Herec Chuck Norris nebyl jen ikonou akčních filmů. Dokázal proměnit svou popularitu v dlouhodobě výdělečný brand a patřil k průkopníkům osobního marketingu dávno před érou influencerů.

Ve věku 86 let zemřel Chuck Norris, muž, jehož jméno se stalo synonymem neporazitelnosti. A později i obchodního úspěchu. Zatímco miliony diváků si ho pamatují jako hrdinu, který vždy zvítězí, ekonomický pohled na jeho kariéru ukazuje ještě zajímavější příběh, kdy se herec proměnil v globální značku.

Norris se neomezil na filmová studia. Už v době největší slávy začal systematicky budovat vlastní byznys. Od fitness programů a škol bojových umění po širokou škálu licencovaných produktů. Jeho jméno se stalo obchodní značkou, která fungovala nezávisle na jeho aktuální přítomnosti na obrazovce.

Boj o Warner Bros. končí. Obří nabídka Paramountu přesvědčila vedení firmy, Netflix uznal porážku

Zprávy z firem

Co původně začalo jako nepřátelské převzetí podporované nejvyššími politickými i byznysovými kruhy, se nakonec stalo vítěznou strategií a cesta k největšímu dealu v historii Hollywoodu je dokonaná. Studio Paramount Davida Ellisona koupil konkurenční studio Warner Bros. za částku 111 miliard dolarů. A Netflix se spokojí s miliardami dolarů kompenzace za zrušení původní smlouvy.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zásadní obrat přišel s nástupem internetu. Fenomén „Chuck Norris facts“ proměnil herce v globální virální symbol a nečekaně mu otevřel druhou kariéru. To, co začalo jako internetový humor, se změnilo v marketingový nástroj s obrovským dosahem, navíc bez nákladných kampaní.

Právě schopnost využít popularitu napříč různými obory dělá z Norrisova příběhu inspirativní případ. Ukazuje, že silná osobní značka může generovat příjmy dlouhodobě a v různých segmentech. Od médií přes fitness až po merchandising.

Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.

Motorová nafta v České republice zdražila v reakci na konflikt v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších dat Evropské komise, podle nichž se ceny mezi 2. a 16. březnem 2026 zvýšily v přepočtu do eur o 26,2 procenta. V celé Evropské unii přitom činil průměrný nárůst 19,7 procenta.

Aktualizováno

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

Zprávy z firem

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

ČTK

Přečíst článek

Oproti tomu Slovensko zaznamenalo jeden z nejmírnějších růstů cen. Motorová nafta tam ve stejném období zdražila pouze o 4,2 procenta. Výsledkem je mimořádný cenový rozdíl mezi oběma zeměmi, který aktuálně přesahuje 0,2 eura na litr, tedy zhruba 5,20 koruny na litr podle aktuálního kurzu. Tak výrazný rozdíl byl v posledních více než deseti letech zaznamenán pouze jednou, a to v březnu 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Právě tento cenový nepoměr pomáhá vysvětlit, proč Slovensko zavedlo opatření proti takzvané palivové turistice, kdy řidiči z okolních zemí – včetně České republiky – jezdí tankovat levnější pohonné hmoty za hranice.

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Názory

Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Výrazné zdražení se v České republice netýká pouze nafty. Nadprůměrně rostly i ceny benzínu, které se zvýšily o 12,2 procenta, zatímco průměr Evropské unie činil 10,4 procenta. V tomto případě se Česká republika řadí na páté místo mezi zeměmi unie, za Švédsko, Španělsko, Rakousko a Polsko.

Nafta má přitom pro českou ekonomiku zásadní význam, protože tvoří přibližně 75 procent celkové spotřeby pohonných hmot. V rámci celé Evropské unie je její podíl zhruba dvoutřetinový.

Kromě České republiky zdražila nafta o více než čtvrtinu také ve Švédsku, Španělsku, Rakousku a Polsku, nikde však nárůst nedosáhl české úrovně. Data Evropské komise tak znovu otevírají otázku, zda jsou marže pohonných hmot v České republice přiměřené.

Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun

Money

Nafta na českých čerpacích stanicích během jediného dne zdražila o více než korunu a překročila hranici 40 korun za litr, informovala společnost CCS.

ČTK

Přečíst článek

Na opačném konci žebříčku stojí kromě Slovenska také Chorvatsko a Slovinsko, kde ceny pohonných hmot vzrostly jen do pěti procent. Na Maltě zůstaly ceny beze změny, protože je tam stát přímo reguluje.

Nejnovější data tak potvrzují, že ačkoli konflikt v Íránu zvyšuje cenu ropy na světových trzích, dopad na konečné ceny pohonných hmot se v jednotlivých zemích Evropské unie výrazně liší. Důvodem jsou nejen rozdílné daňové sazby, ale také odlišné přístupy vlád k regulaci cen a fungování trhu s palivy.