Tři francouzští operátoři spojují síly. Chtějí pohltit čtvrtého

Miliardové ztráty, neúspěšný tendr a odvolaný ředitel. Českou poštu má nově řídit krizový manažer, který ji má zachránit před dalším propadem.

Česká pošta za loňský rok vykázala podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bez majetkových operací ztrátu přes jednu miliardu korun. Předloni to bylo 1,25 miliardy korun. Největší problém představují balíkové služby, které skončily ve ztrátě 2,5 miliardy korun.

Přichází krizový manažer

Po neúspěšném výběrovém řízení našlo ministerstvo kandidáta na nového generálního ředitele. Stát chce do čela podniku dosadit krizového manažera Richarda Hodula, jehož jmenování ještě musí schválit Komise pro personální nominace. Do funkce by mohl nastoupit už příští týden a nahradí Miroslava Štěpána, kterého ministr odvolal na začátku roku.

„Pošta není v dobrém stavu a má před sebou komplexní transformaci,“ uvedl Hodul. Konkrétní kroky chce představit až po svém nástupu.

Česká pošta zastaví přijímání balíků do USA

Zprávy z firem

Trumpovo nařízení o zrušení bezcelního režimu pro zásilky s hodnotou do 800 dolarů ovlivní služby České pošty. Ta od pátku zastaví přijímání balíků do USA. Nařízení nabyde účinnosti 29. srpna. 

ČTK

Přečíst článek

Transformace bez propouštění

Pošta původně plánovala letos ztrátu přes dvě miliardy korun a hromadné propouštění. Nová dozorčí rada ale podle Metnara schválila kroky k ozdravení podniku, které mají zachovat počet zaměstnanců i síť zhruba 2900 poboček. Státní podnik zároveň připravuje nový tříletý plán pro banky a hledá další zdroje financování.

Balíkovna zůstává, prodej padl

Zastaven byl i prodej Balíkovny, která bude dál fungovat jako samostatná divize. Nové vedení zde zavedlo krizové řízení zaměřené na kvalitu doručování a ekonomiku provozu. „Byl zastaven negativní trend poklesu kvality doručení a aktuálně dochází k jejímu postupnému zlepšování,“ uvedl Metnar.

Od dubna se navíc spojilo balíkové a listovní doručování, což má přinést úspory a efektivnější řízení.

Velký výprodej. Pošta se zbavuje nemovitostí za téměř miliardu

Zprávy z firem

Česká pošta nabídla k prodeji nemovitosti s celkovou vyvolávací cenou 930 milionů korun. Lhůta pro podání nabídek na pozemky a budovy za 112 milionů korun vypršela v pondělí, u dalších jsou termíny od 19. května do 9. června.

ČTK

Přečíst článek

Méně manažerů, více úspor

Pošta letos výrazně zjednodušila strukturu řízení. Počet divizí klesl z 11 na čtyři. „Cílem změn je efektivnější organizační struktura a zrychlení rozhodování,“ uvedl Metnar. Reorganizace přinese úsporu zhruba 75 milionů korun ročně, mimo jiné díky zrušení asi stovky manažerských a administrativních pozic.

Podle ministerstva se pošta dostala do problémů také kvůli novele poštovního zákona. Ta sice zvýšila maximální úhradu za základní služby, ale její vyplácení musí schválit Evropská komise. „Proces notifikace může trvat až dva roky,“ upozornil náměstek ministra Lukáš Klučka. Bez těchto peněz by se pošta mohla dostat do platební neschopnosti.

Prodej majetku není řešení

Podle ministerstva není cestou ani rozprodej majetku. Pošta proto zastavila prodej své hlavní budovy v Jindřišské ulici a chce ji využít efektivněji. Oddělení a plánovaný prodej Balíkovny byl součástí transformace schválené předchozí vládou Petra Fialy. Ta měla podnik ozdravit do letošního roku.

