilu, ale pro stacionární úložiště mohou být stále vhodné.

„Do budoucna chceme výrazně rozšířit spolupráci s automobilkami i dalšími partnery a více pracovat také s bateriemi ze servisů,“ říká Voska.

Automobilová kvalita může být výhodou

Baterie pro elektromobily vznikají v mimořádně přísném režimu. Musí projít vývojem, testy, homologacemi a kontrolou kvality, kterou automotive sektor vyžaduje.

To je podle 1PS Technology výhoda. Pokud se takové moduly správně otestují, přestaví a bezpečně řídí, mohou nabídnout vysokou kvalitu i ve stacionárním provozu.

Preciznost automotive zpracování i veškeré nutné homologace vstupních modulů zajišťují řádově vyšší kvalitu bateriových úložišť, než jaká jsou na českém trhu dostupné ve srovnatelné cenové hladině,“ tvrdí Voska.

Jenže ani tady není nic jednoduché. Každá značka, každý model a často i každá generace elektromobilu používá jiné řešení. Baterie se liší chemií, konstrukcí, zapojením i způsobem řízení.

Martin Houška z Nord HT

Fotovoltaika nestačí, říká energetik. Domácnosti zbytečně přicházejí o tisíce

Češi investují stovky tisíc do fotovoltaiky a tepelných čerpadel, ale často bez jasného systému. Výsledek? Nižší úspory, než čekali. Podle Martina Houšky ze společnosti NORD HT není problém v technologiích, ale v jejich propojení a řízení.

Přečíst článek

Pro firmu, která je chce znovu využívat ve větším měřítku, je to technická skládačka, která se neustále mění.

Nové elektromobily budou pro demontáž tvrdší oříšek

Automobilky dnes baterie do vozů integrují stále těsněji. Klasické moduly postupně nahrazují konstrukce cell-to-pack nebo cell-to-body. Články už nejsou uložené v jednoduše oddělitelných blocích, ale stávají se součástí bateriového obalu nebo přímo nosné struktury auta.

Pro automobilku to může znamenat nižší hmotnost, lepší využití prostoru a vyšší efektivitu. Pro firmy, které chtějí baterie opravovat, znovu využívat nebo recyklovat, je to ale komplikace.

Dnes je takových vozů na trhu zatím menšina. Jejich podíl ale poroste. A s ním poroste i náročnost práce s bateriemi po skončení jejich automobilového života.

1PS Technology proto počítá s tím, že u silně integrovaných baterií může dávat smysl hlavně využití ve velkých kontejnerových úložištích pro energetiku a podporu sítě.

Baterií bude přibývat rychleji než recyklačních kapacit

S rostoucím počtem elektromobilů bude přibývat i baterií, které už nebudou vhodné pro provoz v autě. Část si vezmou zpět výrobci, část zamíří k recyklaci. Velká část jich ale může ještě roky sloužit jinde.

Na sběr a další využití baterií se zaměřuje také nezisková společnost Ecobat, která provozuje kolektivní systém sběru odpadních baterií.

Použitých baterií z elektromobilů bude v příštích letech dramaticky přibývat. Část z nich si vezmou zpět výrobci, ale pro velký objem bude potřeba vybudovat efektivní systém sběru a dalšího využití,“ říká technický ředitel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Podle něj má každý znovu využitý modul i strategický význam. Snižuje tlak na dovoz surovin, které Evropa potřebuje pro výrobu nových baterií. A protože evropské kapacity pro komplexní recyklaci baterií stále nestačí, druhý život může být důležitým mezistupněm.

Ecobat se přitom nezaměřuje jen na elektromobilitu. Nové využití hledá i pro menší baterie, například z ručního nářadí. Z některých vznikají powerbanky.

Mezi vrakovištěm a recyklací vzniká nový průmysl

Ještě nedávno se o bateriích z elektromobilů mluvilo hlavně jako o budoucím problému. Vývojáři z 1PS Technology ale už ukazují, že odpověď nemusí vést rovnou do recyklační linky. Mezi prvním životem v autě a finálním zpracováním v recyklaci vzniká nový trh. Trh s bateriemi, které už nestačí automobilům, ale pořád mají hodnotu.

