Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků, který počítá se zákazem poskytování elektrokoloběžek, schválili to radní města. Důvodem zákazu je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce. Ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvedl, že firmu rozhodnutí mrzí a v Praze se zaměří na sdílená elektrokola. Bolt zvažuje, že služby zaměřené na mikromobilitu v Praze ukončí.
Praha nepočítá s tím, že by v připravovaném systému pro provoz sdílených dopravních prostředků umožnila parkování elektrokoloběžek. Jejich provozovatelé je proto podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nebudou moci v metropoli nabízet. Na neohleduplné využívání sdílených elektrokoloběžek zejména turisty si dlouhodobě stěžují obyvatelé centra města. Elektrokola a kola budou moci provozovatelé dál nabízet, budou ale muset parkovat pouze na vyznačených místech.
Letošní duben přináší řadu změn v povinném ručení, které definuje nový zákon. Změny se přitom týkají nejen rozšíření povinnosti platit povinné ručení pro další vozidla, ale i minimálních limitů pojistného plnění, a dokonce i provozu samotných vozidel. Samotné pojistné se ale zatím nijak dramaticky měnit nemá. Většina změn nicméně už platí od dubna a týká se prakticky všech provozovatelů vozidel. Přinášíme proto přehled hlavních změn.
Rok 2024 přináší řadu legislativních změn a ty se nevyhnuly ani dopravě. Novela zákona o provozu na silničních komunikacích přináší dobré i méně příjemné novinky. Asi největší diskuse vyvolává nástup povinného ručení pro elektrokoloběžky, čtyřkolky či zahradní traktůrky.
Sdílené elektrické koloběžky musí do konce srpna zmizet z ulic francouzské metropole v souladu s nařízením vedení města. Jejich majitelé tak začali s přesunem 15 tisíc vozítek do jiných měst, kde tuto službu nadále provozují. Pařížské koloběžky budou nově sloužit v jiných francouzských městech nebo například v Kodani, Londýně či Tel Avivu, napsal deník Le Figaro.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
