Muskova Tesla přišla o zákazníky, miliardy i trůn

Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.

Jestli si šéf Motoristů po večerech pročítá strategie moci, a vypadá to tak, dá se jeho úder na hradní kancelář přečíst jako přesně cílený. Argumenty, že prezident neměl zveřejňovat soukromou korespondenci, neplatí. Vyostřená rétorika byla cílená přesně na to, aby se zveřejnila. A mocenský tah se vyplatil. Proto Petr Macinka působí pobaveně a sebejistě, nikoli zkroušeně, jako někdo chycený u nepřístojnosti. 

Kritici poukazují na to, že si šéf Motoristů vyjádření hraničící s výhružkami k prezidentovi „neměl dovolit.“ Z hlediska dosud platné mezilidské etiky to je samozřejmě pravda: Petr Macinka je mladší než prezident a hlavně v hierarchii protokolu stojí mnohem níže. Přesto se v korespondenci s hradním mluvčím staví do role, jako by byl hlavě státu na roveň. A to je přesně cílené, jde o starý mocenský trik, ve stylu: Když nemůžeš soupeře porazit z jeho pozice, stáhni ho na svou úroveň – a přinuť ho hrát tvou hru.

Cílené oslabování prezidentské autority

V pozadí neomalené hry není cílem Filip Turek a jeho ministerské ambice. To je zástupná věc. Je to cílené oslabování prezidentské autority, proto Macinka a jeho zastánci opakují, že prezident se chová neústavně. Chtějí oslabit prezidenta a jeho symbol přirozené autority. Rozšířit své mocenské hřiště, přepsat pravidla dosud možného. A to se jim daří. Z dosavadní situace, kdy prezident odmítá jmenovat ministra z řady etických důvodů, se stal konflikt dvou politiků ve veřejné aréně. V němž je hlava státu předhozena zastáncům Motoristů a dalších kritiků k nevybíravému očerňování. Což byl cíl celé situace.

V právní rovině se prezident neústavně nechová, ústava praví, že hlava státu má pravomoc jmenovat ministry. Nikoli povinnost, natož časovou lhůtu. Prezident se fakticky tedy nechová neústavně; chová se v mezích ústavy, ale proti zájmům části exekutivy, která se snaží jeho roli redukovat na formální podpis – a proto vzniká narativ o „neústavnosti.“ Zatažení do konfliktu znamená, že prezident se má stát jednou ze stran sporu, přestat být nadstranickou autoritou, arbitrem pořádku. 

Podobné strategie se v politice objevovaly i v minulosti, například v pozdní antice, či ve Výmarské republice, kdy byl prezident Paul von Hindenburg často a cíleně zatahován do půtek extremistických stran, až se jeho role zpochybnila a vyprázdnila natolik, že otevřela dveře nacistické totalitě. 

Současná doba tomuto stylu tvrdé hry přeje nadmíru. Znevažování nezávislé autority se dostalo do běžné politické operativy v orbánovském Maďarsku i kolem prezidentského dvora Donalda Trumpa. Loni viceprezident JD Vance před očima kamer v podobném stylu ponížil protokolárně vyššího Volodymyra Zelenského. Cíl byl stejný jako v českém případě - prolomit hranice tolerovaného. To cíleně zvětšuje mocenské pole aktéra. 

Takže ano, Petr Macinka se choval nepřípustně a neomaleně. Nebyla to ale jen tak nějaká půlnoční vymknutá situace, ale strategická hra. 

Lipavský míří blíž k ODS a ostře se střetává s ministrem Macinkou

Politika

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský zvažuje vstup do Občanské demokratické strany. Podle předsedy ODS Martina Kupky by se mohl stát jednou z viditelných tváří poslaneckého klubu. Kupka to uvedl v pořadu České televize Týden v politice.

ČTK

Přečíst článek

Trump dovedl svět na pokraj třetí světové války. Aby si vesele zatancoval

Názory

Připadá vám, že se americký prezident chová jako mafiánský boss nebo římský imperátor? A že mu to vlastně docela jde? Vypadá to, že jestli někdy něco v životě četl, jsou to příručky o tom, jaké jsou zákony moci.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Americký dolar oslabil vůči české koruně na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že mu kolísání měny „jako jo-jo“ nevadí. Slábnutí dolaru Čechům zlevní pohonné hmoty či elektroniku, naopak zdražuje zlato nebo švýcarský frank. Podle investorů navíc nejde o krátkodobý výkyv, ale o pokračování druhé vlny globální dedolarizace.

Koruna včera večer středoevropského času zpevnila vůči dolaru na nejsilnější úroveň za posledních téměř dvanáct let, konkrétně za celé období od začátku července 2014.

Zhodnotila až pod hranici 20,06 koruny za dolar a přiblížila se tak prolomení psychologické úrovně 20,00 Kč za dolar. Americká měna povážlivě oslabovala po celý den, přičemž její pád se zrychlil ve večerních hodinách poté, co se novináři prezidenta Donalda Trumpa dotázali, zda jej oslabování dolaru znepokojuje. Trump odpověděl, že nikoli, a že dolar může klidně skákat dolů a nahoru jako jo-jo.

