Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování elektrokoloběžek, schválili to radní města. Důvodem zákazu je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce. Ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvedl, že firmu rozhodnutí mrzí a v Praze se zaměří na sdílená elektrokola. Bolt zvažuje, že služby zaměřené na mikromobilitu v Praze ukončí.
Praha nepočítá s tím, že by v připravovaném systému pro provoz sdílených dopravních prostředků umožnila parkování elektrokoloběžek. Jejich provozovatelé je proto podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nebudou moci v metropoli nabízet. Na neohleduplné využívání sdílených elektrokoloběžek zejména turisty si dlouhodobě stěžují obyvatelé centra města. Elektrokola a kola budou moci provozovatelé dál nabízet, budou ale muset parkovat pouze na vyznačených místech.
Letošní duben přináší řadu změn v povinném ručení, které definuje nový zákon. Změny se přitom týkají nejen rozšíření povinnosti platit povinné ručení pro další vozidla, ale i minimálních limitů pojistného plnění, a dokonce i provozu samotných vozidel. Samotné pojistné se ale zatím nijak dramaticky měnit nemá. Většina změn nicméně už platí od dubna a týká se prakticky všech provozovatelů vozidel. Přinášíme proto přehled hlavních změn.
Rok 2024 přináší řadu legislativních změn a ty se nevyhnuly ani dopravě. Novela zákona o provozu na silničních komunikacích přináší dobré i méně příjemné novinky. Asi největší diskuse vyvolává nástup povinného ručení pro elektrokoloběžky, čtyřkolky či zahradní traktůrky.
Sdílené elektrické koloběžky musí do konce srpna zmizet z ulic francouzské metropole v souladu s nařízením vedení města. Jejich majitelé tak začali s přesunem 15 tisíc vozítek do jiných měst, kde tuto službu nadále provozují. Pařížské koloběžky budou nově sloužit v jiných francouzských městech nebo například v Kodani, Londýně či Tel Avivu, napsal deník Le Figaro.
Vydavatel platebních karet Visa propustí sedm procent zaměstnanců, což je asi 2600 lidí. Firma potřebuje zvýšit efektivitu, aby obstála v sílící konkurenci na trhu platebních služeb. S odkazem na interní firemní zprávu o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Škrty se dotknou především týmů zaměřených na technologie a produkty.
Evropská unie plánuje uvalit sankce na více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom agentura Bloomberg. Jednalo by se o dosud největší počet firem, které kdy EU v rámci jednoho balíčku omezení zařadila na sankční listinu. Státy EU nedávno odsouhlasily 21. sankční balík, nyní pokračují přípravy dalších omezujících opatření.
Americký výrobce letadel a vojenské techniky Boeing ve druhém čtvrtletí zmírnil čistou ztrátu na 428 milionů dolarů, tedy zhruba 9,1 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku prodělal 612 milionů dolarů. Výsledek přesto zaostal za očekáváním analytiků. Hospodaření firmy zatížil náklad 280 milionů dolarů spojený s programem prezidentských letadel Air Force One.
Americká nápojová společnost Coca-Cola ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 16 procent na 4,4 miliardy USD (93,6 miliardy Kč). Společnost současně v dnešní tiskové zprávě zlepšila roční prognózu vývoje tržeb a zisku, zejména díky silné poptávce po nápojích bez cuku a značce mléka Fairlife ve Spojených státech. Ke zlepšení přispěly i vyšší tržby v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale.
Dodavatel dílů pro výrobu automobilů Schaeffler Production CZ Lanškroun vloni skončil s čistým ziskem téměř 40 milionů korun. Je to výrazně méně než rok předtím, kdy zisk po zdanění dosáhl 106 milionů korun. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb se meziročně snížily o tři procenta na 3,815 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. Na webu to dnes uvedl Zdravotnický deník. Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů korun.
Austrálie zváží výstavbu první nové ropné rafinerie za více než 60 let, aby posílila bezpečnost dodávek paliv ⛽ . Uvedl to australský premiér Anthony Albanese. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, novou velkokapacitní rafinerii postaví výrobce průmyslových chemikálií Perdaman v Západní Austrálii, informovala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v poklesu 📉, už v pondělí přitom odepsaly zhruba osm procent a dostaly se nejníže od 20. července. Hlavní příčinou jsou podle analytiků naděje na vyřešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořský Brent odepisuje 1,9 procenta na 86,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 1,5 procenta a prodává se za 81,40 dolaru za barel.
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). V letošním roce stát plánuje schodek 310 miliard korun. Babiš dodal, že chce příští rok tlačit ministry k provozním úsporám, zároveň očekává růst investic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek SELČ přiletěl do Spojených států, kde se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj napsal na síti X, že s šéfem Bílého domu a s jeho týmem chce jednat především o obraně před balistickými raketami a o strategické spolupráci.
