Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries loni po letech vydělal

Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy dnes nastupuje do vězení. Života za mřížemi se prý nebojí. Ačkoli je zdiskreditovaným politikem, do poslední chvíle se snažil tahat za nitky. A ambice ho nejspíš neopouštějí ani teď, zvláště když se ve Francii začíná objevovat jméno dalšího Sarkozyho, který se za své jméno rozhodně nestydí.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes nastupuje do vězení. Bude tak první hlavou státu, který si bude muset odpykat trest za mřížemi. Nechvalné prvenství je okořeněné faktem, že posledním takto trestaným prezidentem byl nacistický kolaborant Philippe Pétain.

Není to přitom poprvé, kdy se politik dostává do křížku se zákonem. Letošní rok sedmdesátiletý Sarkozy strávil v domácím vězení poté, co byl odsouzen v případu ovlivňování soudu a získávání tajných informací výměnou za lukrativní výhody. Odsouzený byl i soudce a Sarkozyho právník.

Nyní se však pobytu v pařížské věznici La Santé exprezident  nevyhne. Soud ho tam poslal na pět let za spiknutí s někdejším libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím, jehož režim mu poskytl peníze na úspěšnou prezidentskou kampaň v roce 2007. Exprezident sice podal odvolání, takže není vyloučeno, že si část trestu odpyká například formou domácího vězení, soud se případem bude zabývat současně s výkonem trestu.

Sarkozy dostal pět let natvrdo za spojení s Kaddáfím. Z Libye jsem neviděl ani cent, brání se

Leaders

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej ve čtvrtek uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury. Prokuratura požadovala pro Sarkozyho sedm let vězení. Sarkozy vinu odmítá.

ČTK

Přečíst článek

Nicolas Sarkozy si bude trest odpykávat vzhledem k jeho profilu o samotě, ale vězení se prý nebojí. Mluví stále jako politik, média třeba spravil o svých čtenářských plánech, kromě toho chce další knihu také napsat. Nechal se slyšet, že na svobodu vyjde „znovuzrozený“.

Energický, ale arogantní

Nicolas Sarkozy je „padlý idol“ francouzské politiky. Za sebou má dlouhou a do určitého bodu i úspěšnou kariéru. Starostou se stal už ve 28 letech, poslanecký mandát i vládní posty na sebe nenechaly dlouho čekat. Sarkozy platil za jednu z nejvýraznějších postav francouzského konzervatizmu, což vyvrcholilo jeho zvolením prezidentem.

Sarkozy prosazoval pravicovou politiku, po Francouzích chtěl, aby pracovali více než tradičních 35 hodin týdne, zaváděl daňová zvýhodnění a zároveň omezoval sociální výdaje a postupoval razantně vůči migraci. Snažil se působit energicky a efektivně, ale hospodářské výsledky a těžko skrývaná arogance vlády vedly k nepopularitě. V nejvyšší funkci ale zůstal jen pět let, když ho v roce 2012 porazil socialista François Hollande.

Po dvouleté přestávce se do vysoké politiky vrátil. Převzal tamější konzervativní gaullisty a přetvořil je v dnešní Republikány. Pokusil se také získat další prezidentskou nominaci, předběhl ho však premiér z doby jeho prezidentského mandátu François Fillon. Stejně ale už začínala doba Emmanuela Macrona a Fillon byl ve volbách jen do počtu. Republikáni dodnes hrají jen vedlejší úlohu.

David Ondráčka: Sarkozy v klepetech historie, z Elysejského paláce do cely

Názory

Pařížský soud Nicolase Sarkozyho na pět let do vězení za účast ve zločinném spolčení v kauze údajného libyjského financování prezidentské kampaně z roku 2007. Poprvé v dějinách francouzské páté republiky je bývalý prezident odsouzen k nepodmíněnému trestu a skutečně musí nastoupit do vězení.

David Ondráčka

Přečíst článek

Zákulisní hráč ze staré doby

Pro Sarkozyho naopak začala doba soudních třenic. Přestože je dnes zdiskreditovaný korupčními skandály, nějakým způsobem si určitý vliv stále udržuje. Před pár týdny s ním například „něco“ konzultoval prozatímní premiér Sébastien Lecornu. Sarkozy má patrně stále přehled a kontakty v konzervativním táboře. Telefon mu prý bere Marine Le Penová a Jordan Bardella.

Jak svým vystupováním tak i názory však připomíná, že doba nedotknutelných a autoritářských mužů už je pryč. Například se v jedné ze svých knih vymezoval proti přijetí Ukrajiny do NATO a EU a navrhoval, aby Rusko dostalo místo u velmocenského stolu.

