Arcibiskupství pražské bude letos poprvé hradit mzdy kněží a dalších pracovníků diecéze z výnosů nájemního bydlení. Nyní převzalo jeden bytový dům s 57 byty v pražské Ruzyni od společnosti Finep. Pod značkou XPlace tak arcibiskupství vlastní již 460 bytů, do roku 2027 jich chce mít šest set.

Nájemní bydlení, které arcibiskupství provozuje na komerční bázi, mu nyní generuje zhruba 120 milionů korun ročně. Na kněží jde ročně 94 milionů korun, dalších šedesát milionů na další pracovníky. Další výnosy má církev především z lesního hospodářství, ale i z dalších činností.

Přechod k samofinancování

„Je pro mě povzbuzením vidět, že cesta odpovědného hospodaření, na kterou jsme jako diecéze nastoupili, přináší své plody. Rozvoj nájemního bydlení, správa lesů i další aktivity pomáhají vytvářet stabilní zázemí pro službu církve. Díky tomu se můžeme s větší jistotou věnovat tomu, co je podstatou našeho poslání, být nablízku lidem v jejich radostech i starostech,“ říká pražský arcibiskup Jan Graubner.

Stát se na základě dohody s církvemi o vypořádání majetku po komunistickém převratu v roce 2012 zavázal splácet církvím až do roku 2030 náklady na jejich provoz v celkové hodnotě téměř 60 miliard korun. Většina peněz jde římsko-katolické církvi. Ta se již roky připravuje na samofinancování a peníze, které chodí od státu, využívá zejména na nákup nájemních bytů, což má být hlavní pilíř jejího budoucího hospodaření.

Penta prodá církvi další byty na Smíchově za stovky milionů

Reality

Developerská společnost investiční skupiny Penta prodá platformě XPlace provozované Arcibiskupstvím pražským 62 bytů na Nové Waltrovce v Praze 5. Obchod by měl stát vyšší stovky milionů korun.

ČTK

Přečíst článek

Nově přebíraný pětipodlažní dům v projektu U Šárky v Praze 6 nabídne 57 nájemních bytů a 60 parkovacích stání. Parkovací místa budou pronajímána samostatně, a to i nerezidentům. Pod značkou XPlace současně pokračuje příprava dalších projektů, například na Waltrovce, v oblasti Habrovky či v Klecanech.

Nájemné i bez provize

„S ohledem na vývoj trhu nájemního bydlení vnímáme potřebu dále rozšiřovat nabídku kvalitních a moderních bytů, které lidem nabídnou komfort městského života s dobrou dostupností služeb i příjemné prostředí pro každodenní bydlení. V rámci projektu U Šárky nyní zahajujeme pronájem a díky dlouhodobé obsazenosti našeho portfolia očekáváme silný zájem nájemníků,“ uvedl Richard Záruba, provozní ředitel XPlace.

Nyní ještě zbývá byty dovybavit kuchyněmi či šatními skříněmi a převést je v katastru nemovitostí, s prvními nájemníky se počítá od června. Výše nájmu má být komerční, na základě cen obvyklých v místě. Podle Záruby ještě není kalkulace hotová, ale mělo by jít o patnáct až osmnáct tisíc za nejmenší byty až po pětačtyřicet tisíc za rodinné 4+kk. Nabídka bytů půjde přes velké realitní servery. Nájemníci nebudou platit provizi makléři, makléřské služby si arcibiskupství zajišťuje samo.

„Jako developer dokážeme nabídnout expertízu při přípravě kvalitních rezidenčních projektů, arcibiskupství v nich podporuje vznik živých a stabilních komunit,“ uvedl Tomáš Pardubický, generální ředitel Finepu.

Karel Pučelík: Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?

Názory

Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Nájemní bydlení jako klíčový pilíř

Vedle rozvoje nájemního bydlení se pražská arcidiecéze dlouhodobě věnuje také správě lesního a zemědělského majetku, správě a rozvoji nemovitostí či dalším investičním aktivitám. Cílem je postupně vytvářet zázemí, které umožní financovat život a službu církve i po roce 2030, kdy na základě zákona o majetkovém vyrovnání skončí podpora státu církvím. „Církev musí myslet na budoucnost. Nájemní bydlení se ukazuje jako velmi funkční pilíř,“ uvedl Jan Balík, generální vikář Arcibiskupství pražského.

