Do finančního poradenství míří nový hráč, skupina Stelar

Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Jen co Bulharsko přijalo euro, už s ním dnes Evropská komise zahájí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 procenta HDP na 4,1 procenta HDP a v roce 2027 pak na 4,3 procenta. Přitom před přijetím jednotné měny Bulhaři dlouho „sekali latinu“ – hospodařili přebytkově a udržovali poměrně nízké zadlužení v poměru k HDP.

Jenže s přijetím eura podléhají tomu, co se v ekonomické teorii běžně označuje za morální hazard. Bulhaři morálně hazardují, neboť sázejí na to, že jejich dluhy přinejhorším zaplatí Němci. Tak jako pomohli sousedním Řekům. Bez německých peněz by Řecko dávno zbankrotovalo.

Nový ekonomický obr Evropy? Polsko chce do deseti let patřit mezi nejsilnější hráče

Money

Polsko si začíná říkat o místo v nejužší ekonomické špičce Evropy. Vláda ve Varšavě staví své ambice na rychlejším růstu než zbytek unie, odolnosti vůči zpomalování i snaze posílit vlastní technologie, energetiku a export. Ministr financí Andrzej Domański tvrdí, že kdo dnes investuje v Polsku, sází na jeden z nejsilnějších růstových příběhů kontinentu.

ČTK

Přečíst článek

Eurozóna ztrácí ratingový lesk

Po letošním přijetí eura Bulharskem stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česko, na dosavadní historický rekord, tedy na více než 71 procent. Už od loňska pak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny.

Lepší rating než Česko vykazuje nyní podle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší jen o jediný stupeň. Jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako rating České republiky.

Všechny ostatní země, včetně nejen Francie, ale i Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska, mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.

Německý sociální zázrak se drolí. Miliony Němců počítají každé euro

Money

Největší evropská ekonomika čelí nepříjemnému sociálnímu trendu. Podíl Němců ohrožených chudobou stoupl na 16,1 procenta a sociální organizace varují vládu před škrty v dávkách.

ČTK

Přečíst článek

Jen šest zemí eurozóny drží špičkové hodnocení

Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.

Finsku přitom agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také loni, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.

Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy déle než sedm let.

Český rating se drží navzdory domácím sporům

Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných, leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, nebo veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by se říci.

Hned 15 z 21 zemí eurozóny, tedy oněch více než 71 procent, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.

Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 procent zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v červnu 2026, po necelých osmnácti letech, je to již jen zhruba 29 procent.

Lukáš Kovanda: ČEZ nebude levná kořist. Babišův účet může narůst

Názory

ČEZ zdražuje Babišovi pod rukama. Morgan Stanley otočila a dramaticky zvýšila cílovou cenu akcií ČEZ z 880 na 1250 korun. Babišově vládě, která chystá postátnění výroby elektřiny, tak americká banka poslala nepříjemný vzkaz: výkup minorit nemusí být levný.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Varování před stavem veřejných financí

Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních zhruba 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.

Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším, než je jediný stupeň. Investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“. Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA.

Tyto tři země eurozóny tedy jako jediné v eurozóně vykazují ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko. Mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA. Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko, vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA, nebo AA-. Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating horší kategorie než Česko, tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Umělá inteligence má potenciál změnit globální ekonomiku. Nicméně bude to pomaleji, než se očekávalo. Vychází to z nového reportu Světového ekonomického fóra, jehož zástupci analyzovali predikce využití AI v průmyslu od ekonomů z celého světa. Nejpomaleji se přitom umělá inteligence pozitivně projeví v zemědělství a rybolovu.

Sektory IT a telekomunikací patří k ekonomickým oblastem, v nichž dochází k dopadům zavádění umělé inteligence nejrychleji. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Světového ekonomického fóra mezi ekonomy z celého světa, který fórum představilo na konci května. Oslovení ekonomové očekávají, že pozitivní dopady zejména na zvýšení produktivity se v těchto sektorech projevují méně než do šesti měsíců. Navíc se tento čas ještě zkrátil proti obdobnému průzkumu z letošního ledna.

„Více než devět z deseti respondentů souhlasí nebo rozhodně souhlasí s tvrzením, že míra adopce AI se během příštích dvanácti měsíců dále zvýší. Tempo zavádění je natolik vysoké, že se již začínají objevovat známky významných omezení na straně nabídky. Současně je zřejmé, že adopce AI postupuje nerovnoměrně, a to jak z geografického hlediska, tak mezi jednotlivými typy podniků,“ stojí v reportu. „První vlna produktivních přínosů se objevuje zejména tam, kde je samotná práce plně digitální a umělá inteligence může přímo pracovat s kódem, daty a pracovními procesy,“ píše se dále v reportu Světového ekonomického fóra.

Kellnerová se rozhlíží po trhu, má investiční apetit

Zprávy z firem

Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.

lib

Přečíst článek

Ochlazení očekávání

Při srovnání aktuálního reportu s tím lednovým ekonomové sledují ještě jednu oblast, kde dochází k pozitivním dopadům rychleji, než se očekávalo: v oblastní vzdělávání.

„Zavádění umělé inteligence do vzdělávání totiž nabízí značný potenciál pro proměnu výukových metod, personalizaci vzdělávacích zkušeností a zefektivnění administrativních procesů,“ myslí si autoři reportu.

V ostatních oblastech ale dochází k ochlazování očekávání. A to v některých případech i o několik let. Týká se to například zdravotní péče, kde se dříve očekávaly pozitivní dopady po 12 měsících, aktuálně ekonomové očekávají, že k tomu dojde spíše až za dva a půl roku. Nejvyšší posun zažila oblast stavebnictví a technických prací, kde se původně očekával nárůst produktivity za 15 měsíců, aktuálně odhady hovoří o třech a půl letech. Nejdelší horizont pozitivních dopadů pak ekonomové z celého světa očekávají v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde jde o téměř čtyři roky.

Devadesátky jsou zpět díky AI. Nokia, Dell či Micron raketově rostou

Trhy

Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Pozvolnější a nerovnoměrný vývoj

Ve srovnání s předchozím vydáním průzkumu tak respondenti napříč většinou odvětví mírní očekávání ohledně krátkodobého dopadu AI na produktivitu. Historie podle reportu ukazuje, že přínosy univerzálních technologií často vyžadují roky doplňkových investic.

„Současná vlna AI navíc zůstává soustředěna především ve velkých firmách a ve službách založených na znalostech, zatímco právní, datové, dovednostní a infrastrukturní překážky zpomalují její širší rozšíření,“ upozorňuje report.

Výsledkem tak může být pozvolnější a nerovnoměrnější vývoj, než naznačovala původní očekávání. Viditelné úspěchy budou přicházet postupně a makroekonomické přínosy se projeví až ve chvíli, kdy se jim přizpůsobí manažerské postupy, energetická infrastruktura i pracovní síla.

Nvidia chystá superčipy, které změní počítače k nepoznání. Klávesnici nahradí AI agenti

Zprávy z firem

Šéf Nvidie Jensen Huang ohlásil první revoluci v osobních počítačích za 40 let. Klávesnici a myš mají postupně nahradit AI agenti. To je jeden z dopadů nového čipu, na němž Nvidia pracovala společně s Microsoftem v uplynulých třech letech, uvádí Financial Times.

Stanislav Šulc

Přečíst článek