Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Macinka: Česko je ve srovnání s ostatními zeměmi premiantem v repatriaci svých občanů

Petr Macinka
ČTK
 ČTK

V cestovatelském systému Drozd je k dnešku registrováno asi 4300 Čechů v zemích zasažených konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem. Je to zhruba o 600 méně než v pátek. Nejvíc turistů nadále zůstává v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Většina z registrovaných lidí ale podle ministra zahraničí Petr Macinky (Motoristé) neprojevila zájem o návrat. Do válkou zasažené oblasti míří i dnes repatriační lety a stroje komerčních společností. Do Česka by měly dopravit další stovky lidí.

Macinka dnes v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct uvedl, že systém Drozd je z roku 2009, a třebaže v současné krizi funguje a poskytuje informace o Češích v regionu, je třeba jej modernizovat a změnit v moderní informační cestovatelský systém. Navzdory potížím podle ministra úřady a úředníci situaci zvládají a Česko je ve srovnání s ostatními „v podstatě premiantem“ v repatriaci svých občanů. Macinka dnes zároveň zopakoval, že náklady za repatriační lety zaplatí stát, o proplacení tří čtvrtin z nich požádá Evropskou komisi.

V noci na dnešek přistála v Praze dvě letadla Smartwings, kterými přicestovalo asi 380 lidí z Dubaje, která patří k oblíbeným turistickým destinacím i klíčovému tranzitnímu letišti mezi Evropou a Asií. Šlo o repatriační let a pravidelnou linku. V průběhu dnešního dne a noci přicestují další lidé repatriačními lety z Dubaje a ze saúdskoarabského Rijádu. Přiletí také letadlo z egyptského Šarm aš-Šajchu, které původně mířilo do Ománu, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.

Následky útoků v Íránu

Trest za „špatné chování“. Írán se stane terčem velmi silného útoku, uvedl Trump

Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velmi silného útoku, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. USA podle něj vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Šéf Bílého domu však neuvedl podrobnosti.

Přečíst článek

Podle mluvčí dopravce Vladimíry Dufkové dnes další letoun přiletí také z letiště Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech. Na letiště v Dubaji, které bylo dnes ráno opět terčem íránských útoků, odstartovala dopoledne z Prahy pravidelná linka společnosti Smartwings a před polednem podle webu Letiště Praha také pravidelná linka Emirates. Odpolední spoj z Prahy ale momentálně nabral několikahodinové zpoždění a večerní linka je zrušená. „Vzhledem k aktuální situaci na Blízkém východě evidujeme zrušené lety,“ upozorňuje letiště na webu. Lidé by měli kontaktovat dopravce.

Během posledních dnů se vládními repatriačními lety i komerčními linkami vrátily z ohrožené oblasti stovky Čechů. Klientům cestovních kanceláři zajišťovaly cestu samotné kanceláře. Skupině DER Touristik CZ sdružující CK Exim Tours a Fischer, která měla v zasaženém regionu nejvíc klientů a to kolem tisícovky, už se vrátila většina z nich. Poslední větší skupina osmdesáti lidí by se měla vrátit dnes večer ze Spojených arabských emirátů, zbylí jednotlivci přiletí v neděli, řekl mluvčí skupiny Jan Bezděk.

Izrael a Spojené státy zahájily před týdnem údery na Írán, důvodem je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa snaha zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Teherán reagoval raketami a drony, které vyslal na Izrael a americké základny v regionu. Konflikt ochromil leteckou dopravu v oblasti.

Související

Pouštní hotel v Jordánsku

FOTOGALERIE: Vedro a miliardy hvězd. Podívejte se do jordánského kempu uprostřed Měsíčního údolí

Přečíst článek

Válka v Perském zálivu mimořádně rychle zdražuje Babišově vládě zadlužování

Premiér Andrej Babiš
ČTK
Lukáš Kovanda

Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent.

