Pracanti Češi. V zaměstnání stráví 38 let, déle než průměrný Evropan
Češi zůstávají v pracovním procesu stále déle. Očekávaná délka pracovního života v tuzemsku loni dosáhla 38,1 roku, tedy o šest desetin roku více, než činí průměr Evropské unie. Za poslední čtvrtstoletí se prodloužila o čtyři a půl roku. Výrazněji přitom vzrostla u žen.
Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin roku. Proti roku 2024 se prodloužila o dalších šest měsíců, zatímco v celé Evropské unii pouze o tři.
Od roku 2016 se očekávaný pracovní život Čechů prodloužil o 2,5 roku. V celé Evropské unii vzrostl za stejné období o 2,3 roku.
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě. 
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Názory
Za čtvrtstoletí přibylo čtyři a půl roku práce
Ještě výraznější změnu ukazuje dlouhodobé srovnání. V roce 2000 činila očekávaná délka pracovního života v Česku 33,6 roku. Za uplynulé čtvrtstoletí tak vzrostla o 4,5 roku.
Češi tedy pracují nejen déle než předchozí generace, ale také déle než průměrný obyvatel Evropské unie.
Ve středoevropském srovnání však Česko stále zaostává za Německem, kde očekávaná délka pracovního života dosahuje 40,2 roku, a Rakouskem s 39,1 roku.
Naopak předstihuje Maďarsko, Slovensko i Polsko. V Maďarsku činí očekávaný pracovní život 37,5 roku, na Slovensku 36,1 roku a v Polsku 35,9 roku. Rozdíl mezi Českem a Slovenskem tak dosahuje dvou let, mezi Českem a Polskem 2,2 roku.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka: Česká politika se změnila v ligu malých ambicí
Politika
Nizozemci pracují o jedenáct let déle než Rumuni
Rozdíly napříč Evropskou unií jsou mnohem výraznější. V Nizozemsku dosahuje očekávaná délka pracovního života 44 let, zatímco v Rumunsku pouze 32,7 roku. Nizozemce a Rumuny tak dělí více než jedenáct let pracovního života.
Hranici čtyřiceti let kromě Nizozemska překonávají také Švédsko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Německo a Finsko. Nejkratší očekávaný pracovní život vykazují vedle Rumunska také Itálie a Bulharsko.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Michl kritizoval Babiše i Pavla a hájil si vlastní politiku
Leaders
Ženám se pracovní život prodloužil výrazněji
Mnohem rychleji se očekávaný pracovní život prodlužuje českým ženám. Od roku 2000 vzrostl z 30,3 na 35,7 roku, tedy o 5,4 roku. U mužů se za stejné období zvýšil z 36,7 na 40,3 roku, což představuje nárůst o 3,6 roku.
Rozdíl souvisí především s tím, že ženy dříve odcházely do důchodu podstatně dříve než muži. Postupné zvyšování důchodového věku je proto zasáhlo výrazněji.
U starších ročníků žen se navíc věk odchodu do penze lišil podle počtu vychovaných dětí. Také to pomáhá vysvětlit, proč se jejich očekávaný pracovní život prodlužoval rychleji než u mužů.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Evropě dochází nafta, varuje Morgan Stanley. Babišova vláda může znovu zasáhnout do cen
Názory
Češi často pracují i po přiznání důchodu
K prodlužování pracovního života významně přispívá rostoucí pracovní aktivita lidí ve vyšším věku. OECD tento vývoj spojuje především s postupným zvyšováním zákonného důchodového věku a zpřísňováním podmínek pro předčasný odchod do penze.
Část lidí navíc nepřestává pracovat ani ve chvíli, kdy už začne pobírat starobní důchod.
V roce 2023 pokračovalo během prvních šesti měsíců po přiznání penze v práci 27,5 procenta českých příjemců starobního důchodu ve věku od 50 do 74 let. Průměr Evropské unie přitom činil jen 13 procent.
Češi tak po přiznání důchodu pokračují v práci více než dvakrát častěji, než je v Unii obvyklé.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