Pro české spotřebitele to znamená potenciální zlevnění například pohonných hmot či elektroniky, jejichž ceny jsou v Česku výrazně ovlivněny kurzem koruny k dolaru. Čím slabší dolar, tím levnější by dané zboží mělo být – za jinak stejných podmínek, pokud ovšem výhodnější kurz pouze nenavýší marže prodejců.

Akcie Mety jsou jako na houpačce. Výsledky ukážou směr pro letošní rok

Trhy

Provozovatel největších sociálních sítí světa je miláčkem investorů. Jenomže za poslední rok prožívají akcie Meta Platforms mimořádně bouřlivé období a stále výrazněji má na jejich kondici vliv geopolitika a činy Donalda Trumpa než klasický byznys. Co to znamená pro akcionáře? Napovědět mohou aktuální výsledky za čtvrtý kvartál i celý loňský rok, které Meta zveřejní již ve středu 28. ledna.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Slabost dolaru však není jen krátkodobou reakcí na Trumpovu rétoriku, jakkoli může na první poslech působit úsměvně. Americkou měnu už od loňska oslabují dlouhodobé fundamentální faktory, mezi něž patří zejména vysoké rozpočtové deficity USA, přetrvávající obchodní války a celní pohrůžky, geopolitická nepředvídatelnost či Trumpova zjevná snaha výběrem příští hlavy americké centrální banky tlačit základní úrokové sazby v USA níže, než kde by se podle převažujícího odborného konsenzu měly nacházet.

Svět nyní čelí druhé vlně dedolarizace. První nastala loni zejména v souvislosti s dubnovým „dnem osvobození“, kdy Trump vyhlásil mimořádně vysoká cla na valnou většinu zemí. Sama americká administrativa tehdy zjevně očekávala, že dolar v reakci na tento šok posílí jakožto bezpečné útočiště. K jejímu překvapení však americká měna začala oslabovat, podobně jako americké akcie.

Fico odmítl Trumpovu Radu míru. „Jít proti OSN nelze,“ říká

Politika

Premiér Robert Fico odmítl vstup do Trumpovy Rady míru s odkazem na ochranu role OSN. Podle něj nelze měnit světový řád vytvářením nových institucí. Postoj Slovenska ale zatím není definitivní.

ČTK

Přečíst článek

Administrativa si tehdy uvědomila, že inflační tlaky plynoucí z cel dolar nebudou tlumit, ale kvůli jeho oslabení naopak zesilovat. Po několika dnech proto platnost takzvaných recipročních cel pozastavila a vyhlásila několikaměsíční „přestávku“ v jejich uvalování.

První vlna dedolarizace utichla loni v létě, kdy se zdálo, že Trump, poučený dubnovou tržní lekcí, své kroky zkrotí. Události začátku roku 2026 však investorům tuto víru opět berou. Trumpova snaha získat pro USA Grónsko, výpady vůči spojencům v NATO či zintenzivňující se hledání co nejpovolnějšího nového šéfa americké centrální banky bezprostředně přispívají k dalšímu oslabování dolaru, jehož základy Trump položil už loni.

Fundamentální pohyby, mediálně překryté například Trumpovou rétorikou o „jo-ju“, tak signalizují historické odvrácení investorů od dolaru. Americká měna náhle přestává být bezpečným útočištěm, ke kterému by se investoři uchylovali v nejistých časech. Rys, který loni v dubnu tolik zaskočil Trumpovu administrativu, přetrvává a dokonce sílí.

Zpřetrhala se totiž dříve téměř zákonitá vazba finančních trhů, kdy slabší dolar přicházel ruku v ruce s jejich stabilitou a posilování dolaru naopak s vyšší rozkolísaností. Doba, kdy jakýkoli otřes vedl investory celého světa nevyhnutelně k dolaru coby bezpečnému přístavu, je pryč.

Trump chystá další masivní tištění dolaru. Americké akcie jsou pro Čechy nejlevnější za osm let

Money

Trump chystá další masivní tištění dolaru, aby tak nepřímo – přes Japonce – financoval masivní dluh USA. Americké akcie jsou proto v korunách nejlevnější za osm let, zlato poprvé v historii stojí přes 5000 dolarů za unci.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nejde přitom jen o dojem. Včera v souvislosti s druhou vlnou globální dedolarizace dosáhla historického maxima míra inverze vztahu mezi kurzem dolaru a rozkolísaností trhů. Vzájemná korelace obou faktorů klesla na historické minimum. Jinými slovy, role dolaru coby bezpečného útočiště je nyní nejslabší v dějinách moderního finančnictví.

Růst tržní volatility dnes dolar spíše oslabuje, než aby jej posiloval, jak bývalo běžné. Investoři se proto zajišťují proti scénáři, v němž už dolar nepředstavuje bezpečný přístav, což se odráží v přesunu kapitálu do alternativ, jako je zlato nebo švýcarský frank.

Není tedy náhodou, že zatímco dolar padá na dvanáctileté minimum vůči koruně, cena zlata láme – i v korunovém vyjádření – jeden historický rekord za druhým. Česká měna je zároveň dnes vůči švýcarskému franku, který se obchoduje až kolem 26,47 Kč, nejslabší od poloviny loňského léta, tedy zhruba od doby, kdy utichla první vlna trumpovské dedolarizace.