Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Zlato opět pokořilo další rekord, tentokrát vpravdě dějinný. Ve středu nad ránem středoevropského času se historicky poprvé prodávalo za šestimístnou částku, když v přepočtu dorovnalo a následně překonalo hranici 100 tisíc korun za za troyskou unci. Investory stále více leká neudržitelnost zadlužení, a to nejen v Japonsku.

Překročení psychologické hodnoty korunuje mimořádný cenový vzestup žlutého kovu. Vždyť hodnoty 50 tisíc korun dosáhlo zlato historicky poprvé teprve 5. března 2024. Lze tak říci, že zatímco zdolání první poloviny dnešní stotisícové hodnoty trvalo tisíce let, zdolání druhé poloviny bylo nesrovnatelně rychlejší. Z pomyslné nuly na 50 tisíc korun rostla cena zlata po celou historii civilizace, z 50 tisíc na 100 tisíc korun však vzrostla během necelých dvou let.

Investoři ztrácejí důvěru v USA. Zlato roste s každým Trumpovým výrokem

Trhy

Cena zlata se dostala nad 4800 dolarů. Trumpovy hrozby vůči spojencům z NATO znervózňují investory, kteří hledají jistotu.

ČTK

Přečíst článek

Inflace peníze znehodnocuje, zlato ne

Samozřejmě lze namítnout, že pokud by v Česku řádila hyperinflace, zdolání druhého padesátitisícového navýšení by bylo ještě rychlejší – klidně „přes noc“. Hyperinflace v Česká republika sice neřádí, přesto je třeba za růstem ceny zlata z podstatné části hledat celosvětové obavy z inflačního znehodnocování kupní síly peněz, v čele s americkým dolarem.

Dluhopisové trhy přestávají být shovívavé

Dluhopisové trhy stále zřetelněji signalizují, že vládám nemusí donekonečna tolerovat prohlubující se zadlužování. V roce 2022 ve své podstatě stály za pádem britské premiérky Liz Trussové, jejíž kabinet trhy nepřesvědčil, že dokáže pokrýt výpadek příjmů po daňových škrtech. Podobně nyní trhy varují japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, která chce před předčasnými volbami také snižovat daně, přestože Japonsko nese dluh ve výši 240 procent HDP.

Lukáš Kovanda: Za stabilní ekonomikou nestojí měnové nástroje, ale právní stát

Názory

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Japonsko jako spouštěč globální nervozity

Proto prudce rostou výnosy dlouhodobých japonských dluhopisů, a to na svá maxima buď historická, nebo alespoň za období od 90. let, záleží na splatnosti (viz graf níže). To vyvolává otázku ohledně dlouhodobé udržitelnosti veřejného zadlužení nejen v Japonsku, ale i v dalších zemích, včetně USA. Investoři pod vlivem dění v Japonsku požadují o něco více za to, že vládám půjčí, i jinde ve světě.

Konec japonského „dopingu“

Japonsko bylo od 90. let typické extrémně nízkými úrokovými sazbami, které podporovaly takzvané carry obchody založené na japonském jenu. Tyto levné peníze fungovaly jako „doping“ pro akciové i dluhopisové trhy po celém světě. Umožňovaly rychlejší zadlužování vlád, firem i investorů a šponovaly ceny aktiv.

Nyní se však zdá, že přísun tohoto dopingu končí.

Japonsko dnes čelí nejen olbřímímu dluhu, ale také na své poměry vysoké inflaci, kterou umocňuje liknavost centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Vyšší sazby by totiž výrazně prodražily obsluhu státního dluhu. Jde o typický příklad fiskální dominance, kdy fiskální ohledy přebíjejí měnovou politiku. To dál živí inflační tlaky, například u potravin.

Stanislav Šulc: Čím hůř, tím vlastně líp. Alespoň pro zlato

Názory

Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lze dluh splatit jinak než inflací?

Rostoucí výnosy japonských dluhopisů lákají kapitál z celého světa. Pokud tento trend přetrvá, mohou investoři stahovat prostředky z amerických akcií a dluhopisů a přesouvat je do Japonska. To by znamenalo tlak na akciové trhy a zdražení obsluhy dluhu USA.

Investoři si tak stále naléhavěji kladou otázku, zda je udržitelný nejen japonský, ale i americký, francouzský či britský dluh. Dobře vědí, že jednou z historicky osvědčených cest z dluhové pasti je inflační znehodnocení peněz. Zlato však znehodnotit nelze.

Zlato jako pojistka proti dluhům

Zlato plní roli pojistky proti znehodnocení kupní síly peněz už stovky, ba tisíce let. Právě tato jeho role – dnes znovu intenzivně vyhledávaná – je klíčovým důvodem, proč se unce zlata poprvé v historii prodává za více než 100 tisíc korun za troyskou unci.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

AI, data a prediktivní řízení provozu. Díky propojení technologií končí éra intuice a improvizace. Digitalizace zvyšuje efektivitu, ale i rizika. Kybernetická bezpečnost se stává provozní prioritou a investice do rekvalifikací zaměstnanců nutností.