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Leaders

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.

Ceny elektřiny se po krizových letech sice uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak stojí před zásadním dilematem: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se může zdát, že nejhorší období je za námi. Realita je však složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív – a s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.

Energetický trh se po turbulentních letech stabilizoval a elektřina se nyní obchoduje zhruba za 90 až 100 eur za MWh, tedy přibližně 2200 až 2500 korun. Oproti krizovým letům jde o výrazné uklidnění.

Neznamená to ale návrat do dřívějších poměrů. Nejistota z trhu nezmizela, jen se přesunula jinam. Zatímco dříve ceny určoval především vztah nabídky a poptávky, dnes do nich výrazně vstupují geopolitické události, vývoj cen plynu, zásahy států i rychlá transformace celé energetiky. „Energetika už dávno není jen o komoditě. Je to geopolitická disciplína,“ upozorňuje analytik Pavel Janeček. Rozhodnutí, zda v roce 2026 fixovat cenu elektřiny, tak podle něj není jen otázkou aktuální ceny, ale především ochoty nést riziko.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Stabilita je spíš optický klid

Po extrémním růstu cen v letech 2021 a 2022 následoval pokles, zejména v roce 2024. Rok 2025 přinesl další výkyvy, ale ceny se nakonec relativně ustálily. Podobně se vyvíjejí i dlouhodobé kontrakty. Elektřina pro rok 2026 se obchodovala kolem 90,5 eura za MWh a ceny pro rok 2027 jsou velmi podobné. To vytváří dojem stability – ten ale může být klamavý.

„Trhy dnes nevědí skoro nic,“ říká Janeček. Podle něj stačí jediná geopolitická událost a ceny se mohou během několika dní výrazně změnit. Současná stabilita je tak spíše výsledkem opatrnosti než skutečné jistoty.

Fixace není sázka na cenu, ale řízení rizika

Dodavatelé i analytici se shodují, že fixace dnes neslouží k tomu „uhodnout“ budoucí vývoj cen. Jejím hlavním smyslem je stabilizace výdajů a ochrana domácího rozpočtu. „Fixace je v dnešní době hlavně psychologický komfort. Neplatíte nutně nejméně, ale víte kolik,“ popisuje energetický konzultant.

Zákazníci s fixovanými produkty nejsou bezprostředně zasaženi krátkodobými výkyvy, protože dodavatelé nakupují energii dopředu. Naopak u flexibilních tarifů se změny cen promítají téměř okamžitě – a to jak směrem nahoru, tak dolů.

„Trhy mají v popisu práce být trochu panické,“ připomíná Michal Macenauer z EGU. „Kdo nechce řešit každodenní výkyvy, měl by si cenu zafixovat,“ dodává.

Jaderné riziko na frontě. Záporožská elektrárna přišla o klíčové napájení

Zprávy z firem

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.

nst

Přečíst článek

Nejrozumnější varianta? Dvouletý kompromis

Podle expertů se jako nejpraktičtější řešení ukazuje dvouletá fixace. Roční fixace neposkytuje dostatečnou ochranu před výkyvy trhu, zatímco delší – například tříletá – může znamenat riziko, že zákazník bude při poklesu cen zbytečně přeplácet.

Dvouletá varianta tak představuje rozumný kompromis mezi jistotou a flexibilitou. Odpovídá i současné situaci, kdy je vysoká nejistota v krátkém horizontu, ale relativně větší stabilita ve střednědobém výhledu. „Dvouletá fixace dnes dává největší smysl – je to horizont, na který ještě dokážeme něco odhadnout,“ potvrzují analytici.

Vedle ceny samotné elektřiny hraje stále větší roli regulovaná složka, kterou určují státní instituce. Právě ta může v budoucnu růst rychleji než cena silové elektřiny. V roce 2026 domácnosti těží z odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což přineslo úsporu v řádu stovek až tisíců korun ročně. Tento efekt je však pravděpodobně jen dočasný.

