Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trable pro Ukrajinu. Klimatický zákon EU tvrdě dopadl na tamní ocelářství

Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“
ČTK
 nst
nst

Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.

Podle ukrajinských výrobců oceli vede zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) k rušení objednávek ze strany evropských zákazníků. Nový systém, který platí od ledna, ukládá dovozcům povinnost platit poplatky za emise u vybraných průmyslových výrobků včetně oceli. Cílem je omezit využívání fosilních paliv, podle ukrajinských firem ale opatření zároveň dopadá na jejich konkurenceschopnost.

Ocelářství přitom patří mezi klíčová exportní odvětví Ukrajiny s hodnotou téměř čtyři miliardy dolarů ročně. Evropská unie je pro něj zásadním odbytištěm a například Polsko tvoří zhruba třetinu exportu ukrajinských kovů.

Šéf společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih Mauro Longobardo uvedl, že CBAM firmu „téměř okamžitě“ připravil o evropský trh. Jakmile zákazníci zjistili, že poplatek může činit 60 až 90 dolarů za tunu, zrušili objednávky na první čtvrtletí roku 2026 v objemu asi 300 tisíc tun. Firma kvůli tomu uzavřela jednu ze svých hutí a podle svých slov přišla nejméně o 3400 pracovních míst.

Podobné potíže hlásí i společnost Metinvest, která upozorňuje, že ukrajinští producenti fungují v horších podmínkách než jejich konkurence. Ačkoliv má CBAM podle ní oficiálně ekologické cíle, v praxi prý slouží i jako nástroj ochrany evropského trhu.

Jaderná elektrárna Černobyl

Riziko v Černobylu roste. Greenpeace varují před zhroucením sarkofágu

Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.

Přečíst článek

Někteří novinku vítají

Evropské ocelářské a cementářské firmy naopak nový mechanismus vítají. Podle nich vyrovnává podmínky s výrobci ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly, kteří by jinak mohli evropský trh zaplavit levnější produkcí.

Ukrajinské podniky ale upozorňují, že kromě regulací čelí i dopadům války. Výroba je narušena ostřelováním, výpadky energií i nedostatkem pracovníků a situaci zhoršuje dlouhodobá nejistota. Firmy proto vyzývají Evropskou unii k přechodným opatřením a podpoře.

Metinvest navrhuje například využít výnosy z uhlíkových poplatků na modernizaci ukrajinského průmyslu, což by zároveň mohlo zvýšit poptávku po evropských technologiích.

Ukrajina přitom ještě loni patřila spolu s Indií a Čínou mezi největší dodavatele oceli do EU. Nová pravidla však motivují evropské výrobce k ekologičtější produkci a zároveň k prodeji na domácím trhu. Unie navíc nedávno přijala opatření, která mají omezit dovoz zahraniční oceli a podpořit vlastní produkci.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Trh se utrhl ze řetězu: Hypotéky rostou, varování před zdražením přichází

Jak poznat nebankovní půjčky, kde opravdu půjčí?
iStock
 nst
nst

Hypoteční trh v Česku v březnu výrazně ožil. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než v únoru a meziročně dokonce o 69 procent více. Nové hypotéky bez refinancování vzrostly meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba přitom mírně klesla na 4,43 procenta.

Za silnými čísly podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela stojí především snaha klientů zajistit si výhodnější podmínky ještě před zpřísněním pravidel a očekávaným vývojem sazeb. Roli sehrál i předchozí pokles úroků, který ale podle něj může narušit aktuální geopolitická situace.

Průměrná výše úvěru vzrostla

Počet nových hypoték vzrostl na 8381, což je o více než 30 procent více než v únoru a o čtvrtinu více než před rokem. Zároveň dál roste i průměrná výše úvěru, která se v březnu vyšplhala na 4,81 milionu korun. To je téměř o čtyři procenta více než o měsíc dříve a o 19 procent více než loni.

Výrazně posílilo také refinancování. Objem refinancovaných a navýšených úvěrů dosáhl 15,1 miliardy korun, což je více než dvojnásobek loňského průměru. Podíl refinancování na celkovém objemu hypoték tak stoupl na 27,3 procenta. Domácnosti přitom refinancovaly za průměrnou sazbu 4,16 procenta.

Podle odborníků stojí za tímto trendem kombinace končících fixací z doby nízkých sazeb a novějších úvěrů s vyšším úročením. Zároveň se do vývoje promítá i dřívější pokles tržních sazeb, který krátkodobě zlepšil dostupnost hypoték.

Výhled do dalších měsíců už ale tak optimistický být nemusí. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka byl březen mimořádně silný i díky relativně příznivým cenám úvěrů, ty však mohou kvůli geopolitickému vývoji opět růst. Konflikt na Blízkém východě totiž tlačí nahoru ceny pohonných hmot, což může zvýšit inflaci a následně i úrokové sazby.