Není to jednoduchý byznys. Vyžaduje přesnou diagnostiku, vlastní software, bezpečnostní know-how, dohledový systém a schopnost poradit si s bateriemi, které se rok od roku konstrukčně mění.

Škoda Epiq

Nejlevnější elektrická Škoda míří do výroby. Epiq má stát kolem 632 tisíc

Škoda Auto začne v červnu vyrábět svůj dosud nejdostupnější elektromobil Epiq. Malý městský crossover má nabídnout dojezd kolem 440 kilometrů, rychlé nabíjení a cenu od zhruba 26 tisíc eur, tedy asi 632 tisíc korun. Předprodej automobilka spustí ve středu, kdy zveřejní i kompletní ceník.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Výrobce baterií pro elektromobily CATL představuje nové technologie

Největší výrobce baterií pro elektromobily CATL vydává nové akcie za miliardy dolarů. Zájem o ně je enormní

Přečíst článek

„Chceme velké investory. A dostat se na miliardu,“ říká Hubinger z fondu Diagram

Dalibor Martínek

Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.

Martin Hubinger před několika lety spoluzaložil investiční fond Diagram, který se soustředí na výstavbu rezidenčních projektů. Nekupuje hotové budovy, ale koupí pozemek, postaví objekt, prodá ho a peníze reinvestuje. Investorům slibuje solidních dvanáct procent ročního zhodnocení.

„Jsme fond nižší střední velikosti,“ říká Hubinger. Druhým spoluzakladatelem je Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB. Aktuálně má fond rozpracované dva projekty, apartmánový resort na šumavské Modravě a projekt v Praze 4. K tomu má rozjednanou akvizici několika dalších projektů a soustředí se hlavně na rezidenční projekty v Praze.

Modrava

Modrava je unikát. Stavíme tam desítky apartmánů, říká Martin Hubinger

Investiční fond Diagram, který spoluzaložil Martin Hubinger, nyní kromě jiného rozvíjí unikátní projekt apartmánů na šumavské Modravě. Má jich v této exkluzivní oblasti vzniknout několik desítek.

Přečíst článek

Od přátel k institucionálním investorům

Ruku v ruce s tím se snaží nabírat další finanční prostředky. Do fondu, se kterým má velké plány, zatím investovali oba zakladatelé a jejich přátelé. Už se jim ale podařilo sehnat prvního institucionálního investora.

„Na počátku jsme měli představu, že budeme pracovat s penězi institucí. To plynulo z pracovní historie i současného působení Zdeňka Tůmy,“ říká Hubinger. V nabírání větších investorů by rádi pokračovali.

Do portfolia realitního fondu Luxent přibyl činžovní dům v pražské Sokolské ulici.

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

Přečíst článek

Nájemní bydlení ustoupilo prodeji

Fond se původně chtěl soustředit na nájemní bydlení, strategii však upravil s růstem sazeb, kdy nájmy sice dál rostou, ale ne rychleji než cena výstavby. A také proto, že zpočátku nezískal dost peněz právě od institucionálních investorů.

Nadstandardní slibovaný výnos plyne z faktu, že fond si své projekty sám staví. Nespoléhá tedy na růst hodnoty majetku neboli bytů jako jiné realitní fondy.

„My koupíme pozemek, připravíme projekt, povolíme ho, postavíme a rozprodáme. A máme marži,“ popisuje Hubinger přístup. „Pokud by odteď pět let nerostly ceny nemovitostí, pořád budeme vydělávat to, co chceme.“

Každý rok několik projektů

Cílem fondu je každý rok zahajovat a zároveň dokončovat několik projektů. „Z hlediska velikosti fondu žádný strop ambicí není. Naše bezprostřední ambice je dostat se přes jednu miliardu korun,“ říká Martin Hubinger, který byl hostem podcastu Realitní Club.

Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Stanislav Šulc: AI revoluce míří na burzu. Proč právě nyní?