Největším podporovatelem Sarkozyho je dnes patrně jeho syn Louis, který lidi vyzval, aby jeho otci vytvořili jakousi „čestnou stráž“ na cestě z jeho bydliště do věznice. Louis sám ostatně na odkaz svého otce navazuje. Už dříve se spekulovalo o jeho plánech, protože se etabloval, mimo jiné v USA, jako poměrně kontroverzní komentátor francouzské politiky – na kterou nahlíží z pravicových a konzervativních pozic blízkých svému otci. Příští rok se má ucházet o křeslo starosty v Mentonu na Francouzské riviéře. Třeba se poté pokusí oživit i upadající konzervativce.

Aktualizováno

Lecornu přežil. Francouzský premiér ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě

Politika

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom francouzská média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

ČTK

Přečíst článek

Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování elektrokoloběžek, schválili to radní města. Důvodem zákazu je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce. Ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvedl, že firmu rozhodnutí mrzí a v Praze se zaměří na sdílená elektrokola. Bolt zvažuje, že služby zaměřené na mikromobilitu v Praze ukončí.

Nový systém regulace připravuje město od loňska a bude založený na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jenom na k tomu určených místech. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou, čímž se fakticky znemožní jejich poskytování. TSK je podle schváleného materiálu bude v případě neoprávněného parkování v ulicích odstraňovat.

Poskytovatelé povolených dopravních prostředků budou městu platit za využívání míst pro parkování poplatek 25 korun měsíčně za každé kolo či elektrokolo. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) materiál radním předložil již letos v červnu, nepodpořili jej však jeho koaliční partneři ze Spolu a STAN. V září pak zastupitelé radě uložili, aby zavedení systému schválila v říjnu s platností od ledna.

Mrzí nás to, zní z Lime

„Rozhodnutí nás nepřekvapilo, ale přesto nás mrzí - zvláště když vidíme, že v jiných světových metropolích, kde město s provozovateli bikesharingu umí vést konstruktivní dialog, mohou koloběžky velice dobře fungovat a sloužit občanům,“ uvedl ředitel Lime Petr. Firma podle něj v metropoli od roku 2021 provozuje kromě koloběžek i elektrokola. „Tento segment sdílené mikromobility se nám dlouhodobě osvědčuje i v dalších evropských městech a plánujeme do něj dále investovat i v Praze,“ řekl ředitel. Dodal, že firma se chce zaměřit na jednání s městem o nastavení pravidel pro bikesharing.

„S ohledem na dnešní rozhodnutí zvažujeme v sektoru mikromobility odchod z Prahy,“ uvedl manažer Boltu pro mikromobilitu Marek Pazderka. Dodal, že zákaz podle něj nic neřeší. „Bez odpovídající infrastruktury a důsledného vymáhání ze strany policie tak situace zůstane stejná – jen se přesune jinam. Stejní lidé jednoduše přesedlají na e-kola nebo běžná sdílená kola, která navíc nemají žádná technologická omezení. Výsledkem může být více nehod, více jízd po chodníku a větší zábor parkovacích míst,“ uvedl.

Soukromoprávní postup, který město zvolilo, podle dřívějších Hřibových vyjádření ve společném stanovisku doporučila ministerstva dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Sdílené elektrokoloběžky mají podle předloženého materiálu řadu negativních dopadů, jako je vysoká nehodovost, porušování dopravních předpisů či narušování veřejného pořádku.

Město chce podle dokumentu podporovat sdílenou mobilitu Pražanů, ale elektrokoloběžky nejsou často využívány jako dopravní prostředek, ale spíše zdroj zábavy na místech, které nejsou určeny k provozu jakéhokoli dopravního prostředku, jako jsou parky či chodníky. Zvolený postup se nemá dotknout soukromě vlastněných koloběžek Pražanů.

Elektrokoloběžky dlouhodobě kritizuje radnice Prahy 1, která k tomuto a dalším tématům ohledně turistického ruchu souběžně s uplynulými sněmovními volbami uspořádala místní referendum. V tom obyvatelé první městské části podpořili snahy o omezení, ale zároveň i úplný zákaz elektrických koloběžek v centru. Praha 1 také v srpnu umístila značky zakazující vjezd elektrickým koloběžkám do Nerudovy ulice.

RECENZE: Setkání divadla, umění a chutí. Bar Forbína je důkazem, že pražská barová scéna dospěla

Enjoy

Z foyer legendární kavárny Slavia se vstupuje za sametovou oponu, kde Praha ztrácí hlasitost a svět se mění v tichou scénu vůní, světel a chutí. Bar Forbína, který navazuje na Národní divadlo nejen polohou, ale i duchem, je poctou scénám, příběhům a dokonalé režii večera.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek