Strnadova CSG posiluje za Atlantikem. Americký růst bude řídit David Jacobs

Pražská burza jede i bez velkého domácího IPO. Investoři letos zobchodovali akcie už za více než 91 miliard korun a dál hledají nové příležitosti. Zájem vzbudil duální listing Czechoslovak Group, první ETF i přesun KARO Leather na hlavní trh.

Zájem investorů o akcie obchodované na pražské burze zůstává silný. Od začátku roku do 19. června dosáhl objem obchodů s akciemi 91,2 miliardy korun. To je téměř stejně jako za celé první pololetí loňského roku, kdy se na burze zobchodovaly akcie za 92,4 miliardy korun. Pražskou burzu letos drží nejen domácí investoři, ale také nové emise. Patří mezi ně duální listing Czechoslovak Group, první ETF obchodované na regulovaném trhu pražské burzy nebo přesun společnosti KARO Leather na hlavní trh Prime. Burza cenných papírů Praha o tom informovala v tiskové zprávě.

„Objemy obchodů potvrzují, že zájem investorů o akcie obchodované na pražské burze zůstává velmi silný. Přestože letošní rok nepřinesl velkou primární nabídku akcií na domácím trhu, investoři aktivně vyhledávají nové příležitosti a jsou připraveni investovat do kvalitních firem i nových investičních produktů,“ uvedl Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha.

Pro druhou polovinu roku Koblic očekává další rozšíření nabídky obchodovaných emisí. Významným milníkem by podle něj mohlo být také spuštění ETF (Exchange-traded fund) na index PX, které by investorům nabídlo jednoduchý způsob, jak investovat do nejvýznamnějších titulů pražské burzy. Zmínil v této souvislosti aktivity společnosti Wood & Company.

„Na projektu intenzivně pracujeme,“ řekl ČTK Martin Luňáček, produktový ředitel Portu, která patří do skupiny Wood & Company. Klíčovou podmínkou pro jeho spuštění je nalezení řešení, které umožní snížit nákladovost fondu na přijatelnou úroveň. Pokud se to podaří, mohlo by podle něj být ETF uvedeno na trh v září.

Devadesátky jsou zpět díky AI. Nokia, Dell či Micron raketově rostou

Trhy

Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Připravované ETF na český index PX by mělo být atraktivní zejména pro drobné a konzervativnější investory, míní analytik XTB Tomáš Maxa. ETF podle něj zažívají v posledních letech velkou popularitu a jde tak o logický krok, jak zpřístupnit nákup indexu prostřednictvím tohoto produktu. Nespornou výhodou ETF jsou nízké poplatky, které se obvykle pohybují v setinách procent ročně.

Spuštění ETF by mohlo zvýšit i viditelnost pražské burzy v zahraničí, doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Pro řadu institucionálních investorů je právě existence burzovně obchodovaného fondu základní podmínkou pro vstup na menší regionální trhy. Pokud by se podařilo vytvořit dostatečně likvidní produkt, mohl by podle něj představovat další krok k oživení českého kapitálového trhu, který se dlouhodobě potýká s nízkým počtem nových emisí i omezeným zájmem zahraničního kapitálu.

CSG láká investory i v Praze

Jednou z hlavních novinek letošního roku byl vstup akcií Czechoslovak Group na pražský Free Market. Firma se v Praze začala obchodovat ve stejný den, kdy vstoupila na burzu v Amsterdamu.

Primární nabídka akcií se sice uskutečnila mimo Česko, obchodování v Praze si ale podle burzy rychle získalo pozornost investorů. V červnu už objemy obchodů s akciemi CSG v Praze dosahovaly 17,2 procenta objemu obchodů na amsterdamské burze.

Podle Koblice je to signál, že domácí investoři mají zájem o firmy, kterým rozumějí. „Případ CSG ukazuje, že český kapitálový trh má schopnost generovat likviditu i u emisí, které vstupují na zahraniční burzy. Lokální investoři mají zájem investovat do firem, jejichž příběh znají a kterým rozumí,“ uvedl Koblic.

Strnad pro Bloomberg: Trh se v CSG plete. Kritika je mimo a plány na expanzi platí

Leaders

Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.

nst

Přečíst článek

První ETF si našlo drobné investory

Druhou letošní novou emisí se stal fond BlueSphere World Equity UCITS ETF, jehož obchodování bylo zahájeno 16. dubna. Jde o vůbec první ETF obchodované na regulovaném trhu pražské burzy. Od zahájení obchodování dosáhl objem obchodů s ETF hodnoty 62,7 milionu korun, přičemž průměrný denní objem činí 1,4 milionu korun. Fond si rychle našel cestu zejména k drobným investorům. Přibližně jedna třetina investovaných prostředků směřuje prostřednictvím Dlouhodobého investičního produktu (DIP).