Současný ministr vnitra ale obměnil většinu dozorčí rady a odvolal vedení. Na nového šéfa vypsal tendr, který však skončil bez vítěze. Zatímco nyní ministerstvo mluví o miliardové ztrátě, ještě v prosinci pošta očekávala výrazně lepší výsledek – pod 400 milionů korun. V případě prodeje menších nemovitostí měl být hospodářský výsledek dokonce téměř vyrovnaný.

Babiš mluví o bankrotu Pošty. Čísla ale ukazují pravý opak

Zprávy z firem

Premiér Andrej Babiš varuje, že Česká pošta míří k bankrotu. „Není to pravda“, reaguje generální ředitel Pošty Miroslav Štěpán a předkládá nejlepší hospodářské výsledky státního podniku od roku 2018. Ztráta výrazně klesá a společnost dokonce vyplácí mimořádné odměny.

ČTK

Přečíst článek

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Babiš umanutě uplácí dva a půl milionu penzistů. Zejména oni, možná s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy, kdy se za bolševika lépe žilo, ho drží u moci. Babiš si tento fakt dobře uvědomuje. Využívá každou příležitost, aby své seniory potěšil. Ostatně i on sám prožil šťastné mládí za minulého režimu.

Demografie jako varování

V Česku se v loňském roce narodilo méně než osmdesát tisíc nových Čechů. Je to nejnižší číslo za víc než dvě stě let sběru statistických dat. Vláda nemá žádnou prorodinnou politiku. Naopak přidává starým. Zajímá tento fakt naše penzisty?

Ministr Juchelka poslal do připomínkového řízení návrh, podle kterého se změní výpočet penzí. Důchody se mají vždy v lednu zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, nyní rostou o inflaci a třetinu růstu mezd. Jinými slovy, opět zrychlení růstu penzí.

Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky

Money

Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bonusy pro nejstarší

Juchelka chce také vyplácet bonusy lidem starším osmdesáti let. Zcela racionálně řečeno, lidem nad osmdesát let se nezvyšují potřeby. Naopak se snižují. Bydlení mají, hypotéku nesplácejí. Jedí méně, oblečení více méně nekupují. Neinvestují do vzdělání, už tolik necestují. Osmdesátníci často dávají svým vnoučatům k narozeninám nebo na Vánoce tisíce korun, které dostávají od daňových poplatníků a nemají pro ně využití.

Současná vláda hospodaří s obřím, nezákonným schodkem. Politikou rozdávání úplatků starým se schodek bude ještě zvyšovat. Méně pracujících bude platit více na důchody, a k tomu ještě na splátky dluhů státu, které vláda zasekává.

Juchelkova teze, že vyššími penzemi zajistí důchodcům jistotu důstojného života i v době inflace, je nesmyslná. Naopak, rozdáváním peněz nekrytých vytvářením hodnoty stát podporuje růst inflace.

Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika

Money

Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.

ČTK

Přečíst článek

Solidarita v praxi

Možná, kdyby o svých penzích rozhodovali penzisté, a ne populistická vláda, řada starších by v solidaritě s mladými příplatky ani nežádala. Toto je možná moc idealistická představa. Česká zkušenost bohužel říká, že solidarita se krčí v koutku. Každý, kdo může, rád bere zadarmo.

V debatě o penzích v podání vlády vůbec nezaznívá, že lidé, kteří aktuálně míří do penze, měli pětatřicet let na to, aby se sami na stáří zajistili. Mohli si odkládat, spořit. Máme tady třetí penzijní pilíř se státní dotací a daňovým zvýhodněním. Účastní se ho 3,9 milionu lidí - těch zodpovědných. Není jediný důvod, proč by náklady na život starší generace měl na sebe brát výhradně stát.

Česko nemá dokončenou dálniční síť, do budoucna zcela jistě poroste spotřeba energie. Je třeba stavět zdroje, a ty jsou drahé. To všechno jsou investice, jejichž přínos ocení nové generace. Místo investic do budoucnosti však vláda investuje do minulosti. Ještě přesněji, investuje do svého volebního výsledku. Je to zjištná a pro Česko sebezáhubná politika.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Money

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

tzv

Přečíst článek