Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Paneláky jsou zlatá jablka. Zdražují rychleji než cihlové domy

Paneláky jsou zlatá jablka. Zdražují rychleji než cihlové domy
Se svolením Filipa Beránka
Dalibor Martínek

Panelové byty zdražují téměř o třetinu rychleji než cihlové. Nejlépe je změna vidět na konkrétních příkladech: V Praze se srovnatelný panelový byt zdražil o 860 tisíc korun, v Plzni zase kupující zaplatil víc za byt před rekonstrukcí než o rok dřív za zrekonstruovaný. V některých regionech, jako jsou Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj, se průměrné ceny panelových a cihlových bytů přibližují, rozdíl je pouhá procenta.

Trend je jasný, panel dohání cihlu. Podle analýzy realitního portálu Reas.cz panel loni zdražil o 14,1 procenta, cihlové byty o 10,1 procenta. Rozdíl mezi panelákem a cihlou se zmenšuje. Zatímco v roce 2024 stál průměrný cihlový byt 74 500 korun za metr čtvereční a panelový 57 500 korun, o rok později cihlové byty zdražily na 82 tisíc korun, panelové na 65 600 korun za metr. 

Na trhu přibylo i více prodaných panelových bytů: v roce 2025 jich bylo přes 20 400, meziročně o 8,4 procenta více.

Panel už není kompromis

„Panelové byty prošly v posledních letech výraznou proměnou. Když k tomu přidáte energetické renovace, nižší vstupní cenu a dobrou dopravní dostupnost, která je pro sídliště typická, začíná být panel pro mnoho kupujících racionální volbou. Trh to reflektuje. Poptávka tam, kde jsou ceny nejnižší, roste nejrychleji. Panelové byty byly dlouho vnímané jako kompromis, dnes se ale pro velkou část trhu stávají plnohodnotnou alternativou,“ říká Michal Makoš, ředitel a spoluzakladatel Reas.cz.

1 Název projektu Byt ve třech tónech Základní popis Byt v domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí.

Jak proměnit panelák v designový byt. Rekonstrukce v Holešovicích pracuje se třemi barvami

Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.

Přečíst článek

Podle něj paneláky v Praze po rekonstrukci meziročně podražily v průměru o 860 tisíc korun. Byt v pražských Kobylisích, o velikosti 65 metrů, který se před rokem nabízel za 6,4 milionu korun, je nyní v nabídce po rekonstrukci za 7,3 milionu korun.

Reas uvádí další příklad, byt v Brně, 44 metrů. Před rekonstrukcí nabízený za 4,4 milionu korun, po rekonstrukci za 5,3 milionu. „Když jsme porovnávali stejné byty na stejných sídlištích, viděli jsme nárůsty v řádu stovek tisíc korun během jediného roku. V Praze se srovnatelný panelový byt zdražil o 860 tisíc korun, v Plzni zase kupující zaplatil víc za byt před rekonstrukcí než o rok dřív za zrekonstruovaný. To ukazuje, že panel už není levná varianta, ale rychle rostoucí segment trhu,“ zhodnotil analýzu Makoš.

I panelák může být krásný. Tento byt nad Prahou mění pohled na typovou architekturu

Výhled na pražské nebe, surový beton a klid ukrytý uprostřed ruchu města. Tento panelový byt dokazuje, že dobrý design dokáže změnit nejen prostor, ale i zažité předsudky.

Přečíst článek

Panel dohání cihlu

Nejvíc rostou levnější kraje. Nejrychlejší růst cen panelových bytů zaznamenaly regiony, které dlouhodobě patří mezi ty cenově dostupnější. Ceny v Moravskoslezském kraji meziročně vyrostly o téměř dvacet procent, v Jihočeském o 19 procent.

Kdo hledá dostupnější bydlení, zaplatí za panelový byt stále o čtvrtinu méně než za cihlový. Tento rozdíl se ale rok od roku zmenšuje. Vývoj panelových bytů zároveň zapadá do širšího obrazu roku 2025. Bytový trh v Česku výrazně ožil, prodalo se přes 54 tisíc bytů a průměrná cena dosáhla pět milionů korun. Zároveň ale platí, že trh už neroste rovnoměrně a rozdíly mezi regiony i segmenty se dál prohlubují, uzavírá Makoš.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Prosek Park - vizualizace projektu nájemního bydlení.

Dalibor Martínek: Vládní bizár. Na „dostupné“ bydlení šly miliardy korun, teď vláda projekt zařízla

Přečíst článek
Jenerálka, Praha 6 – nová výstavba v otevřeném terénu Tiché Šárky.

Šárka není běžná adresa. Jak vypadá projekt pro kupce, kteří nejsou závislí na hypotékách a cenách?

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš střílí do pumpařů, za drahou naftu však mohou daně

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.

Babiš si pozval na kobereček zástupce pěti největších distributorů paliv v Česku. Dal jim úkoly, aby snížily ceny. Pumpaři na to musejí koukat dost zděšeně. Kapitalistické Česko chce regulovat marže soukromých subjektů?

Čirý Babišův populismus

Je to čirý Babišův populismus, další silná parketa premiéra. Celý svět se musí vypořádávat s dopady Trumpova voluntarismu v Íránu. Bohužel, i čeští občané, ekonomika. Je to výkyv, který musíme všichni vstřebat. Scénář je standardní. Dopravci, zemědělci, obchodníci, ti všichni zdražení paliv promítnou do cen koncových produktů. Zdraží potraviny, zboží, služby. Vše zaplatí spotřebitel.

Babiš chce svými ad hoc zásahy sbírat body u voličů. S instinkty šelmy vycítil, že by mohl na geopolitické situaci vytřískat pár hlasů. Ukáže na viníka, pumpaře, a přijde s razantním řešením, oseká jejich marže.

Má to několik zásadních ale. Za prvé, proč se stát motá do vztahů mezi zákazníkem a klientem. Co je mu do toho! Už nemáme kapitalismus, kdy si ceny řeší mezi sebou prodávající a kupující? Trh. Už máme zase socialismus? Kdy vláda řídí cenotvorbu. Plánované hospodářství jsme tady měli naposledy za vlády komunistické strany, a jak to dopadlo. Nefungovalo to, museli jsme plnit náměstí.

Argument, že paliva jsou strategickou komoditou pro ekonomiku země a že stát musí hrát významnou roli, neobstojí. Marže u oblečení nebo služeb telefonních operátorů jdou do stovek procent. Oblékání není klíčové? Budeme chodit nazí? Babiš se motá někam, kam by vůbec neměl zasahovat.

Babiš mluví o marži pumpařů ve výši deseti procent. Kdyby to byla pravda, a to není jisté, nebyla by to moc vysoká marže. Realita je však možná úplně jiná. Marže prodejců pohonných hmot se obvykle pohybují kolem dvou procent. Sama ministryně financí po zahájení války vůči Íránu uvedla, že marže pumpařů podle zjištění jejího ministerstva spíše klesají.

Generální tajemník NATO Mark Rutte

Dalibor Martínek: Babiš se přepočítal, Rutteho rohlíkem neopil

Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.

Přečíst článek

Bitevní pole mimo realitu

Babiš se záměrně soustředí na méně podstatnou část problému kolem paliv. Marže pumpařů. Mnohem významnější vliv na cenu paliv má stát. Stanovil spotřební daně, na naftu fixních 12,84 koruny za litr, na benzín téměř deset korun. A také 21 procent DPH. A pozor, DPH se platí nejen ze základní ceny paliva, tedy ceny, za které vzniká v rafineriích nebo se distribuuje, ale také ze spotřební daně. Takže daň z daně.

Tento fakt Babiš ve svém tažení za levnější naftu ani jednou nezmínil. Stát tyje z drahých pohonných hmot, nikoliv pumpaři. Babiš vystavěl bitevní pole mimo realitu, další jeho typická metoda, manipulace, a na něm teď chce zvítězit.