„Start prvního ETF na regulovaném trhu potvrzuje, že čeští investoři mají zájem o jednoduché a transparentní investiční produkty. Zároveň vidíme, že významnou roli začíná hrát i dlouhodobé investování prostřednictvím DIP, které podporuje tvorbu finančních rezerv na stáří,“ upozornil Koblic.

Po mimořádně úspěšném roce 2025, kdy index PX dosáhl historických maxim, letošní vývoj zatím přinesl mírnou korekci. K 19. červnu 2026 index PX od začátku roku ztrácí přibližně jedno procento. „Po rekordním růstu v minulém roce je současný vývoj přirozenou konsolidací,“ podotkl Koblic.

KARO Leather se posunula mezi hlavní emise

Dalším letošním milníkem byl přesun společnosti KARO Leather z trhu START na hlavní trh Prime. K přesunu došlo 2. března a firma se stala třetím emitentem, který touto cestou prošel.

Od 23. března jsou akcie KARO Leather zároveň součástí indexu PX. Podle pražské burzy to potvrzuje, že trh START může fungovat jako platforma pro růstové firmy, které se postupně posouvají mezi nejvýznamnější tituly na trhu.

Zemřel Alan Greenspan. Muž, který z Fedu udělal centrum globální moci

Leaders

Zemřel muž, který patřil k nejvlivnějším ekonomům 20. století. Alan Greenspan udělal z centrálního bankéře globální celebritu. Téměř dvacet let stál v čele Fedu, uklidňoval trhy v krizích a zosobňoval víru v nízkou inflaci i sílu volného trhu. Jenže právě tato víra mu po roce 2008 vynesla i tvrdou kritiku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano.

Česko je levnější jen v průměru

Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo s 108,3 procenta i Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.

Bydlení už je téměř západní

Největší položkou rodinných rozpočtů v EU je bydlení. A právě tam už mezi Českem a západní Evropou zůstává jen malý rozdíl. Cenová hladina bydlení, energií a souvisejících služeb dosahuje v Česku 107,1 procenta unijního průměru. V Německu činí 113,9 procenta a v Rakousku 113,4 procenta. Naproti tomu v Polsku dosahuje jen 52,2 procenta a na Slovensku 80,4 procenta.

Jinými slovy, v oblasti, bez které se žádná domácnost neobejde, už jsme mnohem blíže Německu než Polsku.

Potraviny se Německu přibližují

České ceny potravin už navíc nejsou od německých tak vzdálené, jak by si řada lidí mohla myslet. Zatímco v Česku dosahuje cenová hladina potravin 89,8 procenta průměru EU, v Německu činí 102,4 procenta a v Rakousku 109,5 procenta.

Zajímavé je, že Česko už není automaticky levnější ani v kategoriích, které si mnoho lidí spojuje s levnějším životem ve střední Evropě. U alkoholu a tabáku dosahuje česká cenová hladina 92 procent průměru EU, což je více než v Polsku, na Slovensku i v Rakousku.

Německé ceny za české platy. Proč mají Češi nejdražší elektřinu v EU

Názory

Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou? To vysvětluje ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Levnější zůstávají hlavně služby

Jiný obrázek ale nabízejí služby. Restaurace a ubytování dosahují v Česku pouze 69,5 procenta unijního průměru, zatímco v Německu jsou na 108,4 procenta a v Rakousku na 116,8 procenta.

Právě proto mají mnohé domácnosti pocit, že se život zdražuje rychleji, než naznačují souhrnné statistiky. Lidé totiž nevnímají průměrnou cenovou hladinu celé ekonomiky. Vnímají především nájem, hypotéku, energie a pravidelný nákup potravin. A právě v těchto položkách se české ceny západní Evropě přiblížily nejvíce.

Výplaty za cenami zaostávají

Problém je, že příjmy tak rychle Západ nedohnaly. Hodinové náklady práce dosahují v Česku 19,8 eura, zatímco v Německu 45 eur a v Rakousku 46,3 eura. Češi navíc pracují déle. Průměrný zaměstnanec v Česku odpracuje 37,5 hodiny týdně, Němec 33,9 hodiny a Rakušan 34 hodin. Za rok to v součtu představuje zhruba jeden pracovní měsíc navíc.

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Názory

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Český problém tak nespočívá v tom, že bychom pracovali málo. Spočívá v tom, že ceny některých základních životních potřeb se západní Evropě přiblížily mnohem rychleji než české výplaty.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy