Ukrajinci v českém zemědělství už nejsou jen pomocná síla. Stále více míří na vyšší posty
Ukrajinci v českém zemědělství a potravinářství nezastávají už jen pomocné práce, ale stále častěji jsou najímáni také na manažerské pozice a pozice s vyšší odborností. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Souvisí to podle nich s tím, že se za dobu pobytu v ČR osvědčili, lépe naučili jazyk a někteří se i rekvalifikovali.
Podle Agrární komory tvoří Ukrajinci zhruba desetinu z celkového počtu lidí pracujících v zemědělství, přičemž od února 2022, kdy začala válka na Ukrajině, se jejich počet zvýšil.
Bez Ukrajinců bychom se neobešly, tvrdí firmy
„V současné době představují v mnoha zemědělských podnicích v podstatě nepostradatelnou pracovní sílu,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.
Ukrajinci podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala stále vykonávají zejména činnosti, které nevyžadují vysokou kvalifikaci, jako je sběr zeleniny a ovoce nebo pomoc při polních pracích. „Stále častěji jsou najímání také na pozice, kde je potřeba vyšší odbornost, jako je například obsluha zemědělských strojů,“ uvedl Doležal.
Havel řekl, že roste i podíl Ukrajinců v manažerských pozicích, a to zejména na farmách, kde se při svém působení osvědčili. „Obecně jde o pozice typu mistr či vedoucí nějaké části zemědělského provozu a samozřejmě řidičů zemědělské techniky,“ uvedl Havel.
Co se to děje? Z běžné zeleniny se stala „delikatesa“. Reagují podrážděně na sociálních sítích ruští spotřebitelé na to, že okurky dnes stojí víc než dovážené banány. Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování. Politici bombardují dotazy jejich producenty, kteří veřejnost ujišťují, že okurky by měly zlevnit až se oteplí, zřejmě už v březnu.
Jsou snad ze zlata? Rusy šokuje cena oblíbených okurek
Money
Podle agrárního ekonoma z České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera souvisí najímání Ukrajinců do vyšších pozic také s tím, jak se jazykově zdokonalují. „Řada zemědělských podniků si bez nich činnost nedokáže představit,“ řekl.
Nepostradatelnou součástí se stali Ukrajinci také v potravinářském provozu. „Zatímco dříve byla jejich role vnímána spíše jako sezonní či dočasná výpomoc, v roce 2026 tvoří stabilní základ mnoha výrobních závodů. Díky jazykové integraci a získané praxi se řada z nich vypracovala z pomocných pozic na vysoce kvalifikovaná místa, jako jsou mistři výroby nebo technologové,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Agrárníci i potravináři se shodují, že v situaci, kdy se oba sektory potýkají s nedostatkem zaměstnanců, se pohled na zahraniční pracovníky mění a zaměstnavatelé jsou ochotni do nich více investovat.
Andrej Babiš oznámil, že po získání souhlasů regulátorů ve třech státech EU vložil veškeré akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Krok označil za naplnění českých i evropských pravidel o střetu zájmů. Vlastnictví holdingu přitom patří k nejcitlivějším politickým tématům posledních let.
Premiér Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu. Tvrdí, že tím uzavřel otázku střetu zájmů
Zprávy z firem
„Pro zemědělské podniky je klíčová stabilita pracovní síly. Pokud mají perspektivu, že pracovník zůstane delší dobu, vyplatí se investovat do jeho zaškolení a profesního rozvoje i na odbornější pozice,“ uvedl Doležal. Také potravinářské podniky si podle Zemánka uvědomují, že investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců jsou nezbytné pro udržení kontinuity výroby.
Jak vždy překáží byrokracie
Plnému využití potenciálu zahraničních pracovníků v potravinářství a zemědělství ale podle odborníků brání administrativní zátěž. „Přestože se řada procesů digitalizovala, největší problém nadále představuje uznávání odborného vzdělání. Proces uznání diplomu je stále velmi zdlouhavý a byrokraticky náročný,“ řekl Zemánek.
Agrárníci by uvítali také stabilnější a předvídatelnější nastavení pravidel zaměstnávání cizinců. „Bylo by vhodné podmínky liberalizovat a nejen Ukrajincům umožnit například dlouhodobější pracovní poměr nebo brigádnickou činnost,“ uvedl Havel. Zemánek pak za další komplikaci považuje i přechod z režimu dočasné ochrany na nový status zvláštního dlouhodobého pobytu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