Logistika a doprava vstupují v roce 2026 do nové fáze vývoje. Umělá inteligence, automatizace a práce s daty v reálném čase už nejsou jen nástrojem optimalizace, ale stávají se základem řízení provozu. Firmy zároveň řeší kybernetickou bezpečnost, energetickou soběstačnost i proměnu pracovních pozic.

Technologie, které umožní řídit provoz jako propojený celek, se letos začnou ještě výrazněji projevovat v logistice a dopravě. Klíčovou roli přebírá umělá inteligence, která se posouvá od podpůrné funkce k aktivnímu řízení.

Umělá inteligence přechází k aktivnímu řízení

„Umělá inteligence se v logistice stává běžnou součástí rozhodování. Nejde už jen o sběr dat, ale o jejich využití v reálném čase – od plánování tras až po řízení kapacit skladů a vozového parku,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz. Podle něj budou mít firmy, které tyto modely zvládnou, výraznou výhodu v předvídání rizik a plánování kapacit s předstihem.

Vedle AI pokračuje i automatizace, která se postupně rozšiřuje mimo tradiční oblasti skladování. Kromě robotických vychystávacích systémů se stále častěji uplatňuje také v podpůrných činnostech, jako je úklid nebo provozní údržba. Cílem této robotizace je stabilní provoz méně závislý na dostupnosti pracovní síly a rutinních zásazích.

Kybernetická bezpečnost jako provozní priorita

Rozvoj digitalizace však zvyšuje i zranitelnost logistických firem. Kybernetická bezpečnost se proto v roce 2026 stává jedním z klíčových provozních témat. „Výpadky systémů nebo útoky na data už nejsou jen IT problémem. V logistice mohou znamenat okamžité zastavení provozu,“ upozorňuje Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS. Firmy podle něj začínají vnímat bezpečnost jako nedílnou součást řízení provozních rizik.

Jaké jsou mzdy v logistice. Vítězí technologie, kurýři ztrácejí

Zprávy z firem

Logistika jede před svátky naplno, ale výplaty se vyvíjejí rozdílně. Zatímco ve skladech došlo k mírnému růstu mezd a technické profese si výrazně polepšily, kurýři berou meziročně méně. Nová data ukazují, že v moderní logistice už nerozhoduje jen množství práce, ale hlavně její role v celém systému.

nos

Přečíst článek

Energie pod kontrolou

Do popředí se dostává také energetika. S rostoucí automatizací roste spotřeba energie, kterou firmy stále častěji aktivněji řídí. „Fotovoltaika, bateriová úložiště a inteligentní energetický management se stávají standardní součástí moderních logistických areálů,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs, která se jejich výrobou zabývá. Podle něj budou mít firmy s vlastní výrobou a prediktivním řízením spotřeby větší stabilitu a menší citlivost na cenové výkyvy.

Chytrá doprava a konec improvizace

V oblasti dopravy se prosazují chytré systémy, které propojují data ze senzorů, dispečinků a dopravní infrastruktury. „Cílem je zvýšit předvídatelnost dopravy a omezit nutnost improvizace v terénu,“ doplňuje Robert Knap ze společnosti Vars Brno, která se zabývá infrastrukturálními projekty. Pro logistické firmy to znamená přesnější plánování a spolehlivější dodací lhůty.

Software místo intuice

Dalším výrazným trendem je přechod od individuálních rozhodnutí k logistice řízené softwarem. „Provozní logika se stále více přesouvá do systémů a algoritmů, které automaticky reagují na změny kapacit nebo priorit,“ říká Adam Rožánek z e-shopu Trenýrkárna.cz. Tento přístup podle něj zvyšuje konzistenci rozhodování a umožňuje lepší škálování provozu.

FAB využívá moderní technologie. Český zámek digitálně odemyká Národní divadlo

Zprávy z firem

Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.

Michal Nosek

Přečíst článek

Technologický posun má výrazný dopad i na trh práce. „S rostoucí automatizací klesá potřeba rutinní manuální práce, naopak roste poptávka po lidech, kteří rozumějí datům, systémům a jejich propojení s provozem,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz. Firmy se proto více zaměřují na rekvalifikace a dlouhodobý rozvoj zaměstnanců.

Elektromobilita už není jen marketing

Elektrifikace vozových parků se zároveň posouvá od marketingu k praktickým provozním rozhodnutím. Nejrychleji se prosazuje u městské a pravidelné distribuce, kde lze lépe plánovat nabíjení i energetické zázemí. „Schopnost sladit elektrifikaci s reálnými provozními podmínkami bude klíčová pro její dlouhodobou udržitelnost,“ dodává Bursa.

Základem všech trendů je práce s daty. „Logistika se bude stále více chápat jako nepřetržitý datový tok, kde se změna v jednom bodě okamžitě promítá do celého řetězce,“ shrnuje.