Elon Musk v Číně
ČTK
Stanislav Šulc

Rok 2026 se může stát jedním z nejúspěšnějších z pohledu burzovních startů za poslední dekády. Na burzu již zcela jistě vstoupí firmy SpaceX, OpenAI a Anthropic, tedy klíčové společnosti nejen v oblasti umělé inteligence. Ale tím jízda primárních emisí zdaleka nekončí, protože i další firmy z dalších oblastí se chystají upsat akcie. Co za touto vlnou stojí? Je situace na trhu tak příznivá? Nebo se jen andělští a venture kapitáloví investoři snaží vyexitovat včas?

Lednová emise akcií Czechoslovak Group na amsterdamské burze odstartovala rok, který se zcela jistě zařadí mezi ty zásadnější v moderních dějinách investování. Na burzu se totiž postupně dostane jednak hodně firem, jednak velmi zajímavé firmy a pravděpodobně padne také nominální rekord na jednu emisi.

Burzovní start SpaceX se nejspíš stane rekordním IPO v historii a „stačit“ by mu na to měly i aktuálně kolující odhady analytiků. Tedy že si Elon Musk půjde říct o 75 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek dosavadního rekordu Saudi Aramco (29,4 miliardy dolarů). A firmu by to nacenilo na 1,75 bilionu dolarů, což by také představovalo rekord.

A investoři do toho téměř jistě půjdou naveliko. Důvodem je především téměř monopolní postavení SpaceX ve vesmírných letech, dlouhodobé kontrakty pro americkou vládu a poskytovatel globálního satelitního komunikačního systému Starlink. To vše jsou plusy, které vyvažují i případné minus v podobě komerčně nepříliš úspěšné xAI, která je také součástí SpaceX.

SpaceX

PŘEHLEDNĚ: Co nabízí prospekt SpaceX Elona Muska, který chce od investorů miliardy

Prošli jsme mnohasetstránkový prospekt společnosti SpaceX, který podala americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Co společnost Elona Muska představuje potenciálním investorům, od kterých chce desítky miliard dolarů? Jaké jsou vize jejího vedení? Jaké jsou potenciální výhody a hrozby pro investice? A proč má mít Elon Musk tak neochvějnou pozici, kterou pro sebe chystá i po vstupu na burzu? Zde je 11 otázek a odpovědí, které přibližují prospekt SpaceX.

Přečíst článek

AI revoluce míří na burzu

Navíc Elon Musk má pověst vizionáře, který vidí hodně dopředu, a navíc dokáže běh světa podřídit svým představám. Takže ani případná prohra MAGA-republikánů v některých příštích volbách by na vztahu mezi americkou exekutivou a SpaceX nejspíš příliš nezměnila.

Také další startupy, které na burzu míří, mají investory dostatečně nachystané. OpenAI spustilo AI-revoluci pro koncové zákazníky a daří se jí dosahovat solidního růstu finančních výsledků, Anthropic letos všechny šokoval modelem Mythos, který má údajně způsobit revoluci v kybernetické bezpečnosti. Navíc je to zejména Claude od Anthropicu, který programátoři po celém světě využívají pro vytváření kódu, což se již také projevuje na růstu tržeb.

Zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman

OpenAI chce na burzu již v září. Za pár dní by AI startup měl spustit proces IPO

Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.

Přečíst článek

Další burzovní premiéry

Z firem, které nepatří do AI vlny, by se na burzu měla ještě letos podívat například medicínsko-technologická společnost Oura vyvíjející jednak chytré prsteny, jednak mimořádně zajímavou aplikaci na sledování tělesných funkcí s velmi dobrým doporučujícím algoritmem.

O burzu již oficiálně projevil zájem také Discord, tedy jedna z nejvlivnějších sociálních sítí.

A pak tu je velká spousta spekulací o IPO řady firem, včetně Canvy, Databricks, Stripe či Plaid. Všechno jsou veleúspěšné firmy se silnými uživatelskými kmeny a inovativním byznysem, které dokázaly přežít propad zájmu o startupy v roce 2023 a zůstaly autonomními společnostmi.