Zatímco v pátek minulý týden činil výnos desetiletého dluhopisu vlády ČR zhruba 4,3 procenta, včera uzavíral na hodnotě 4,9 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg (viz tabulka níže). Naposledy desetiletý dluh České republiky zdražil v týdenním sledování v procentuálním vyjádření výrazněji v červnu 2022, kdy se tuzemská ekonomika a její energetika otřásaly v důsledku prvotních dopadů ruské invaze na Ukrajinu, zahájené v únoru téhož roku

Výnos dluhopisu vlastně představuje úrok, za který si vláda od investorů půjčuje. Jde tedy o náklad jejího zadlužování. Tento náklad narůstal v uplynulém týdnu také v zemích, jejichž dluhopisy jsou považovány ze nejbezpečnější, jako je Německo nebo Spojené státy, avšak růst výnosu českého dluhu zejména koncem týdne už nárůsty na dluhu německém i americkém zřetelně předčil (viz graf Bloombergu níže).

Rozdíl mezi výnosem desetiletých českých vládních dluhopisů a těch německých se tak včera poprvé od roku 2023 přiblížil k úrovni 200 bazických bodů, neboli 2 procentních bodů (viz graf Bloombergu níže).

Výnosy vládních dluhopisů USA, Německa a Česka v tomto týdnu nejprve narůstaly víceméně společně, ruku v ruce. Zejména včera však již bylo patrné „odloučení“ se těch českých, zatímco německé, a zvláště americké vykazovaly mnohem slabší nárůst výnosu (viz již zmíněný graf Bloombergu).

To signalizuje, že dluhopisové trhy začínají konflikt v Perském zálivu vnímat jako nebezpečnější z hlediska celkových vyhlídek světové ekonomiky. Její výraznější útlum, jejž může v prvé řadě způsobit včerejší historicky první úplné zavření Hormuzského průlivu pro tankery, by totiž oslaboval inflační tlaky, z nichž měly trhy zejména v první polovině tohoto týdne obavu především. Právě vyhlížené nové inflační tlaky stály v první polovině tohoto týdne za společným nárůstem výnosu dluhopisů jako amerických a německých, tak těch českých.  

Následky útoků v Íránu

Trest za „špatné chování“. Írán se stane terčem velmi silného útoku, uvedl Trump

Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velmi silného útoku, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. USA podle něj vážně zvažují, že rozšíří oblasti a skupiny lidí, na které zaútočí. Šéf Bílého domu však neuvedl podrobnosti.

Přečíst článek

Oslabení inflace by však mělo svoji značnou cenu, v podobě výrazně nižšího výkonu světové ekonomiky a související enormně navýšené nejistoty. Před obojím včera dluhopisoví investoři hledali v rostoucí míře ochranu v dluhopisech amerických a německých, tradičních „bezpečných přístavech“, nikoli ovšem v dluhopisech českých. Proto růst výnosu dluhopisů USA a Německa včera zpomaloval, či se vlastně zastavil, zatímco v případě dluhopisů Česka nikoli. Náklady půjčování tedy včera Babišově vládě poprvé od začátku konfliktu v Íránu rostly relativně výrazně rychleji než vládám americké nebo německé.

Ne snad, že by obava z inflačního vývoje, která tlačí výnosy nahoru, odezněla, nicméně stále závažněji vnímají dluhopisové trhy další hrozbu, kterou válka v Perském zálivu přináší, tedy zásadní ochabnutí světového hospodářského růstu. Takové ochabnutí by působilo protiinflačně, a tedy by výnosy dluhopisů zejména zemí jako USA či Německo tlačilo naopak dolů. Pokud by totiž například způsobilo rozsáhlý nárůst nezaměstnanosti, nižší spotřeba propuštěných vyvolá výraznou poptávkovou dezinflaci (tedy zpomalení cenového růstu vlivem nedostatečné poptávky), která tak bude tlumit nákladovou inflaci, vyvolanou horší dostupností ropy, zemního plynu, látek pro výrobu hnojiv, helia a dalších průmyslových surovin, jejichž dostupnost na světovém trhu je poměrně vysoce závislá na plynulé průchodnosti Hormuzského průlivu.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Brambor bude méně. Čeští zemědělci na nich prodělávají

Čeští zemědělci asi omezí pěstování brambor na jídlo, na loňských prodělávají
ČTK
 nst
nst

Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.

Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka by se letos mohlo v Česku pěstovat asi o deset procent méně konzumních brambor než loni. Vloni je zemědělci sklízeli z přibližně 14 tisíc hektarů polí.

„Rozhodování pěstitelů je letos ztížené méně příznivou situací na trhu konzumních brambor,“ uvedl Králíček.

Stabilnější je podle něj situace u brambor určených pro další zpracování – například na škrob nebo hranolky. Ty mají pěstitelé většinou zajištěný odbyt díky dlouhodobým smlouvám se zpracovateli.

Five Guys

RECENZE: Skvělé hranolky, ale americké ceny. Stojí pražský Five Guys za to?

Pražská gastronomická scéna na něj čekala dlouho. Americký burgerový řetězec Five Guys otevřel svou první českou pobočku loni v prosinci v obchodním domě Máj na Národní třídě. Očekávání byla velká – stejně jako fronty. Ty v prvních týdnech sahaly až ven z podniku a čekání na burger se počítalo na desítky minut.

Přečíst článek

Na jižní Moravě začali zemědělci sázet brambory už na konci února a postupně se přidává i Polabí. Jde o rané odrůdy určené pro první sklizeň na přelomu května a června. Podle Králíčka nejde o nijak výjimečný termín. Na Vysočině, kde se pěstuje nejvíce brambor v Česku, začíná výsadba obvykle až na začátku dubna.

V posledních dvou letech se přitom plocha bramborových polí v Česku zvyšovala. Loni zemědělci pěstovali brambory na celkové ploše 24 174 hektarů, což bylo o více než 3200 hektarů více než v roce 2023. K růstu přispěly zejména podpory pro pěstitele a zpracovatele. Dalších téměř 5900 hektarů brambor připadalo na zahrádkáře.

Co ovlivnilo situaci?

Situaci na trhu ale výrazně ovlivnila loňská úroda v celé Evropě. Produkce brambor na kontinentu meziročně vzrostla o 5,3 milionu tun. „To zvýšení je obrovské a má dopad na obchod s bramborami,“ uvedl Králíček.

Podle dosavadních informací proto letos plánují pěstitelé v hlavních zemích západní Evropy snížit plochy bramborových polí o deset až patnáct procent.

Zakladatelem značky Brutal Choco je podnikatel Šimon Siegel

Od mikrovlnky k milionům. Jak rodinné čokoládovny z regionů mění český gastrobyznys

Čokoládu rozpouštěli v mikrovlnce a temperování se učili z YouTube. Dnes nakupují tuny kakaa, zaměstnávají desítky lidí a plánují vlastní čokoládové muzeum. Příběh bruntálské značky Brutal Choco ukazuje, že ambiciózní gastronomický byznys už dávno nevzniká jen v Praze nebo Brně. Spolu s firmami jako Čokoládovna Janek nebo Café Budík potvrzuje nový trend. Prémiová čokoláda se v Česku stále častěji rodí v regionech.

Přečíst článek

Zásoby brambor jsou nyní v západní Evropě výrazně vyšší než před rokem. Jedním z důvodů je i pomalejší export bramborových hranolků mimo Evropskou unii. Podle Králíčka si totiž například Čína a Indie budují vlastní zpracovatelské závody a export na americký trh zasáhla nová cla.

V Česku, kde byla loňská úroda rovněž vyšší než v předchozím roce, zůstává situace na trhu už od října téměř stejná. Pěstitelé dostávají za brambory dodávané ve velkém na baličky zhruba 2,50 až tři koruny za kilogram, zatímco náklady na jejich produkci dosahují přibližně pěti korun za kilogram.

Při přímém prodeji ze dvora se cena pohybuje kolem deseti korun za kilogram. Podle Králíčka ale není jisté, zda se podaří všechny uskladněné konzumní brambory letos prodat.

Přestože je domácí produkce vysoká, dovoz brambor do Česka se loni snížil jen mírně.

Související

Lukáš Kovanda: Špatná zpráva pro Čechy. Další vlna zdražování potravin je tu

Přečíst článek
Doporučujeme