Česko by mělo podle prezidenta Petra Pavla přehodnotit vztahy s Maďarskem včetně toho, jaké informace bude Praha s Budapeští sdílet. Řekl to České televizi v reakci na zveřejněný obsah hovorů mezi ministry zahraničí Maďarska a Ruska.

Deník The Washington Post s odvoláním na své zdroje před týdnem napsal, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie. Szijjártó později potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Uvedl také, že komunikace s partnery je podstatou diplomacie.

Aktualizováno

Babiš tlačí na Fica: Ukončete stav ropné nouze. Slovensko zatím váhá

Politika

Český premiér Andrej Babiš požádal na společném jednání české a slovenské vlády na Novojičínsku předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Problém s palivy by měl být podle Babiše řešen v celém teritoriu. Fico na to řekl, že až budou splněny podmínky, stav ropné nouze Slovensko zruší. Kritizoval přitom tlak Evropské komise a přístup Ukrajiny.

ČTK

Přečíst článek

Zablokování sankcí

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií podle ČT zveřejnili nahrávku, která má zachycovat maďarského ministra, jak probírá s ruským protějškem evropské sankce. Szijjártó podle novinářů řekl, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v reakci na informace The Washington Post před týdnem sdělil, že kvůli zdrojovému deníku zprávy o pravidelných telefonátech mezi maďarským a ruským šéfem diplomacie nepřeceňuje. Text považuje spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Ty se v Maďarsku konají 12. dubna, Szijjártó je členem strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Rusové smetli Zelenského nabídku na velikonoční příměří. Nebyla jasně formulovaná, uvedl Kreml

Politika

Kreml zareagoval vlažně na pondělní nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na velikonoční příměří, informovala agentura Reuters. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Zelenskyj nabídku neformuloval jasně a že Kreml upřednostňuje kompletní mírovou dohodu.

ČTK

Přečíst článek

Česká národní banka (ČNB) uzavřela loňský rok se ztrátou 73 miliard korun kvůli posilování koruny vůči dolaru. Při stabilním kurzu by hospodaření ČNB skončilo ziskem zhruba 150 miliard korun. Guvernér a členové bankovní rady ČNB pobrali za rok 2025 čisté mzdy v rozmezí 4,6 až 6,9 milionu korun.

„V roce 2025 jsme byli ve ztrátě 73 miliard korun, i když výnosy z aktiv v eurech a dolarech byly rekordní,“ uvedl k právě vydané roční zprávě o hospodaření ČNB za rok 2025 guvernér ČNB Aleš Michl. „Výnosy máme v eurech a dolarech, účetnictví v korunách. Loni koruna výrazně posílila, což nás účetně stáhlo do ztráty… Pokud se vyrovná kumulativní ztráta a vytvoří rezervní fond, budou moci naši následovníci v souladu se zákonem o ČNB odvádět část zisku do státního rozpočtu,“ dodal.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

ČNB zveřejnila výdělky svého vedení

Česká centrální banka zveřejnila coby součást zprávy o svém hospodaření také čisté mzdy guvernéra a dalších šesti členů Bankovní rady ČNB (BR ČNB) a dále mzdy 18 dalších nejdůležitějších vedoucích zaměstnanců. Mzda guvernéra Aleše Michla loni dosáhla 6,851 milionu korun, mzdy ostatních členů BR ČNB byly v rozmezí od 4,593 do 5,610 milionu korun. Mzdy ředitelů sekcí a dalších vedoucích zaměstnanců se pohybovaly kolem tří milionů korun. Vedle mzdy členové BR ČNB stejně jako šéfové sekcí čerpali ještě manažerské benefity, které loni odpovídaly 17 procentům jejich roční čisté mzdy.

Za ztrátou stojí koruna

Rok 2025 proběhl na globálních trzích ve znamení oslabování dolaru. Koruna proti němu posílila o 15 procent a svou pozici zpevnila i vůči dalším rezervním měnám. Výsledkem byla kurzová ztráta 224 miliard korun a zmíněná účetní ztráta 73 miliard korun. ČNB uvedla, že pokud by byl kurz po celý rok stabilní, celkový výsledek hospodaření by odpovídal zisku přibližně 150 miliard korun.

V roce 2022 měla ČNB kumulovanou ztrátu 487 miliard korun. V roce 2023 byla centrální banka v zisku 55 miliard korun a v roce 2024 dokonce 151 miliard korun. Průběžný výsledek za první kvartál letošního roku signalizuje zisk 95 miliard korun. Podle ČNB stojí za kumulovanou ztrátou roku 2022 nízký výnos z aktiv, tedy devizových rezerv. To se od roku 2022 s příchodem nového guvernéra a části vedení banky změnilo.

Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě

Reality

Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Výnosné akciové indexy

Devizové rezervy ČNB na konci loňského roku dosáhly hodnoty 3,6 bilionu korun a v průběhu roku se zhodnotily o 10,3 procenta. V korunovém vyjádření činil jejich výnos rekordních 253 miliard korun. Největší výnosy, 163 miliard korun, přitom přineslo investování devizových rezerv do akcií, respektive akciových indexů. Do roku 2029 by se měl podíl takových investic na celkovém objemu devizových rezerv podle plánu zvýšit na 30 procent.

„Jde o účetní přecenění našeho majetku, takže loňská ztráta pro naši hlavní činnost, měnovou politiku, význam nemá. Pochopitelně, že bychom raději dosahovali zisku, který by potom mohl být odváděn do státního rozpočtu,“ uvedl pro Newstream.cz člen Bankovní rady ČNB Jan Kubíček. K tomu podle něj došlo za celou éru od listopadu 1989 jen jednou, a to v roce 1993. Do státního rozpočtu šlo 50 milionů korun.

Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů

Trhy

Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.

ČTK

Přečíst článek

Dolar versus koruna

Hlavním faktorem, který negativně ovlivnil výsledek hospodaření ČNB v loňském roce, bylo oslabování amerického dolaru. Důvody byly podle Kubíčka geopolitické. Trhy byly překvapeny uvalením a následným odvoláváním cel na dovozy ze zemí mimo USA. „Pro trhy to byl signál, že se Amerika výrazně změnila,“ podotkl Kubíček.

Pro letošní rok podle něj ČNB předpokládá, že kurz koruny k euru nebude procházet žádnými výkyvy a uzavře zhruba na úrovni 24,40 korun za euro. Letos koruna lehce oslabuje, oproti konci loňského roku doteď o procento, ale, říká Kubíček, ve světle toho, co se děje, je koruna vlastně velmi stabilní.

Pokud jde o strategii nakládání s aktivy, je pro ČNB zajímavá švýcarská centrální banka. „Trochu nás inspiruje švýcarská národní banka, která má také velmi velké devizové rezervy a značný podíl v akciích,“ řekl Kubíček. V začátcích své novodobé éry se ČNB inspirovala německou centrální bankou (Bundesbank). Dnes podle Kubíčka žádný vzor nemá.