V Česku se připravuje výstavba tří malých modulárních reaktorů SMR. V úvahu připadají lokality Temelín, Dětmarovice a Tušimice. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má být českou ambicí nejen stavba vlastních zdrojů, ale také zapojení domácího průmyslu do evropského dodavatelského řetězce.

Česko připravuje výstavbu tří malých modulárních reaktorů. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se nyní počítá s lokalitami Temelín, Dětmarovice a Tušimice, zároveň se ale prověřují i další možnosti.

„V tuto chvíli jsou u nás tři lokality, tedy Temelín, Dětmarovice a Tušimice. Hledají se případně ještě další možné, ale i toto už je poměrně slušné množství,“ řekl Havlíček při návštěvě plzeňské Škody JS, kam přijel společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Zásadní posun. Škoda JS bude pro Rolls-Royce vyrábět klíčové části malých jaderných reaktorů

Zprávy z firem

Plzeňská Škoda JS se zapojí do globálního dodavatelského řetězce malých modulárních reaktorů Rolls-Royce SMR. Britská společnost si ji vybrala jako jednoho ze dvou dodavatelů klíčových komponent jaderného ostrova, včetně tlakových nádob reaktorů, jejich vnitřních částí a dalších zařízení primárního okruhu.

nos

Přečíst článek

Podle ministra nejde pouze o český energetický projekt. Ambicí státu je, aby se tuzemské firmy zapojily do dodávek pro malé modulární reaktory i v dalších evropských zemích.

„Pro nás to není projekt jenom český, ale minimálně celoevropský,“ uvedl Havlíček.

Škoda JS má vyrábět klíčové části reaktorů

Důležitou roli má sehrát plzeňská Škoda JS ze skupiny ČEZ, která patří mezi významné evropské dodavatele zařízení pro jadernou energetiku. Britská společnost Rolls-Royce SMR si ji v květnu vybrala jako jednoho ze dvou dodavatelů klíčových komponent pro malé modulární reaktory.

Škoda JS se má podílet zejména na výrobě tlakových nádob reaktorů, vnitřních částí a dalších zařízení primárního okruhu. Podle Havlíčka by výrobky plzeňské firmy mohly tvořit přibližně desetinu dodávek pro malé modulární reaktory ve světě.

Generální ředitel Škody JS Karel Bednář uvedl, že firma už má s Rolls-Roycem podepsané smlouvy na přípravu výroby hlavních komponent s dlouhou dodací lhůtou.

„Máme podepsané smlouvy na přípravu výroby hlavních komponent, jako jsou reaktorová nádoba a vestavby vnitřní části. Premiérovi a ministrovi jsme ukázali, jak přípravy probíhají a jak jsme daleko,“ řekl Bednář.

První reaktor v Česku by mohl být kolem roku 2036

Rolls-Royce SMR, v němž má ČEZ od loňska pětinový podíl, plánuje postavit první tři malé modulární reaktory ve Walesu. Podle Havlíčka vše směřuje k tomu, že první reaktor firmy vznikne ve Velké Británii v polovině 30. let.

Český projekt by měl následovat krátce poté. Ministr očekává, že výstavba by mohla začít na začátku 30. let a první blok by mohl být hotový kolem roku 2036.

„U velkého reaktoru je celý cyklus, tedy příprava, povolení a vlastní stavba, zhruba 15 až 16 let. U malého reaktoru je to okolo deseti let,“ uvedl Havlíček.

Pro lokalitu Temelín se podle něj už připravuje design malého modulárního reaktoru. Následovat by měly Dětmarovice, případně v podobném časovém úseku i další lokality. Náklady na přípravné práce nyní nese společnost ČEZ.

