Rekonstrukční boom táhne stavební spořitelny. Úvěry lidem vzrostly téměř o polovinu

Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?

Evropská krajní pravice i populistické strany se postupně odvracejí od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dříve býval jejich idolem, ale zejména jeho zahraniční politika Evropanům moc radosti nepřináší. I populistům to došlo. Jak začala politika zatěžovat peněženky voličů, je nutné změnit kurz.

Velkým příznivcem Trumpa byl i britský populista Nigel Farage, nyní se však spojení mezi jeho Reform UK a americkým MAGA táborem pokouší upozadit. Zůstává inspirace antiimigrační politikou i dalšími postupy Trumpovy administrativy, červenou čapku ale už raději nechává doma. Podobný ústup od Trumpa je vidět i třeba u Alternativy pro Německo.

Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma

Politika

Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.

nst

Přečíst článek

Česko má v tomto ohledu svou výjimku, a to Motoristy sobě, kteří jsou přinejmenším jednou z mála stran, která se k obdivu k Trumpovi stále hlásí. Přitom jsou to právě motoristé (s malým m), kteří Trumpovi vděčí za vysoké účty za pohonné hmoty. Celé angažmá nejmenší vládní strany zatím nabízí logiky poskrovnu.

Malá vlastizrada

Vezměme si například šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinku, který nic nebuduje, cestuje po světě a obvykle pronáší šokující slova, kterými vtlouká klín mezi naše dosavadní spojence. Zůstává za ním jen chaos a často i ostuda.

Jeho vztah k MAGA navíc ukazuje, že vůbec nechápe, jaká je role šéfa diplomacie. V nedávném rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung se nechal slyšet, že k americkým republikánům má zvláštní vztah, protože s nimi sdílí stejný politický boj. Toto vyjádření by nedávalo smysl, ani kdyby byl řadovým poslancem, dalo by se ale svým způsobem pochopit. Obě strany ostatně jsou zaměřené proti progresivismu, proto je také lidé většinou volí. Pokud ale takto mluví jako ministr zahraničí, a z jaké jiné funkce může mluvit pro německá média, je to taková malá vlastizrada.

Zájmy republikánů jsou totiž na hony vzdálené zájmům České republiky. Je to strana plná izolacionistů, kteří nejsou příliš oddáni transatlantické spolupráci, obraně Ukrajiny nebo zahraniční politice založené na hodnotách. MAGA diplomacie je politikou silnějšího, využívá cel, donucování a diktování, nikoliv partnerství. Neustálý chaos, výkyvy trhů, přetrhávání dodavatelských řetězců, nevynucené ekonomické šoky. Pro malé státy, jako je Česko, to znamená být ve vleku velmocí. Nikdo (inteligentní) nemůže říci, že se Česku od nástupu Trumpa daří lépe.

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Názory

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ministr amatér

Macinka coby ministr zahraničí by měl být především reprezentantem státu, hlídat jeho zájmy, citlivě si udržovat spojence a hledat nové, přičemž v civilizovaných zemích se diplomacie dělá do jisté míry nadstranicky, protože strategické zájmy se nemění s větrem ani s ročními obdobími. Je to svým způsobem jiný svět a jiné řemeslo než domácí politika.

Co ale můžeme čekat od člověka, který se do čela ministerstva zahraničí dostal takřka náhodou? Životní prostředí nebo diplomacie, hodinky nebo holínky. Zapadnout by nemělo ani to, že se zástupce cca pětiprocentní strany promenáduje po světě a vypráví pohádky, u čehož si připadá jako Henry Kissinger, a snaží se změnit dlouhodobé směřování státu. Macinkova role je hluboce rozdělující, doma i v Evropě. Rusko i další Evropě konkurující velmoci si nemohou přát nic lepšího.

Toto je výsledek populistické politiky. Nikdo nemá vizi přesahující volební období. Všechno se dělá jen pro domácí popularitu, neexistuje ekonomická, klimatická ani zahraniční strategie. Populisté tvrdí, že zastupují obyčejné lidi, ale zastupují jen sami sebe a svá ega. Obyčejné lidi nezastupuje nikdo. V době populistické politiky se na obyčejné lidi kašle víc, než se na ně kašlalo dříve. A že se na ně kašlalo dost. Čím dřív nám to dojde, tím dřív se můžeme pustit do nápravy škod. 

Další texty Karla Pučelíka

Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.

Po téměř nekonečných diskusích, provázených mnoha protesty zelených hnutí včetně opoziční strany Zelených, se německé vládě konečně podařilo dotáhnou do konce práce na novém zákoně o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz, GMG), který nahradí dosavadní zákon o energetické náročnosti budov (Gebäudeenergiegesetz, GEG). Co je hlavním obsahem nového i starého zákona nenechává nikoho na pochybách: německá veřejnost totiž oběma zákonným normám říká zákon o vytápění (Heizungsgesetz).

Nový zákon, který by měl vstoupit v platnost od letošního listopadu, především zmírňuje ekologické nároky na typ respektive způsob vytápění budov. Vláda svůj cíl deklarovala jako větší otevřenost různým technologiím vytápění místo dřívějšího striktního požadavku na využívání 65 procent obnovitelných zdrojů u nového topného systému. Nový zákon mění i postavení pronajímatele a nájemníka z hlediska dopadu nákladů. Kotle na plyn či topný olej budou moci vyhřívat budovy i po roce 2045, kdy měly být podle původního zákona vyřazeny z provozu.

Plynové a olejové kotle povoleny, ale…

Podle dosavadního zákona o energetické náročnosti budov musí každý, kdo se chystá vyměnit staré topení za nové, respektovat požadavek, že nově instalovaná topná soustava musí pro výrobu tepla využívat minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů či zbytkového tepla. Takový požadavek automaticky splňovala tepelná čerpadla, dále kombinace plynového nebo olejového kotle s tepelným čerpadlem či solárně-termickým systémem, pokud kombinace čerpadlo se solárem pokrylo 65 procent běžného provozu. Zákonné nároky splňuje také kotel na dřevěné palety nebo bioplyn a dále plynové kotle, v nichž se jako palivo používá biometan, bio zkapalněný plyn nebo vodík aspoň z 65 procent a za určitých podmínek i dálkové teplo.

Hlavním problémem dosavadního zákona jsou extrémně vysoké náklady na přechod na požadované ekologicky šetrné technologie, které jsou zatěžující především pro majitele starších domů. Zatímco nový plynový kotel stojí bez montáže od 2,5 tisíce do čtyř tisíc eur (60,8 až 97,2 tisíce korun), tepelné čerpadlo (opět bez montáže) začíná na sedmi tisících a u vyšších výkonových řad dosahuje až 25 tisíc eur. Cenu ovšem velmi výrazně zvyšují náklady na zemní vrty, plošné kolektory a podobně. Majitelé ale mohou na nový topný systém získat dotaci až do 70 procent nákladů.

Podle nového zákona si lidé opět mohou při výměně topení instalovat kotle na plyn či topný olej, ale s jednou podmínkou. Musejí přitom postupovat po takzvaném bio schodišti (Bio-Treppe), tedy musejí do své topné soustavy od roku 2029 postupně zavádět příměsi biopaliv a biometanu. Ministryně hospodářství Katherina Reiche (CDU) to označuje za záruku dodržení německých klimatických cílů.

Pronajímatelé se musejí podílet na nákladech

Cílem vlády bylo ochránit nájemníky před skokovým zdražením bydlení. Podle nového zákona musejí majitelé domů brát na sebe část nákladů v případě, že topný systém „jede“ na fosilní paliva, tedy plyn, olej či kapalný plyn. To je má motivovat k modernizaci objektu a nájemníkům to má snížit čistou platbu za teplo. Pokud pronajímatel topný systém vymění za nový ekologický, například tepelné čerpadlo, pak má omezené možnosti přenést tyto investiční náklady do základního nájemného. Zvýšení nájmu je navíc po dobu šesti let od výměny zastropováno. Doposud mohou pronajímatelé na své nájemníky přenášet veškeré náklady na teplo, nezávisle na tom, jak efektivní či drahé topné zařízení je. Nájemníci ovšem musejí počítat s růstem cen za plyn a olej kvůli tomu, že se zvyšuje uhlíková daň.

Kritika prší ze všech stran

Vláda naplánovala, že by nový zákon měl platit od listopadu. Původním termínem byl první červenec. Schválení vládou je teprve prvním krokem. Dalším musí být posvěcení nového zákona spolkovým sněmem a spolkovou radou.

Mezitím se ale ještě může stát spousta věcí. Velké diskuse se stále vedou zejména kolem rozdělení nákladů na vytápění mezi majiteli nemovitostí a jejich nájemníky. To považuje za zásadní problém například Německá průmyslová a obchodní komora. Chybí podle ní také metodika provádění odpočtů a není zřejmé, jaký dopad bude mít zákon na společenství vlastníků bytových jednotek.

Konec černého uhlí v Česku: miliardy tun zůstanou navždy pod zemí

Zprávy z firem

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby se však nacházejí ve více než kilometrové hloubce, a jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné. Podle odborníků je tak případné obnovení těžby v budoucnu velmi nepravděpodobné, protože by si vyžádalo investice v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vyjádření expertů. Společnost OKD dnes ukončí těžbu v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, čímž definitivně skončí těžba černého uhlí v celém Česku.

nst

Přečíst článek

Velmi ostrou kritiku a žádost o přepracování adresovala kabinetu Friedricha Merze Národní rada pro kontrolu norem. Nezávislý kontrolní úřad poukazoval hlavně na nízkou srozumitelnost, odtaženost od praxe a také finanční náročnost. Některé pasáže jsou prý tak komplikované, že jim nebudou rozumět ani odborníci z teplárenských svazů, kteří jej ani nebudou schopni uvést do praxe. Navíc zákon způsobí dodatečnou byrokratickou zátěž a lidé i firmy si budou muset najmout poradce, protože bez nich nebudou schopni výměnu svého topného systému realizovat.

Velkým trnem v oku je ovšem zákon o modernizaci budov u ekologů. Ti hovoří o ohrožení splnění německých klimatických cílů. Vadí jim zejména to, že se při výměně topného systému mohou používat plynové a olejové kotle, které pak mohou být používány ještě libovolně daleko za rok 2045, což je rok, který současný zákon považoval za mezní.