Michal Nosek: Jsou starší auta ostudou? Evropa nesmí ze STK udělat ideologickou zpovědnici
Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro. Moderní auta jsou plná bezpečnostních systémů, které mají v provozu skutečně fungovat. Jenže z majitelů starších vozů se nesmějí stát automaticky podezřelí. Bezpečnost na silnicích nevznikne další kolonkou na STK, ale kombinací férových kontrol, boje proti podvodům a infrastruktury, která sama projde zkouškou zdravého rozumu.
Evropská unie má talent tvářit se, že bezpečnost na silnicích začíná a končí u řidiče, který přijede na STK s desetiletým autem. Jako by tragédie na evropských silnicích vznikaly hlavně proto, že někdo jezdí ve starším kombíku, má vypnutý start-stop nebo mu v diagnostice bliká chyba otravného asistenta jízdy v pruhu.
Technický stav vozidel má samozřejmě smysl kontrolovat. Stočené tachometry, vykuchané filtry pevných částic a podvody s emisemi jsou problém. Ale dělat z majitele staršího auta automaticky podezřelého je šikana v reflexní vestě.
Počítače na kolech
Modernizace technických kontrol má racionální jádro. Auta už nejsou jen motor, brzdy, světla a rezavý práh. Jsou to počítače na kolech. Airbagy, automatické nouzové brzdění nebo asistent jízdy v pruhu nejsou dekorace pro zábavu, ale systémy, na které se v provozu spoléhají ostatní.
Europoslanci proto chtějí rozšířit seznam kontrolovaných položek právě o pokročilé asistenční systémy a prvky typické pro elektromobily a hybridy. To je v zásadě správně. Když se bezpečnostní výbava povinně montuje, neměla by být po pěti letech jen mrtvou ikonou v menu auta.
Evropa chce nakopnout průmysl. Připravila proto zákon, který mu má pomoci. Čína to ale cítí jako diskriminaci a varuje před odvetou. 
Jestli nás budete diskriminovat, vrátíme vám to, varuje Čína evropský průmysl
Money
Tady však začíná problém. Evropa nesmí sklouznout k tomu, že se z technické kontroly stane ideologická zpovědnice. Je rozdíl mezi nebezpečným zásahem do brzd, airbagů nebo emisního systému a tím, že řidič nechce, aby mu motor na každé křižovatce zhasínal jako úsporná zářivka.
Pokud je nějaký systém bezpečnostně či emisně zásadní, ať se to řekne jasně, prokáže daty a kontroluje férově. Ne tak, že se do kolonky technická způsobilost postupně nahází všechno, co někdo v Bruselu, automobilce nebo bezpečnostní neziskovce považuje za žádoucí.
Auta starší deseti let nejsou ostuda. Pro mnoho lidí jsou ekonomická nutnost. V Česku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku nebo v jižní Evropě není desetileté auto žádný veterán, ale běžný dopravní prostředek do práce, k lékaři, za rodinou, na výlet i nákup.
Když se Evropa tváří, že každý takový vůz musí být pod větším dohledem, říká, že kdo nemá na nové auto, ať zaplatí aspoň za častější kontroly. To není zelená ani bezpečnostní politika, jde o sociální necitlivost, navíc s kulatým razítkem.
Na druhou stranu by bylo laciné říct, že žádný problém neexistuje. Existuje. Po evropských silnicích jezdí auta s odstraněnými filtry pevných částic, falešnými emisemi, nefunkčními airbagy, ojetými pneumatikami, špatnými brzdami a tachometry, které mají ještě větší fantazii než prodejce v autobazaru. Proč se však začíná u řidiče a jeho peněženky, a zapomíná se na stav silnic a dálnic?
Evropské silnice a dálnice nejsou jen asfaltové pásy dotačních programů. Jsou plné špatného značení, nebezpečných zúžení, chaotických oprav, uzavírek, přetížených kamionových tahů, chybějících obchvatů, nekonečných kolon a míst, kde je i zcela nové auto s armádou asistentů jen drahým pozorovatelem špatného a mnohdy i nesmyslného plánování.
Řidiči nově zaplatí souhrnně takřka čtyři miliardy korun za rok. Evropská unie totiž plánuje povinné technické kontroly každoročně, ty navíc zdražují samy o sobě.
Lukáš Kovanda: Vlastnictví staršího vozu se prodraží, nejvíce v Brně
Názory
Bezpečné silnice
Chceme-li méně mrtvých a těžce zraněných, nestačí kontrolovat, jestli občanovi funguje elektronika v autě. Musíme také chtít, aby státům fungovaly silnice.
Dobrá dopravní politika má trestat podvody, ne řidiče ožebračovat. Má odhalovat nebezpečné vraky, ne šikanovat udržovaná starší auta. Má rozlišovat mezi technickou závadou, emisním podvodem, softwarovou úpravou a prostým faktem, že někdo nejezdí v novém SUV za milion.
Unie musí přestat s předstíráním, že bezpečnost vznikne přidáním dalšího formuláře, dalšího poplatku a další kontrolní kolonky, jak je to oblíbené a stále běžnější.
Evropa potřebuje přísnost tam, kde jde o skutečné riziko. Brzdy, pneumatiky, řízení, světla, airbagy, konstrukční zásahy, emise, stočené kilometry, nefunkční bezpečnostní systémy. Ale stejně tak potřebuje zdravý rozum tam, kde regulace dopadá hlavně na běžné lidi.
Silnice nebudou bezpečnější tím, že se z každého majitele staršího auta udělá podezřelý. A pokud chce Brusel opravdu začít u technické způsobilosti, měl by se nejdřív podívat i na technickou způsobilost vlastních návrhů. Některé občas vypadají, že by kontrolou zdravého rozumu neprošly.
