Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování elektrokoloběžek, schválili to radní města. Důvodem zákazu je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce. Ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvedl, že firmu rozhodnutí mrzí a v Praze se zaměří na sdílená elektrokola. Bolt zvažuje, že služby zaměřené na mikromobilitu v Praze ukončí.
Praha nepočítá s tím, že by v připravovaném systému pro provoz sdílených dopravních prostředků umožnila parkování elektrokoloběžek. Jejich provozovatelé je proto podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nebudou moci v metropoli nabízet. Na neohleduplné využívání sdílených elektrokoloběžek zejména turisty si dlouhodobě stěžují obyvatelé centra města. Elektrokola a kola budou moci provozovatelé dál nabízet, budou ale muset parkovat pouze na vyznačených místech.
Letošní duben přináší řadu změn v povinném ručení, které definuje nový zákon. Změny se přitom týkají nejen rozšíření povinnosti platit povinné ručení pro další vozidla, ale i minimálních limitů pojistného plnění, a dokonce i provozu samotných vozidel. Samotné pojistné se ale zatím nijak dramaticky měnit nemá. Většina změn nicméně už platí od dubna a týká se prakticky všech provozovatelů vozidel. Přinášíme proto přehled hlavních změn.
Rok 2024 přináší řadu legislativních změn a ty se nevyhnuly ani dopravě. Novela zákona o provozu na silničních komunikacích přináší dobré i méně příjemné novinky. Asi největší diskuse vyvolává nástup povinného ručení pro elektrokoloběžky, čtyřkolky či zahradní traktůrky.
Sdílené elektrické koloběžky musí do konce srpna zmizet z ulic francouzské metropole v souladu s nařízením vedení města. Jejich majitelé tak začali s přesunem 15 tisíc vozítek do jiných měst, kde tuto službu nadále provozují. Pařížské koloběžky budou nově sloužit v jiných francouzských městech nebo například v Kodani, Londýně či Tel Avivu, napsal deník Le Figaro.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