Anthropic má valuaci 900 miliard dolarů

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.

Přečíst článek

Kdo vydělá nejvíc

Nabídka tedy zcela evidentně je. Poptávka ze strany investorů pravděpodobně také. Insideři uvádějí, že poptávka po akciích slavných firem je nyní obrovská a je pravděpodobně vyšší než nabídka. To můžeme pozorovat i na křivkách vývoje konkrétních titulů, které i při zveřejnění špatných zpráv klesají jen o jednotky procent a následně psychologie retailových investorů zavelí dokupovat, a akcie se vracejí velmi rychle k růstu.

Právě tohoto momentu se pak budou snažit využít noví burzovní hráči, a ještě víc jejich původní investoři, kteří si mohou přijít na masivní příliv nového kapitálu. Elon Musk se díky povedenému IPO SpaceX pravděpodobně stane prvním dolarovým bilionářem v historii. Ale na rekordním IPO vydělá také Google, respektive jeho mateřská společnost Alphabet, která drží zhruba pět procent akcií. Jejich hodnota by podle aktuálních odhadů měla vystřelit na 122 miliard dolarů. Na úspěšném startu OpenAI zase mimořádně vydělá Microsoft, který ve firmě drží 27 procent a je jejím největším investorem.

A obecně nejvíc vydělají venture kapitáloví investoři, kteří do těchto dnes populárních firem nalili potřebné miliardy v klíčových okamžicích pro jejich růst, tedy hráči jako Andreessen Horowitz, Fidelity, Sequoia Capital či Thrive Capital.

Google mění podmínky u svých služeb

Google zásadně mění podmínky. Dotknou se platících i neplatících uživatelů

Největší vyhledávač světa, poskytovatel řady populárních služeb včetně YouTube či AI modelu Gemini, mění logiku nastavení bezplatných služeb i limity pro jednotlivé placené plány. Pro vývojáře bude stále nutnější připlatit si za AI tokeny. O nových podmínkách Google informuje v těchto dnech uživatele prostřednictvím emailů.

Přečíst článek

Správný čas

Ačkoli burza patří k nejtržnějším prostorům na světě, je dobré připomenout, že situace na tomto trhu podobně velkým příběhům vlastně nenahrává. Ve světě panuje mimořádná nejistota, klíčoví geopolitičtí hráči jsou čím dál méně předvídatelní a již obchodované akciové tituly tím často trpí – přinejmenším značnou volatilitou.

Proč to neplatí pro nové firmy? Protože už v docela velké konkurenci uspěly a zároveň za nimi často stojí právě lidé jako Elon Musk, kteří jsou v očích investorů někým, kdo stojí nad tím vším, dokáže rozehrát mnohem větší hru než lokální politici a umí prodat vizi typu cesty na Mars, která má přinést zásadní inovace. A na tom nic nezmění ani případná hluboká krize, do níž může svět v podstatě kdykoli upadnout.

Humr s restovanou zeleninou

Kulinární gentrifikace: Jak se z jídel chudých staly luxusní delikatesy a kde je v Praze ochutnat?

Humři pro vězně a služebnictvo, které podle legendy protestovalo proti příliš častým jídlům z humra. Ústřice jako nejlevnější street food, morek nanejvýš pro řeznické učně a brzlík rovnou do koše. Dnes trendy delikatesy za tisíce korun, servírované na designovém porcelánu a považované za symbol statusu a vytříbeného vkusu. Ještě před pár desítkami let přitom jídla těch nejchudších.

Přečíst článek

Související

SpaceX

PŘEHLEDNĚ: Co nabízí prospekt SpaceX Elona Muska, který chce od investorů miliardy

Přečíst článek
Zakladatel a CEO OpenAI Sam Altman

OpenAI chce na burzu již v září. Za pár dní by AI startup měl spustit proces IPO

Přečíst článek
Anthropic má valuaci 900 miliard dolarů

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

Přečíst článek
Doporučujeme