Kombinace nižších sazeb a vyšších částek hypoték zároveň zvýšila průměrnou měsíční splátku nového úvěru zhruba o 2800 korun. I přes mírný pokles sazeb oproti loňsku, který splátku snížil asi o 400 korun, se průměrná měsíční splátka pohybuje kolem 25 600 korun.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Realitní podcast s Tomášem Rusňákem

Měnit banku při refixaci nemusí být výhodné, říká finanční poradce Rusňák

Přečíst článek

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Francesco Kinský dal Borgo
Michael Tomeš pro Newstream
Petra Nehasilová

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Jak náročné je dnes začít s rekonstrukcí památkově chráněného objektu, a to jak legislativně, finančně i lidsky?

Je to náročné ve všech třech rovinách. Legislativně je u každé rekonstrukce kulturní památky nutné získat závazné stanovisko památkové péče. Prvním krokem bývá historický průzkum objektu, který si většinou hradí vlastník. Jeho cena se pohybuje kolem sta tisíc korun. Finančně je rekonstrukce památky náročná už ve fázi přípravy projektu. Dokumentace, historické průzkumy, projektová dokumentace a další podklady stojí často několik set tisíc korun. Teprve poté přichází samotná rekonstrukce, během níž téměř vždy vznikají další vícenáklady. A především je takový projekt především o lidech. Je potřeba schopný projektový manažer, administrátor dotací a samozřejmě kvalitní stavební profese od stavbyvedoucího až po technický dozor.

Jak dlouho dosud trvaly rekonstrukce a co bylo z vašeho pohledu nejtěžší zvládnout?

Rekonstrukce historických areálů je vždy dlouhodobý proces. V rámci projektu IROP Karlova Koruna probíhala v letech 2019 až 2023 rekonstrukce jízdárny, konírny a kočárovny. Obnova některých budov ale začala prakticky už po restituci na začátku devadesátých let. Když se člověk podívá na podobné projekty v Evropě, je to vlastně běžné. Obnova historických areálů trvá desítky let.

Které stavební prvky nebo detaily bylo nejobtížnější zachovat či obnovit?

Jednoznačně krov zámecké jízdárny. Realizace repliky původního krovu byla řemeslně velmi zajímavá, ale zároveň mimořádně náročná na provedení.

Setkali jste se během oprav s překvapivými nálezy, které změnily přístup k rekonstrukci?

Ano. Ukázalo se například rozsáhlé napadení krovu dřevokaznými houbami, což vedlo k nutnosti jeho téměř kompletní výměny. Z původní konstrukce zůstaly pouze dvě vazby. Velkým překvapením byl také věk některých trámů. Dendrochronologický průzkum ukázal, že některé trámy v krovu jízdárny jsou téměř stejně staré jako samotný zámek Karlova Koruna, tedy starší než budova jízdárny.

Kde se dnes při obnově památek nejvíce „láme chleba“? V řemeslech, materiálech, nebo v přístupu k dědictví?

Podle mě především v přístupu k dědictví. Modernizace a hledání nových funkcí pro historické objekty je stále složité, protože současná filozofie památkové péče bývá často velmi úzce zaměřená na konzervaci. Nové funkce, které budovy potřebují pro svůj další život, nejsou vždy dostatečně podporovány. Najít funkční symbiózu se státními orgány je někdy složité a hodně záleží na konkrétních lidech.

Jak hledáte rovnováhu mezi tím, co je původní, a tím, co musí být nové, aby budova mohla fungovat?

Upřímně řečeno na to často nemáme tak velký vliv, jak by se mohlo zdát. V tomto ohledu mají klíčovou roli památkáři.

Vnímáte rekonstrukci spíše jako konzervaci minulosti, nebo jako pokračování jejího příběhu?

Jednoznačně jako pokračování příběhu. Památky během historie jen zřídka zůstávaly beze změny. Jejich funkce se přirozeně vyvíjela.

Kde je podle Vás hranice mezi citlivou modernizací a zásahem, který už bourá autenticitu?

Velkou roli hraje dobrý vkus. Troufám si říct, že právě proto většina šlechtických rodů, které na svých památkách skutečně žily a vyrůstaly, má pro tuto rovnováhu přirozený cit.

Proč je podle Francesca Kinského dal Borgo důležité najít pro historické budovy novou funkci? 

Jaké nečekané problémy nebo objevy se objevily během rekonstrukce areálu Karlovy Koruny? 

V čem se liší přístup k využití a provozu zámku Karlova Koruna a hradu Kost?

Proč je rekonstrukce historických památek považována spíše za „srdeční záležitost“ než za klasickou investici?

Celý rozhovor s hrabětem Kinským najdete v tištěném magazínu Realitní Club, který právě vychází.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Rekonstrukce jako trend i výzva. Vychází jarní Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo

Přečíst článek
Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Přečíst článek
Doporučujeme