Do budoucna se očekává růst regulovaných plateb, zejména kvůli nutnosti modernizace distribučních sítí, připojování nových obnovitelných zdrojů a investic do stability celé soustavy.

Fixace tak nepůsobí jen jako ochrana proti kolísání cen elektřiny, ale částečně i jako ochrana proti růstu celkových nákladů.

Přichází změna: za elektřinu se bude platit jinak

Zásadní proměna se netýká jen cen, ale i samotného principu účtování. Energetika se postupně posouvá od modelu založeného čistě na spotřebě k systému, kde hrají větší roli fixní platby. „Neplatíme za přehranou písničku, ale paušál,“ vysvětluje Macenauer.

To v praxi znamená, že roste podíl fixních poplatků, zatímco význam ceny za kilowatthodinu klesá. Zároveň se zvyšuje důraz na rezervovaný příkon a schopnost řídit spotřebu.

Budoucnost tak nebude jen o tom, kolik elektřiny domácnost spotřebuje, ale také kdy ji využívá a jak flexibilně dokáže reagovat na situaci na trhu. Například spotřeba ve špičkách může být dražší, zatímco flexibilní odběr může být zvýhodněn.

Nový faktor: fotovoltaika a vlastní výroba

Do rozhodování domácností stále více vstupuje i vlastní výroba elektřiny, zejména prostřednictvím fotovoltaiky. Domácnosti se solárními panely už neřeší celkovou spotřebu stejným způsobem jako dříve. Zaměřují se spíše na část, kterou musí pokrýt ze sítě – a právě zde hraje fixace jinou roli.

V létě mohou být více soběstačné, v zimě ale zůstávají závislé na dodávkách ze sítě. Zároveň zůstává nejistá výše výkupních cen přebytků, což komplikuje ekonomické rozhodování. Fixace tak i v tomto případě může dávat smysl, její význam je však spíše doplňkový.

ČEZ vydělal méně než před rokem. Zisk snížily vyšší odpisy

Money

Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.

nst

Přečíst článek

Dlouhodobý výhled: levněji už bylo

Na jednom se odborníci shodují poměrně jednoznačně: energie pravděpodobně nebudou dlouhodobě levnější. Důvodem jsou vysoké investice do infrastruktury, tlak na dekarbonizaci, odklon od levných fosilních zdrojů i rostoucí nároky na stabilitu sítě. „Levná energie byla historická výjimka, ne standard,“ upozorňují.

Fixace tak není jen reakcí na aktuální situaci, ale může být i způsobem, jak se připravit na postupný růst cen.

Komu se fixace vyplatí

Rozhodnutí o fixaci závisí především na typu domácnosti a jejím přístupu k riziku. U domácností s nízkou spotřebou se fixace často nevyplatí, protože případné zdražení má jen malý dopad na rozpočet.

Běžné domácnosti se nacházejí někde mezi – fixace pro ně může představovat rozumný kompromis mezi jistotou a možností využít případného poklesu cen.

Naopak u domácností s vysokou spotřebou nebo u těch, které hospodaří s napjatým rozpočtem, dává fixace větší smysl. I menší zdražení pro ně může znamenat výrazný zásah do výdajů, a stabilita tak má vyšší hodnotu.

Domácnosti s finanční rezervou nebo ty, které aktivně sledují vývoj trhu, si naopak mohou dovolit zůstat flexibilní a reagovat na aktuální situaci.

Rychlé rozhodnutí: co udělat právě teď

Pokud si nejste jistí, obecně se jako nejbezpečnější varianta nabízí fixace na dva roky. Pokud se obáváte zdražování, dává fixace smysl jako forma ochrany. Naopak při nízké spotřebě nebo dostatečné finanční rezervě může být výhodnější zůstat u flexibilního tarifu – stejně jako pro ty, kteří trh aktivně sledují.

Fixace elektřiny v roce 2026 tak není nutností, ale racionální volbou v prostředí, které zůstává nejisté.

V krátkodobém horizontu funguje jako pojistka proti výkyvům. Ve střednědobém pomáhá stabilizovat výdaje a v dlouhodobém může zmírnit dopady očekávaného zdražování.