Němci chudnou, potíže s penězi má 17 procent z nich. Nejlépe si stojí Bavoři
Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.
Zpráva uskupení vychází z dat k roku 2022. Schneider vyzval vládu spolkového kancléře Olafa Scholze, aby důsledněji s chudobou bojovala, mimo jiné zvýšením minimální mzdy ze současných 12,41 eura (331 korun) na 15 eur (379 korun) a posílením finanční podpory dětí.
„Za chudé musíme počítat 14,2 milionu lidí. To je o 100 tisíc více než o rok dříve (2021) a o takřka milion více než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie a energetické a cenové krize,“ řekl Schneider. Ten poukázal na to, že chudoba v Německu takřka bez přerušení roste od roku 2006.
Podle Schneidera se poměr chudých obyvatel v jednotlivých spolkových zemích liší. Zatímco v Bavorsku tvoří chudí lidé 12,6 procenta obyvatel, v Brémách je to 29,1 procenta. „Největšího pokroku dosáhnul Berlín, který se z patnáctého místa dostal na šesté. Bojovat s chudobou se dařilo také Durynsku a Hesensku,“ řekl Schneider. V Berlíně podle aktuální zprávy žije v chudobě 17,4 procenta lidí.
Ceny bytových nemovitostí v Německu loni meziročně klesly o 8,4 procenta, oznámil německý statistický úřad. Je to nejhlubší propad od roku 2000, kam až sahají jeho záznamy, a zároveň jde o první meziroční pokles od roku 2007.
V Německu zuří realitní krize. Ceny bytů nacházejí nové dno, developeři krachují
Reality
Nejvíce postiženi chudou jsou lidé, kteří sami bez partnera vychovávají děti, nezaměstnaní, osoby s nízkým vzděláním a cizinci. Zároveň z toho ale podle Schneidera nelze vyvozovat, že chudoba se týká především těchto skupin. „Sedmdesát procent chudých má německé občanství a 60 procent střední či dokonce vyšší vzdělání,“ řekl. Dodal, že 34 procent chudých pracuje, 30 procent jich je v důchodu a asi pětinu tvoří děti a mládež.
Zpráva Deutscher Paritätischer Gesamtverband vychází z údajů Spolkového statistického úřadu. Jako chudé pak uskupení považuje ty, jejichž příjem je pod 60 procenty mediánu. Pro samostatně žijícího člověka to podle veřejnoprávní televize ARD je asi 15 tisíc eur (379 tisíc korun) ročně, pro rodinu se dvěma dětmi pak zhruba 31 500 eur (795 500 korun). Tyto částky jsou po zdanění a po započítání případných podpor.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