Výkon jako jeden blok Dukovan

Jeden blok malého modulárního reaktoru by měl mít výkon mezi 400 a 500 megawatty. Podle Havlíčka tak bude zjednodušeně odpovídat výkonu jednoho současného bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Jaderná škola pro Dukovany. Čeští experti v Soulu ladí palivo pro nové bloky

Zprávy z firem

Dukovany vstupují do další fáze příprav na svoji jadernou budoucnost. Dvacet čtyři českých odborníků se v Soulu školí v práci s palivem pro plánované bloky APR1000, které má dodat jihokorejská společnost KEPCO Nuclear Fuel. První z nových bloků by měl začít palivo využívat v roce 2036.

nst

Přečíst článek

ČEZ s Rolls-Royce SMR počítá v Česku do roku 2050 s modulárními reaktory o celkovém výkonu tři gigawatty. Podle Bednáře jsou nyní u projektů ve Walesu i Temelíně zasmluvněné hlavně přípravné práce, tedy příprava lokalit a dokumentace pro povolení stavby. Konkrétní dodavatelský řetězec pro samotnou výstavbu zatím uzavřený není.

„Kontrakt na dodávky konkrétních dílů bude navazovat na zahájení výstavby,“ uvedl šéf Škody JS.

Partnerství s Rolls-Roycem podle něj směřuje do globálního dodavatelského řetězce. Britská firma podle Bednáře mluví minimálně o 60 blocích jako o perspektivě celého projektu. „Škodovka tady má pořád kapacity a lidi, aby tyto komponenty dokázala vyrábět,“ dodal Bednář.

Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.

Vláda dala, vláda také může vzít. Nikde není psáno, že Národní rozpočtová rada tady bude do nekonečna. Byl tu například i poradní orgán vlády, takzvaný NERV, a kde je mu konec.

Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, si tuto determinaci uvědomuje. Dokud jeho rada funguje, dělá svou práci. A to v tento okamžik znamená, že zásobuje veřejnost ne příliš povzbudivými informacemi. Hlásá pravdu.

Schodek mimo bezpečnou zónu

V poslední zprávě rady se například píše, že příští rok očekává rada schodek veřejných financí okolo tří procent HDP. „Konečná výše bude kriticky záviset na případných dalších přijatých diskrečních opatřeních vlády na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu.“

Rozpočtová rada varuje: Schodek může příští rok přesáhnout 350 miliard

Money

Schodek státního rozpočtu může příští rok přesáhnout 350 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje také na uvolňování rozpočtových pravidel a rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

ČTK

Přečíst článek

Jinými slovy, která by členové rady ve své diplomatické a striktně ekonomické řeči nepoužili je, že současná vláda vede svým utrácením zemi mimo maastrichtská kritéria.

Což znamená dvě věci. Za prvé, o euro tedy nemáme zájem. Takže nemusíme maastrichtská kritéria naplňovat. K tomuto přístupu se lze postavit různě. Podle průzkumů má asi 70 procent Čechů rádo svou korunu, nechce euro, a věří vedení České národní banky, že pomocí kurzu koruny k euru ohlídá cenovou hladinu v Česku. Zní to možná složitě, prostě máme rádi korunu. A Babiš to ví.

Politika místo pravidel

Druhou linií uvažování o veřejných výdajích je fakt, že vláda přijala myšlenku, že ji euro nezajímá. Potřebuje utratit tolik peněz, kolik se ji zlíbí. Bez ohledu na kritéria. Bez ohledu na Národní rozpočtovou radu. Protože v Česku nyní vládne jenom jeden řád. Ten politický. Utrácet, bez ohledu na cokoliv.

Další detail. Rada tvrdí, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun. Výrazným faktorem bude navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. V řeči úřadu tato částka „výrazně převyšuje standardní navýšení dle valorizačního vzorce, které by mělo pro státní rozpočet příští rok dopad okolo tří miliard korun.“

Takže zpátky a dokola. Hampl popisuje realitu. Ta je děsivá rozsahem, v němž stát utrácí peníze, které nemá. Babiš brzy nebude chtít slyšet, kdo je Hampl. Mojmír Hampl není naivní, tento způsob uvažování dobře zná. Už mu čelil mnohokrát. Nyní si okatě říká o svůj konec.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka