Akcie francouzského luxusního gigantu LVMH vstoupily do roku 2026 tragicky. Od ledna do konce března odepsaly 28 procent, což podle Bloombergu představuje nejhorší výsledek za první kvartál v dějinách firmy. Za propadem stojí nešťastná kombinace problémů s prodeji v Asii, ale také sentiment spojený s geopolitickou situací.

Dlouhodobý miláček akcionářů, luxusní konglomerát LVMH, má další problém. Poté, co se mu zatím stále nepodařilo zvrátit propady prodejů zejména kvůli situaci v Asii, se to výrazně podepsalo na hodnotě akcií společnosti. Za první čtvrtletí letošního roku odepsaly 28 procent, což je nejhorší výsledek všech dob. A to dokonce ve srovnání s pandemií covidu-19 i propady trhů v letech 2008-2009 či po splasknutí dotcom bubliny, připomíná agentura Bloomberg.

Za propadem stojí kombinace makroekonomických i geopolitických faktorů. Luxusní segment je dlouhodobě silně navázán na globální mobilitu a turistiku, zejména na výdaje movitých zákazníků z USA, Číny a Blízkého východu. Právě napětí v tomto regionu a s ním spojená nejistota ohledně cen energií, inflace a celkového ekonomického vývoje se promítají do ochoty utrácet za nejdražší zboží. Jak upozorňuje analytička Jelena Sokolova z Morningstar, finanční trhy zde fungují jako předstihový indikátor – jejich vývoj může signalizovat budoucí ochlazení spotřeby, především v USA, která zůstává klíčovým trhem pro luxusní značky.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Ačkoli se ještě v lednu očekávalo, že by mohlo v luxusním segmentu dojít k oživení v druhé polovině letošního roku, aktuální vývoj tomu nenasvědčuje. Očekává se totiž opětovný nárůst globální inflace, a tedy konec éry snižování sazeb, což luxusnímu odvětví nesvědčí.

Luxury segment pod tlakem

Propad akcií největší luxusní společnosti světa nastal v době, kdy většina titulů sice kolísá, ale stále mírně roste. Panevropský STOXX Europe 600 se v daném období pohyboval relativně stabilně a vykázal spíše mírný růst, tažený především průmyslovými a finančními tituly. Americký S&P 500 sice od počátku roku skončil v záporu, nicméně navzdory vyšší volatilitě v reakci na geopolitické napětí a očekávání ohledně úrokových sazeb propadl jen o necelých pět procent.

Ve srovnání s těmito benchmarky tak pokles LVMH nepůsobí jako součást širšího výprodeje, ale spíše jako sektorově specifický problém, který se koncentruje právě v luxusním segmentu.

Nicméně ne všichni hráči na trhu s luxusem padají. Hermès, který je dlouhodobě vnímán jako nejexkluzivnější hráč v odvětví s omezenou produkcí a extrémně silnou cenotvorbou, dokázal i v nejistém prostředí držet stabilnější výkonnost. Jeho akcie sice rovněž čelí tlaku, ale propady jsou výrazně mírnější a investoři jej nadále oceňují prémií za konzistentní růst, vysoké marže a disciplinovanou kontrolu nabídky.

Hermès, Chanel, Rolex. Z TikToku se stává luxusní tržiště

Zprávy z firem

TikTok podniká největší krok ve své e-commerce strategii od vstupu na americký trh – jeho tržiště TikTok Shop se rychle mění v platformu pro prodej luxusních módních doplňků. Podle informací agentury Bloomberg se na TikTok Shopu dnes běžně nabízejí kabelky Hermès a Chanel za více než 11 tisíc dolarů, tedy téměř 230 tisíc korun, limitované tenisky od Nike či Louis Vuitton a dokonce hodinky Rolex nebo Cartier.

nst

Přečíst článek

Chudne i nejbohatší Evropan

Propad cen akcií LVMH se negativně podepisuje také na jmění nejbohatšího Evropana, zakladatele a hlavního akcionáře skupiny Bernarda Arnaulta.

Podle indexu miliardářů Bloombergu přišel během prvního čtvrtletí o více než 55 miliard dolarů, což představuje největší absolutní pokles majetku ze všech 500 nejbohatších lidí světa. I po tomto poklesu však jeho majetek zůstává na úrovni zhruba 152 miliard dolarů.

Z pohledu valuace je situace pro LVMH nezvyklá. Akcie se aktuálně obchodují s přibližně dvacetiprocentním diskontem vůči srovnatelným firmám v odvětví, což je výrazný odklon od reality posledních let, kdy si titul naopak držel prémii. Poměr ceny k očekávanému zisku (P/E) klesl dokonce pod hranici 20, která v minulých čtyřech letech fungovala jako psychologická i technická hranice a při jejím dosažení se kurz obvykle odrážel vzhůru. To, že tentokrát tato úroveň nefungovala jako spolehlivý stabilizační bod, ukazuje na hlubší změnu sentimentu investorů.

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Reality

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

nst

Přečíst článek

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Íránský režim nepadl, zato infrastruktura na Blízkém východě utrpěla řadu škod, stejně jako světová ekonomika. A samozřejmě v první řadě krveprolití. Jestli zbrklý výpad Donalda Trumpa do Íránu není příkladem zbytečné války, pak co jiného by to bylo?

Donald Trump se pravděpodobně plánuje z konfliktu stáhnout, což je v tomto nepřehledném scénáři dobrá zpráva. Uvidíme, jak se události vyvinou, ale trhy na oznámení reagují pozitivně. Naděje je i v ekonomice velmi ceněný artikl. Nicméně i přesto nelze čekat, že se ze dne na den vrátíme do normálu, stejně jako konfliktem vyhnané ceny.

„I kdyby... zítra nastal mír, v dohledné budoucnosti se k normálu stejně nevrátíme,“ uvedl ještě před americkým oznámením eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. Zničená infrastruktura, ztracené investice i další škody v dodavatelském řetězci a globálním systému se ze dne na den neopraví. Ekonomika se bude hojit měsíce, možná v některých ohledech i roky. Pravděpodobně se ani v případě ideálního scénáře, který je v případě vrtochů Donalda Trumpa nejistý, nevyhneme vyšším cenám, ať už pohonných hmot či dalších věcí.

Trump: Válku s Íránem ukončíme do tří týdnů

Politika

USA chtějí brzy ukončit útoky na Írán. Trump mluví o týdnech. „Dokončujeme tu práci“, řekl americký prezident.

ČTK

Přečíst článek

Poučení z ropných šoků

Co s tím? Moc dělat nemůžeme. Eurokomisař nabádá, abychom méně jezdili autem a méně létali. „Pracovat z domova, pokud je to možné, snížit rychlostní limity na dálnicích o deset kilometrů za hodinu, podporovat veřejnou dopravu, zavést střídání vjezdu osobních vozidel... rozšířit sdílení vozidel a zavést úsporné jízdní styly,“ dodal další tipy.

Klíčová bude ale i dlouhodobá reakce. Ekonomický dopad konfliktu bývá v médiích srovnáván s pandemií koronaviru, ale pro historika je možná zajímavější srovnání s ropnými šoky v 70. letech minulého století. Ty totiž kromě problémů přinesly kvalitativní změnu ekonomiky. Následovala racionalizace energetiky, výroby i spotřebitelského chování, třeba přechod k méně energeticky náročným technologiím. Například Američané se začali odvracet od velkých a silných aut, které „žraly“ nesmyslné litry paliva a skoro i trávu kolem silnice...

Válka s Íránem štěpí NATO. USA zvažují změnu vztahů

Politika

Washington kritizuje spojence z NATO za nedostatečnou podporu v konfliktu s Íránem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluví o nutnosti přehodnotit smysl aliance.

ČTK

Přečíst článek

Racionalizace by měla přijít i nyní. V našem případě by to mohl být přechod na alternativní zdroje, abychom nebyli tak závislí na cenách ropy a plynu. Zelená politika není jen ekologická, ale i strategická. Je vidět, že třeba Čína, ačkoli je zároveň největším znečišťovatelem, profituje z konkurenceschopné sítě alternativní energie. Příklad si můžeme vzít i ze Španělska, byť to jako slunná země má lepší předpoklady pro energetiku založenou na obnovitelných zdrojích.

Všichni si přejeme nižší ceny, ale návrat k „fosilnímu normálu“ bychom vyhlížet neměli.

Další komentáře Karla Pučelíka