Ukrajinci v českém zemědělství a potravinářství nezastávají už jen pomocné práce, ale stále častěji jsou najímáni také na manažerské pozice a pozice s vyšší odborností. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Souvisí to podle nich s tím, že se za dobu pobytu v ČR osvědčili, lépe naučili jazyk a někteří se i rekvalifikovali.
Čeští zemědělci odložili protest, který se měl konat příští týden ve středu v Praze. Chtějí tak uklidnit situaci a snížit riziko, že by se při protestu mohlo něco stát, řekl prezident Agrární komory (AK ČR) Jan Doležal.
Zemědělci připravují další protest na 21. března, řekla mluvčí Agrární komory (AK) Barbora Pánková. O formě protestu podle ní představenstvo a dozorčí rada AK teprve rozhodne. Doplnila, že se svými problémy se chtějí zemědělci obrátit také na prezidenta Petra Pavla.
Zemědělci s traktory a další technikou přijeli do Prahy. Protestní jízdou městem a demonstrací před Strakovou akademií chtěli vyjádřit nesouhlas s dosavadními kroky vlády a prosadit své požadavky. Vláda podle zástupců Agrární komory a Zemědělského svazu nehájí zájmy českých zemědělců.
Vedení Agrární komory ČR (AK ČR) označilo dnešní jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) o podpoře zemědělství za zklamání. Od šéfa resortu čekali konkrétní návrhy, které ale nepřinesl. Komora proto vyzvala zemědělce, aby zahájili přípravu na protestní akce 7. března v Praze. Pokud ministr předloží konkrétní návrhy, protest se konat nemusí, uvedli představitelé AK ČR po jednání. Novinářům představili pět požadavků, která vůči Výbornému a vládě mají.
Evropská komise představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí.
Na pondělní protest části zemědělců do Prahy přijelo kolem 800 traktorů, ve 14:30 se akce účastnilo 4000 až 5000 lidí, řekl jeden z organizátorů Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory ČR a zemědělský podnikatel.
Zemědělské organizace střední a východní Evropy vyzvaly zemědělce k protestům proti agrární politice Evropské unie, uvedla česká agrární komora, podle které se mají hromadné demonstrace konat 22. února.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Čeští ovocnáři vykáceli za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování 8,3 procenta ovocných sadů. Plochy sadů snížili o 1011 hektarů na 11 214 hektarů. Představuje to úbytek milionu stromů a keřů. S odkazem na data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského to uvedli představitelé Agrární komory a Ovocnářské unie ČR.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.