Stopku ukrajinskému obilí vystavilo i Bulharsko. Brusel chystá kompenzace za miliardy
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce označil za "preventivní opatření". Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, obzvlášť pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. Z průzkumu Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už v pondělí uvedl, že zákaz dovozu - jako Slovensko, Polsko a Maďarsko - nechystá.
Naše obilí budeme muset pálit, varuje svaz zemědělců před dovozem z Ukrajiny
Trhy
Místopředseda EK a komisař pro obchod Valdis Dombrovskis by měl ještě dnes jednat o dovozu ukrajinského obilí prostřednictvím videa s ministry obchodu Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny. Polsko a Maďarsko dovoz ukrajinského obilí již zakázaly, Rumunsko to zvažovalo. Česká republika zákaz dovozu nechystá.
Částečné řešení, míní zemědělci
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala unijní kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.
Česko po dnešku zůstává poslední zemí Visegrádské čtyřky, která dosud nezakázala dovoz ukrajinského obilí a dalších tamních zemědělských produktů. Čeští zemědělci tak zřejmě vystupňují svůj tlak, aby česká vláda učinila totéž, obávají se totiž, že neprodají a padnou do ztrát, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Zbývá Česko, je poslední zemí Visegrádu, která nezakázala dovoz ukrajinského obilí
Názory
Slovenská vláda návrh na zavedení časově neomezených obchodních restrikcí schválila v pondělí. Slovenské opatření se týká tří desítek produktů včetně pšenice, ječmene, ovsa, kukuřice, ovoce, zeleniny, cukru, medu a včelích produktů. Podle slovenského ministra zemědělství Samuela Vlčana je na seznamu zboží, ve kterém je Slovensko soběstačné.
Prozatímní bulharský premiér Galab Donev uvedl, že za poslední rok zůstalo v Bulharsku značné množství potravin, což narušilo potravinové řetězce. Agentura EFE tento týden uvedla, že Brusel nabídl v této souvislosti Bulharsku 16 milionů eur (375,5 milionu korun) jako kompenzaci škod, ale ztráty bulharských zemědělců jsou několikanásobně vyšší.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Lukáš Kovanda: Pšenice je nyní levnější než před invazí. Pečivo by správně mělo zlevňovat
Názory
Rumunsko zatím dovoz nezakáže, kontejnery s nákladem ukrajinského obilí, které budou procházet přes rumunské území, ale budou muset být zapečetěné a země je bude monitorovat, oznámilo dnes rumunské ministerstvo zemědělství.
Ukrajinský export obilí klesl téměř o třetinu
Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou vojenskou invazí. Ukazují to statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovalo, se nyní bojuje.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se chce zaměřit na ceny pečiva. Obilí i energie jsou nyní podle něj výrazně levnější než loni, pečivo ale nezlevňuje. Chce se zaměřit také na ceny mléčných výrobků, u kterých ale už částečné snížení cen pozoruje. Na konec dubna chystá schůzku kvůli cenám jablek s pěstiteli, zpracovateli a obchodníky.
Ceny pečiva neklesají, mléko zdražuje. Nekula chce vědět, proč
Money
Když Ukrajinu loni 24. února napadla ruská vojska, součástí invaze byla i blokáda ukrajinských černomořských přístavů - klíčových pro vývoz obilí a dalších potravin. Na světové trhy se pak nemohlo dostat zhruba 20 milionů tun obilí, které uvázlo na ukrajinském území. Index cen potravin ve světě se pak výrazně zvýšil a dostal se na rekord.
Částečné obnovení vývozu umožnila dohoda, kterou za zprostředkování OSN podepsalo loni v červenci Turecko s Ukrajinou a Ruskem. Dnes byly obnoveny inspekce lodí vyvážejících obilí a další zemědělské produkty z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle ruské agentury RIA Novosti to uvedla OSN.
Světové ceny potravin loni vzrostly na rekord. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat. Ve své zprávě to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Ceny potravin rostou nejen v Česku. Jídlo je ve světě nejdražší v historii
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
