Němci chudnou, potíže s penězi má 17 procent z nich. Nejlépe si stojí Bavoři
Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.
Zpráva uskupení vychází z dat k roku 2022. Schneider vyzval vládu spolkového kancléře Olafa Scholze, aby důsledněji s chudobou bojovala, mimo jiné zvýšením minimální mzdy ze současných 12,41 eura (331 korun) na 15 eur (379 korun) a posílením finanční podpory dětí.
„Za chudé musíme počítat 14,2 milionu lidí. To je o 100 tisíc více než o rok dříve (2021) a o takřka milion více než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie a energetické a cenové krize,“ řekl Schneider. Ten poukázal na to, že chudoba v Německu takřka bez přerušení roste od roku 2006.
Podle Schneidera se poměr chudých obyvatel v jednotlivých spolkových zemích liší. Zatímco v Bavorsku tvoří chudí lidé 12,6 procenta obyvatel, v Brémách je to 29,1 procenta. „Největšího pokroku dosáhnul Berlín, který se z patnáctého místa dostal na šesté. Bojovat s chudobou se dařilo také Durynsku a Hesensku,“ řekl Schneider. V Berlíně podle aktuální zprávy žije v chudobě 17,4 procenta lidí.
Ceny bytových nemovitostí v Německu loni meziročně klesly o 8,4 procenta, oznámil německý statistický úřad. Je to nejhlubší propad od roku 2000, kam až sahají jeho záznamy, a zároveň jde o první meziroční pokles od roku 2007.
V Německu zuří realitní krize. Ceny bytů nacházejí nové dno, developeři krachují
Reality
Nejvíce postiženi chudou jsou lidé, kteří sami bez partnera vychovávají děti, nezaměstnaní, osoby s nízkým vzděláním a cizinci. Zároveň z toho ale podle Schneidera nelze vyvozovat, že chudoba se týká především těchto skupin. „Sedmdesát procent chudých má německé občanství a 60 procent střední či dokonce vyšší vzdělání,“ řekl. Dodal, že 34 procent chudých pracuje, 30 procent jich je v důchodu a asi pětinu tvoří děti a mládež.
Zpráva Deutscher Paritätischer Gesamtverband vychází z údajů Spolkového statistického úřadu. Jako chudé pak uskupení považuje ty, jejichž příjem je pod 60 procenty mediánu. Pro samostatně žijícího člověka to podle veřejnoprávní televize ARD je asi 15 tisíc eur (379 tisíc korun) ročně, pro rodinu se dvěma dětmi pak zhruba 31 500 eur (795 500 korun). Tyto částky jsou po zdanění a po započítání případných podpor.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
