EU likviduje chemii, zní z Babišova Agrofertu. Koncern má plán B
Drahé energie a tvrdá regulace nutí Agrofert hledat nové teritorium. V úvahu připadá Amerika nebo Perský záliv, investice má jít do stovek milionů eur. Místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr říká otevřeně: pokud EU nezmění kurz, Agrofert může z Evropy odejít.
Holding Agrofert předsedy hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše uvažuje o stavbě nového závodu na výrobu čpavku mimo Evropu, a to buď v Americe, nebo na Středním východě. Důvodem jsou zejména nižší náklady na energie a emisní povolenky v těchto regionech, řekl to místopředseda představenstva holdingu Petr Cingr. Investice do nového závodu by podle něj činila stovky milionů eur. Čpavek je důležitou surovinou při výrobě hnojiv.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Zemědělský fond je připravený pozastavit dotace Agrofertu, pokud bude Babiš ve střetu zájmů, říká ředitel Dlouhý
Politika
Agrofert má plán B, mimo Evropu
Výrobní závod mimo Evropu holding v současné době nemá, šlo by tedy o první takový, uvedl Cingr. Stavba by podle něj trvala minimálně čtyři roky. „Aktuálně jsme ve fázi studie proveditelnosti. Podle toho, kdo dá nejlepší podmínky, tak tam bychom takovou akci realizovali,“ řekl. „My jsme se vždycky soustředili na Evropu a dneska vnímáme, že toto je asi správné řešení, je to otázka diverzifikace rizika. Jsme ale schopni v nějakém čase přemístit celou výrobu čpavku z Evropy, když nebude jiné ekonomické řešení,“ doplnil. Čpavek tvoří zhruba 20 až 45 procent obsahu hnojiva, zbytek je podle Cingra vápenec nebo jiná levná surovina.
Úprk z Evropy Agrofert odstartoval koupí terminálu v Rotterdamu
V minulém týdnu Agrofert oznámil, že koupil za 290 milionů eur (ais sedm miliard korun) nizozemskou společnost OCI Ammonia Holding, která vlastní mimo jiné dovozní a skladovací terminál čpavku v Rotterdamu. Tato akvizice je podle Cingra prvním krokem k tomu, aby Agrofert mohl ve výrobě hnojiv dál pokračovat, stavba mimoevropského závodu může být dalším, řekl.
Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.
Babiš odmítl ve Sněmovně říct, jak vyřeší střet zájmů
Politika
Energetická past EU
„My bychom radši, kdyby Evropa, potažmo Evropská unie, začala vnímat, že jde špatným směrem, že vytlačení tohoto průmyslu z Evropy zvýší závislost na jiných teritoriích, kde nemáme nikdy jistotu, že zůstanou naše vztahy takové, jaké jsou teď,“ uvedl Cingr. „Pokud my do roku 2032 přijdeme o všechny povolenky, kdy dneska dostáváme část povolenek zdarma, tak se výrobní cena v EU zvýší téměř na trojnásobek,“ řekl. Za energie Agrofert podle něj v současné době platí miliardy korun ročně.
Čpavek jako palivo budoucnosti
Terminál v Rotterdamu chce Agrofert využít pro dovoz levnějšího čpavku ze zahraničí. Aktuálně si holding čpavek vyrábí sám, asi desetinu prodává zákazníkům. Dalším důvodem, proč terminál koupil, je podle Cingra to, že v budoucnu plánuje čpavek prodávat jako palivo do námořních lodí.
„Do roku 2030 se v námořní dopravě s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou stane celkem základní změna, co se týče palivové základny. Dneska námořní lodě používají těžký topný olej, některé jezdí na plyn, ale to je zlomek. Ty, co jezdí na těžký topný olej, začínají předělávat na čpavek a ten se bude tankovat samozřejmě v těch klíčových přístavech,“ řekl Cingr. Rotterdam je největší evropský přístav. Terminál čpavku má Agrofert ještě v Rouenu, byl součástí koupě divize zpracování dusíku od firmy Borealis v roce 2023.
Cingr v Agrofertu také aktuálně vede společnost Lovochemie v Lovosicích, která je největším výrobcem hnojiv v Česku. Loni se firma dostala do ztráty, která činila 20,9 milionu korun. Výsledky za letošní rok by podle Cingra neměly být horší než v roce 2024. „Zatím to vypadá, že možná skončíme na nule. Stav se nezhoršuje, ale nějak zásadně se nezlepšil,“ dodal Cingr.
Na celkových prodejích Agrofertu se hnojiva v loňském roce podílela z 24,9 procenta, předloni to bylo z 18 procent.
Holding Agrofert loni meziročně zvýšil zisk o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Důvodem byl prodej mediální skupiny Mafra, firmy Londa provozující rozhlasové stanice a pardubické chemičky Synthesia. Tržby stagnovaly na 212 miliardách korun, informoval dříve holding v tiskové zprávě. Holding sdružuje více než 200 firem v Česku i v zahraničí. Zaměstnává 29 tisíc lidí, z toho v Česku zhruba 18 tisíc.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