Jen pro porovnání. Podle posledních dat eurostatu je průměrná cena nafty v Česku 1,93 eura. V Německu 2,30, v Rakousku 2,11 a v Polsku, které snížilo DPH z paliv z 23 na osm procent 1,99 eura. Ceny rychle dál rostou. Do války se nyní zapojili Husíové a v ohrožení je doprava přes Rudé moře, ceny opět vyskočí. Babiš zcela iracionálně řeší marže pumpařů. Daně nesníží, na to je jeho rozpočet příliš děravý.

Související

Lukáš Kovanda: Stát vybírá suverénně nejvíce na daních. Díky ČEZ i Agrofertu

Lukáš Kovanda: Stát vybírá suverénně nejvíce na daních. Cenou za to je hluboký propad životní úrovně

Přečíst článek

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane
Profimedia
Karel Pučelík

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Íránský režim nepadl, zato infrastruktura na Blízkém východě utrpěla řadu škod, stejně jako světová ekonomika. A samozřejmě v první řadě krveprolití. Jestli zbrklý výpad Donalda Trumpa do Íránu není příkladem zbytečné války, pak co jiného by to bylo?

Donald Trump se pravděpodobně plánuje z konfliktu stáhnout, což je v tomto nepřehledném scénáři dobrá zpráva. Uvidíme, jak se události vyvinou, ale trhy na oznámení reagují pozitivně. Naděje je i v ekonomice velmi ceněný artikl. Nicméně i přesto nelze čekat, že se ze dne na den vrátíme do normálu, stejně jako konfliktem vyhnané ceny.

„I kdyby... zítra nastal mír, v dohledné budoucnosti se k normálu stejně nevrátíme,“ uvedl ještě před americkým oznámením eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. Zničená infrastruktura, ztracené investice i další škody v dodavatelském řetězci a globálním systému se ze dne na den neopraví. Ekonomika se bude hojit měsíce, možná v některých ohledech i roky. Pravděpodobně se ani v případě ideálního scénáře, který je v případě vrtochů Donalda Trumpa nejistý, nevyhneme vyšším cenám, ať už pohonných hmot či dalších věcí.

Trump: Válku s Íránem ukončíme do tří týdnů

USA chtějí brzy ukončit útoky na Írán. Trump mluví o týdnech. „Dokončujeme tu práci“, řekl americký prezident.

Přečíst článek

Poučení z ropných šoků

Co s tím? Moc dělat nemůžeme. Eurokomisař nabádá, abychom méně jezdili autem a méně létali. „Pracovat z domova, pokud je to možné, snížit rychlostní limity na dálnicích o deset kilometrů za hodinu, podporovat veřejnou dopravu, zavést střídání vjezdu osobních vozidel... rozšířit sdílení vozidel a zavést úsporné jízdní styly,“ dodal další tipy.

Klíčová bude ale i dlouhodobá reakce. Ekonomický dopad konfliktu bývá v médiích srovnáván s pandemií koronaviru, ale pro historika je možná zajímavější srovnání s ropnými šoky v 70. letech minulého století. Ty totiž kromě problémů přinesly kvalitativní změnu ekonomiky. Následovala racionalizace energetiky, výroby i spotřebitelského chování, třeba přechod k méně energeticky náročným technologiím. Například Američané se začali odvracet od velkých a silných aut, které „žraly“ nesmyslné litry paliva a skoro i trávu kolem silnice...

Válka s Íránem štěpí NATO. USA zvažují změnu vztahů

Washington kritizuje spojence z NATO za nedostatečnou podporu v konfliktu s Íránem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluví o nutnosti přehodnotit smysl aliance.

Přečíst článek

Racionalizace by měla přijít i nyní. V našem případě by to mohl být přechod na alternativní zdroje, abychom nebyli tak závislí na cenách ropy a plynu. Zelená politika není jen ekologická, ale i strategická. Je vidět, že třeba Čína, ačkoli je zároveň největším znečišťovatelem, profituje z konkurenceschopné sítě alternativní energie. Příklad si můžeme vzít i ze Španělska, byť to jako slunná země má lepší předpoklady pro energetiku založenou na obnovitelných zdrojích.

Všichni si přejeme nižší ceny, ale návrat k „fosilnímu normálu“ bychom vyhlížet neměli.

Další komentáře Karla Pučelíka

Související

Doporučujeme