Americký internetový obchod Amazon zaplatí ve Spojených státech 2,5 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun) za urovnání žaloby, podle které uživatele bez souhlasu registroval do své placené služby Amazon Prime a následně jim komplikoval zrušení této registrace. Oznámila to ve čtvrtek americká Federální obchodní komise (FTC), která žalobu v roce 2023 podala.

Agentura AP urovnání sporu označila za historické. Z celkové částky firma zaplatí komisi miliardu dolarů na občanskoprávních pokutách, což je nejvíce za dobu existence FTC, dalších 1,5 miliardy dolarů bude vyplaceno spotřebitelům, kteří se neúmyslně zaregistrovali ke službě Prime.

„Amazon záměrně podvedl miliony spotřebitelů, aby se nevědomky zaregistrovali do služby Amazon Prime,“ uvedla FTC v roce 2023. Dodala, že podnik za tímto účelem využíval „manipulativní, nátlakové nebo klamavé provedení uživatelského rozhraní“.

Společnost Amazon podle dohody o urovnání žaloby teď musí uživatelům zjednodušit zrušení služby Prime. Firma nicméně v rámci dohody nepřiznala žádné pochybení, upozornila agentura AP.

Služba Prime nabízí rychlou dopravu zdarma na miliony položek, různé slevy, přístup k filmům i hudbě a další výhody. Měsíční poplatek za tuto službu činí ve Spojených státech 14,99 dolaru (přes 300 korun).

Zrušte DMA, žádá Apple. EU tímto zákonem škodí trhu i uživatelům

Zprávy z firem

Americká technologická společnost Apple ostře zaútočila na unijní zákon o digitálních trzích (DMA) a vyzvala Evropskou unii, aby tento právní předpis zrušila. Podle Applu DMA, který měl původně omezit moc technologických gigantů a otevřít trh konkurenci, ve skutečnosti poškozuje uživatele i samotné inovace. Firma tvrdí, že zákazníci v EU kvůli pravidlům přicházejí o nové funkce, dočkávají se jejich zavedení se zpožděním a navíc čelí zvýšeným rizikům v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti.

ČTK

Přečíst článek

Technologičtí miliardáři se o sebe bojí. Za ochranku platí desítky milionů dolarů

Zprávy z firem

Firmy jako Meta, Palantir či Google za bezpečnost svých šéfů vydávají stále vyšší částky. Potenciální útočníci je viní ze všeho zlého, co se na světě děje.

sta

Přečíst článek

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej ve čtvrtek uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury. Prokuratura požadovala pro Sarkozyho sedm let vězení. Sarkozy vinu odmítá.

Sedmdesátiletý politik dorazil na vyhlášení rozsudku v doprovodu manželky Carly Bruniové a tří synů. Sarkozy podle obžaloby v roce 2005, kdy zastával post ministra vnitra, uzavřel dohodu s tehdejším libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím. Díky tomu Sarkozy pro svou vítěznou prezidentskou kampaň z roku 2007 podle obžaloby získal od libyjského režimu miliony dolarů. Kvůli tomu byl obžalován z korupce, nelegálního financování kampaně, utajování zpronevěry libyjských veřejných peněz a ze zločinného spolčení.

Soud ve čtvrtek konstatoval, že Sarkozy se dopustil posledního zmíněného činu, dalších nikoli. Podle rozsudku spočívala Sarkozyho vina v tom, že „nechal své blízké spolupracovníky a politické stoupence, nad nimiž měl autoritu“, aby od libyjských činitelů získali či se snažili získat zdroje na prezidentskou kampaň, napsala agentura AFP.

Sarkozy přišel o Řád čestné legie

Politika

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. Informoval o tom oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

ČTK

Přečíst článek

Zákon porušili také Sarkozyho spolupracovníci a bývalí ministři Claude Guéant a Brice Hortefeux, rozhodl soud. Před spravedlností kromě exprezidenta stanulo 11 lidí, dvanáctý obžalovaný, francouzsko-libanonský podnikatel Ziad Takieddine, v úterý zemřel.

Podle komentářů francouzských médií dospěla justice k závěru, že se skupina kolem prezidenta pokoušela získat z Libye peníze, avšak nikoli přímo na pokyn Sarkozyho. Soud zároveň při vynášení rozsudku uvedl, že není žádný důkaz o tom, že by peníze od libyjského diktátora byly v kampani skutečně použity, píše AFP.

Sarkozy vinu odmítá

Politik vinu u soudu opakovaně odmítal, při lednovém stání prohlásil, že z Libye na kampaň nedostal ani cent. Dnešní rozsudek zatím není pravomocný a obhajoba se proti němu může odvolat.

Pravicový exprezident, který má v zemi stále řadu stoupenců, stanul před soudem už několikrát. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí rok Sarkozy místo nástupu do vězení nosil elektronický monitorovací náramek. Kvůli jeho vysokému věku však soud v květnu souhlasil s odstraněním sledovacího zařízení a se zrušením domácího vězení.

Sarkozy není prvním odsouzeným prezidentem Francie. Jacques Chirac, který zemi vládl v letech 1995 až 2007, stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud v roce 2011 tehdy devětasedmdesátiletému politikovi vyměřil dvouletý podmíněný trest za zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a zneužití vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.

Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?

Money

Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?

Karel Pučelík

Přečíst článek