Habeck si oddechl, turbína k Nord Stream 1 už je na cestě do Ruska. Plynovod se ale rozjede se zpožděním
Kanada v neděli poslala po opravě turbínu pro plynovod Nord Stream 1 do Německa, píše list Kommersant s odvoláním na informované zdroje. Pokud nebudou žádné problémy s logistikou a na celnici, měla by podle listu turbína dorazit do Ruska za dalších pět až sedm dní. Nord Stream 1 se proto nerozjede v pátek, jak bylo plánováno, ale asi až o týden později.
V pátek se má po plánované údržbové odstávce obnovit provoz plynovodu Nord Stream 1. To se ale podle všeho nestane. „Rusko totiž tou dobou stále nebude mít k dispozici turbínu do plynovodní kompresní stanice Portovaja. Výrobce a „servisák“ turbíny, firma Siemens Energy Canada, teprve včera zařízení odeslal z revizní kontroly přes Německo do Ruska. Tam by turbína měla dorazit v neděli. Další čtyři dny může trvat její „nahození“ do běžného provozu,” uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Pravidelná údržba plynovodu začala minulý týden. Trvat má do 21. července. Část evropských politiků se ale obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.
Ministr Jurečka je lidový, prostě co ho napadne, to řekne. Teď ho napadly vyšší daně pro bohaté. Že je to blbost mu řekli už kolegové z vlády, za uši mu pak dali za takový nápad veřejně se vyjadřující ekonomové.
Dalibor Martínek: Blíží se největší krize za třicet let. Vláda není slyšet. Možná už má prázdniny
Názory
„Pokud by Rusko spustilo plynovod na plný chod ještě před zapojením turbíny do běžného provozu, popřelo by tím samo sebe,” dodal Kovanda. „Od poloviny června až do zahájení zmíněné odstávky v pondělí minulý týden totiž snížilo tok plynovodem o 60 procent. Právě s poukazem na to, že bez turbíny nemá možnost posílat plynu více. Jestliže by nyní posílalo plný objem ještě před dodáním a plným zapojením turbíny do chodu, bylo by zjevné, že pravdu měli Němci, když tvrdili, že snížení toku plynu z Ruska do Německa má důvod primárně politický, nikoli technický,” vysvětlil ekonom.
Němci chtějí plnit zásobníky
Německo je silně závislé na dodávkách energie z Ruska. Zastavení toku plynovodem Nord Stream 1 by zhatilo plán země naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala vládní mimořádná opatření a vysoké účty pro spotřebitele.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Teplá voda jen na příděl. Němci dramaticky šetří na plynu
Money
Turbína se stala také předmětem sporu mezi Německem a Ukrajinou. Kyjev vyzval Kanadu, aby si turbínu nechala, a tvrdí, že její vrácení porušuje sankce uvalené na Moskvu, které kanadským firmám plynárenského a ropného segmentu zapovídají export do Ruska.
Německá vláda přesto naléhala na kanadskou, aby turbínu uvolnila. Kanada tak po naléhání Německa obešla své vlastní sankce. Německo argumentuje, že když Rusko bude turbínou disponovat, nebude už její absencí moci vysvětlovat případné plné nezprovoznění Nord Streamu 1.
Za obejití vlastních protiruských sankcí Kanadu ostře kritizují ukrajinští politici. Ottawa podle některých z nich dokonce Kyjevu „vráží kudlu do zad“. A to přesto, že turbína putuje do Ruska oklikou přes Německo, tedy nikoli přímo z Kanady.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Jedna turbína může rozhodnout o tom, zda Česko letos padne do recese
Názory
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení jeho provozu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
