Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.

Španělská vláda jde opět proti proudu. O socialistickém premiérovi Pedru Sánchezovi se mluví v souvislosti s jeho odporem vůči zahraniční politice Donalda Trumpa a opozici vůči americko-izraelské invazi v Íránu. Americký prezident si Španělsko dokonce vybral jako jeden z hlavních terčů svých mstivých výlevů.

Sánchez však dokáže postupovat netradičně i v domácí politice. Zatímco za oceánem i v evropských zemích – včetně Velké Británie nebo Dánska – se hledají způsoby, jak jak omezit příliv imigrantů, španělská vláda nastavuje přívětivou tvář. Přistěhovalcům, kteří v zemi žijí bez potřebných dokumentů nabízí snadný způsob, jak svůj pobyt zrealizovat. Jak napsal Sánchez v „osobním“ dopise občanům „uznat realitu, že téměř půl milionu lidí již tvoří součást našeho každodenního života“.

Karel Pučelík: Bude mít Brusel od Maďarska konečně klid? Počkejme si

Politika

Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vláda tímto způsobem nabídne roční obnovitelné povolení k pobytu lidem, kteří ve Španělsku prokazatelně žijí alespoň pět měsíců a mohou doložit čistý trestní rejstřík. Stačí zažádat do konce června. Vláda mluví o zhruba půl milionu lidí, think-tank Funcas o více než 800 tisíc, konzervativní opoziční lidovci – spíše straší – více než milionem. Ačkoli je to výbušné téma, ve Španělsku nejsou podobné amnestie není ničím zcela novým, v minulosti k nim přistupovaly pravicové i levicové kabinety.

Pedro Sánchez k tomuto rozhodnutí nemá nelogické pohnutky. Z části argumentuje spravedlností, ale k tomu zmiňuje i ekonomickou nutnost. Migrace je obvykle podávána jako negativní téma, čímž se v Evropě záměrně či nezáměrně upozaďuje fakt, že bez určitého přílivu přistěhovalců se naše ekonomiky a sociální služby neobejdou.

Win-win situace

I španělská společnost stárne, což bude zesilovat tlak na důchodový a sociální systém, proto je potřeba, aby se imigranti, kteří už v zemi žijí, plně zapojili do společnosti. Nyní je pro ně náročné například získat důstojnou práci, přičemž rozsáhlá šedá ekonomika není výhodná ani pro stát, který přichází o peníze do rozpočtu. „Přinese to prospěch mnoha lidem, umožní jim to najít si práci a dosáhnout lepší kvality života,“ chválí opatření pro BBC původem bolivijský grafický designér Ricardo. „A pro španělský stát to znamená více peněz a pro zaměstnavatele zase větší počet legálně dostupných pracovníků,“ potvrzuje.

Česká média samozřejmě raději kvůli větší čtenosti referují rovnou o migrantech z Afriky, podle analýz však většina lidí bez dokumentů ve Španělsku pochází z Latinské Ameriky, takže rozumí jazyku a relativně podobné kultuře.

Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?

Politika

I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Krok může být inspirací i pro další evropské země, které čelí populačnímu poklesu mnohdy ve větší míře než stále ještě poměrně konzervativní Španělsko. K vcelku radikálnímu kroku přistoupili třeba v Řecku, kde finančně motivují lidi, aby se usadili i na venkově. Země totiž čelí odlivu zejména mladých lidí, což by v budoucnu mohlo vyústit k obrovským ekonomickým a sociálním potížím a téměř vylidnění venkovských regionů.

Vyloženě se nabízí také srovnání s Španělska a latinskoamerických imigrantů s Českem a uprchlíky z Ukrajiny, jejichž integrace do společnosti nabízí – navzdory protiukrajinským náladám – velký ekonomický potenciál.

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

Birol v obsáhlém rozhovoru ve své kanceláři v Pařiži s výhledem na Eiffelovu věž vykreslil pochmurný obraz toho, co Evropu čeká, pokud se situace rychle nezlepší. Řekl, že současná ropná krize je největší, jaká kdy byla. Její dopady budou podle něj znamenat vyšší ceny benzinu, vyšší ceny plynu i vyšší ceny elektřiny.

„Kdysi existovala skupina Dire Straits,“ řekl Birol s odkazem na britskou kapelu, která slavila největší úspěch v 80. letech. Anglické sousloví dire straits lze do češtiny přeložit například jako 'krajní nouze', případně 'zoufalá situace'. „Teď je to skutečně zoufalá situace, dopady budou na celou globální ekonomiku. Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro hospodářský růst a inflaci po celém světě,“ uvedl.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet,“ řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

„Žádná země není vůči této krizi imunní“

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země, žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu. Touto vodní cestou před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

Demokraté chtějí sesadit šéfa Pentagonu. Obviňují ho z válečných zločinů

Politika

Demokraté v americké Sněmovně reprezentantů představili návrh ústavní žaloby na ministra obrany Petea Hegsetha, kterým ho chtějí zbavit funkce. Viní ho z válečných zločinů, zneužití pravomocí i špatného řízení resortu. Kritika míří především na jeho roli v konfliktu s Íránem, který podle nich zahájil bez souhlasu Kongresu. Návrh má ale jen malou šanci na úspěch, protože většinu ve Sněmovně drží republikáni.

nst

Přečíst článek

Google královsky vydělá na SpaceX. Stačí úspěšný start na burze

Trhy

Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.

Stanislav Šulc

Přečíst článek