Pracanti Češi. V zaměstnání stráví 38 let, déle než průměrný Evropan
Češi zůstávají v pracovním procesu stále déle. Očekávaná délka pracovního života v tuzemsku loni dosáhla 38,1 roku, tedy o šest desetin roku více, než činí průměr Evropské unie. Za poslední čtvrtstoletí se prodloužila o čtyři a půl roku. Výrazněji přitom vzrostla u žen.
Očekávaná délka pracovního života v Česku dosáhla v roce 2025 celkem 38,1 roku a unijní průměr převýšila o šest desetin roku. Proti roku 2024 se prodloužila o dalších šest měsíců, zatímco v celé Evropské unii pouze o tři.
Od roku 2016 se očekávaný pracovní život Čechů prodloužil o 2,5 roku. V celé Evropské unii vzrostl za stejné období o 2,3 roku.
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě. 
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Názory
Za čtvrtstoletí přibylo čtyři a půl roku práce
Ještě výraznější změnu ukazuje dlouhodobé srovnání. V roce 2000 činila očekávaná délka pracovního života v Česku 33,6 roku. Za uplynulé čtvrtstoletí tak vzrostla o 4,5 roku.
Češi tedy pracují nejen déle než předchozí generace, ale také déle než průměrný obyvatel Evropské unie.
Ve středoevropském srovnání však Česko stále zaostává za Německem, kde očekávaná délka pracovního života dosahuje 40,2 roku, a Rakouskem s 39,1 roku.
Naopak předstihuje Maďarsko, Slovensko i Polsko. V Maďarsku činí očekávaný pracovní život 37,5 roku, na Slovensku 36,1 roku a v Polsku 35,9 roku. Rozdíl mezi Českem a Slovenskem tak dosahuje dvou let, mezi Českem a Polskem 2,2 roku.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka: Česká politika se změnila v ligu malých ambicí
Politika
Nizozemci pracují o jedenáct let déle než Rumuni
Rozdíly napříč Evropskou unií jsou mnohem výraznější. V Nizozemsku dosahuje očekávaná délka pracovního života 44 let, zatímco v Rumunsku pouze 32,7 roku. Nizozemce a Rumuny tak dělí více než jedenáct let pracovního života.
Hranici čtyřiceti let kromě Nizozemska překonávají také Švédsko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Německo a Finsko. Nejkratší očekávaný pracovní život vykazují vedle Rumunska také Itálie a Bulharsko.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Michl kritizoval Babiše i Pavla a hájil si vlastní politiku
Leaders
Ženám se pracovní život prodloužil výrazněji
Mnohem rychleji se očekávaný pracovní život prodlužuje českým ženám. Od roku 2000 vzrostl z 30,3 na 35,7 roku, tedy o 5,4 roku. U mužů se za stejné období zvýšil z 36,7 na 40,3 roku, což představuje nárůst o 3,6 roku.
Rozdíl souvisí především s tím, že ženy dříve odcházely do důchodu podstatně dříve než muži. Postupné zvyšování důchodového věku je proto zasáhlo výrazněji.
U starších ročníků žen se navíc věk odchodu do penze lišil podle počtu vychovaných dětí. Také to pomáhá vysvětlit, proč se jejich očekávaný pracovní život prodlužoval rychleji než u mužů.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Evropě dochází nafta, varuje Morgan Stanley. Babišova vláda může znovu zasáhnout do cen
Názory
Češi často pracují i po přiznání důchodu
K prodlužování pracovního života významně přispívá rostoucí pracovní aktivita lidí ve vyšším věku. OECD tento vývoj spojuje především s postupným zvyšováním zákonného důchodového věku a zpřísňováním podmínek pro předčasný odchod do penze.
Část lidí navíc nepřestává pracovat ani ve chvíli, kdy už začne pobírat starobní důchod.
V roce 2023 pokračovalo během prvních šesti měsíců po přiznání penze v práci 27,5 procenta českých příjemců starobního důchodu ve věku od 50 do 74 let. Průměr Evropské unie přitom činil jen 13 procent.
Češi tak po přiznání důchodu pokračují v práci více než dvakrát častěji, než je v Unii obvyklé.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
