Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý jednoznačně schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.

Trumpův podpis se očekával, neboť prezident, ačkoli dříve zveřejnění dokumentů odmítal, slíbil, že tento právní předpis podepíše, pokud ho schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů v úterý podpořila návrh drtivou většinou 427 hlasů. Jediným kongresmanem, který hlasoval proti, byl republikán Clay Higgins. Senát, tedy horní komora amerického Kongresu, následně vyjádřil jednomyslný souhlas.

Spisy nemusí být zveřejněny celé

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová už podle Reuters uvedla, že její úřad je připraven spisy zveřejnit do 30 dní, jak to přijatý zákon vyžaduje. „Budeme nadále dodržovat zákony a podporovat maximální transparentnost,“ řekla. Reuters poznamenal, že spisy nemusí být zveřejněny celé, ministerstvo spravedlnosti může anonymizovat osobní údaje o Epsteinových obětech a také zadržet obsah, jehož uvolnění by ohrozilo vyšetřování.

Demokratičtí zákonodárci ze sněmovního výboru pro dohled minulý týden zveřejnili několik e-mailů, ve kterých Epstein zmiňoval nynějšího prezidenta Trumpa. Korespondence podle demokratů mimo jiné zřejmě naznačuje, že Trump strávil hodiny v Epsteinově domě s jednou z obětí sexuálního zneužívání. Výbor nakonec zveřejnil přes 20 tisíc stránek dokumentů získaných z Epsteinovy pozůstalosti, nyní sněmovnou přijatý zákon se týká spisů, které má k dispozici ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s Epsteinovým vyšetřováním.

USA tlačí Zelenského k ústupkům vůči Rusku

Politika

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje.

ČTK

Přečíst článek

Trump tvrdí, že s Epsteinovými sexuálními zločiny neměl nic společného a ačkoli byli před desítkami let společně vyfotografováni, prezident uvedl, že se před Epsteinovým odsouzením rozkmotřili. Veřejnou snahu o zveřejnění vyšetřovacích dokumentů označuje za manipulaci ze strany demokratů, kteří podle něho odvádějí pozornost od skutečných problémů země, které jeho vláda úspěšně řeší. Zveřejnění podpořil až ve chvíli, kdy řada republikánů dala najevo, že bude bez ohledu na Trumpovu vůli hlasovat pro odtajnění spisů.

Případy týkající se Epsteina vyvolávají nejen v USA značnou pozornost médií, neboť finančník udržoval úzké vazby také s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem či britským princem Andrewem. Veřejná a stále více vyhrocená roztržka mezi republikány ohledně Epsteinových spisů navíc narušila vztahy mezi Trumpem a některými z jeho nejvěrnějších příznivců.

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Už v roce 2008 byl Epstein v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?

Dánští sociální demokraté v úterních volbách poprvé po více než 120 letech přišli o post starosty Kodaně. První reakce napovídá, že určitě jde o další ztrátu tradiční strany ve prospěch sílící krajní pravice. To ostatně často pozorujeme všude možně po Evropě. V dánském hlavním městě to však je jiný příběh.

Krajně pravicová Dánská lidová strana sice v komunálních volbách posílila, ale jen velmi mírně a celkově si připsala jen necelých šest procent. Sociální demokraté sice získali nejvíce hlasů, ale oproti roku 2021 jejich podpora znatelně ochladla. Zvláště v regionech a na venkově si polepšila pravice, liberálnější Venstre, i donedávna poměrně nevýrazní konzervativci. Vládní sociální demokraté udrželi pozice zejména ve městech.

Nejsledovanější však byla situace právě v Kodani. Historický výsledek si připsal rudo-zelený blok, který výrazně porazil sociální demokraty i konzervativce. Levice vyhrála i před čtyřmi lety, ale nyní dokázala získat i post starosty, což se dosud nepovedlo nikomu mimo sociálně-demokratickou stranu. Město nyní povede Sisse Marie Wellingová (na úvodním snímku) ze socialistického uskupení Zelená levice (v europarlamentu jsou členy zelené frakce).

Dělnická strana? Spíše strana městských elit

Politický příběh sociálních demokratů je těsně svázaný s dějinami města. Strana tu vždy byla hlavní silou, a to poměrně úspěšnou. Po úpadku průmyslu se jim podařilo industriální Kodaň proměnit ve vzor moderních měst – zelenou, dopravně dostupnou a inteligentně řešenou metropoli.

To, co byl donedávna úspěch, je však dnes tak trochu prokletím. Ideálem je Kodaň spíše pro turisty, bohatší vrstvy a investory, ale pro obyčejné Dány je mezi pitoreskními kanály poněkud draho. Zvláště ceny bydlení v průběhu několika let vzrostly o desítky procent, což je problém pro mladé i mnohé rodiny.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Názory

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Z kampaně se ale nezdálo, že by to sociální demokraty příliš pálilo. Naopak, tradiční „starostovská“ strana se stala symbolem problému. V kampani se původní levice posunula výrazněji k pravému středu, například až nepochopitelně silně se stavěla za majitele aut. „Převzala tradičně konzervativní postoj a argumentovala, že právo vlastnit auto a jezdit autem je sociálnědemokratickou hodnotou,“ uvedla politická analytička deníku Politiken Elisabeth Svane.

Do boje o starostovské křeslo navíc  sociální demokraté vyslali – či spíše premiérka Mette Frederiksenová katapultovala – svou kamarádku a bývalou ministryni Pernille Rosenkrantz-Theilovou, se kterou se dělí o chalupu. Těžko by se hledal větší příklad establishmentu. Dřívější dělnická strana nyní více zastupuje bohatší liberálnější elity – což ale k úspěchu nestačí.

Funguje vycentrování?

Svou roli ale nepochybně hrála i celostátní politika. Volby byly jakýmsi neoficiálním referendem o vládě Mette Frederiksenové. Právě Dánsko a Španělsko jsou poslední země EU, kde vládnou sociální demokraté. Zatímco Pedro Sánchez zůstává u tradičních témat jako je silná sociální politika, Frederiksenová stranu vycentrovala a složila vládu se středopravým Venstre a umírněnými Moderates, kteří jsou odštěpkem Venstre.

Karel Pučelík: Carneymu se podařil neuvěřitelný obrat. Liberálové vítězí v kanadských volbách

Názory

Zdá se, že liberální svět má nového lídra. Mark Carney a jeho Liberální strana dokázali vyhrát v předem prohraných parlamentních volbách. Nic na tom nezměnily ani hrozby a urážky ze strany Donalda Trumpa. Proč si Kanaďané zvolili právě jeho, ekonoma bez žádných zkušeností z volených funkcí?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Dánská vláda má podporu v ostřejší zahraniční politice vůči Rusku a v podpoře Ukrajiny, ale rozporuplné reakce získává například za zpřísnění migračních pravidel. „Respektuji, jak Frederiksenová zvládla koronavirovou krizi, a sociální demokraté jsou stále dobří v oblastech, jako je péče o seniory, ale v ostatních ohledech mám pocit, že se vzdálili sociální politice, která tuto zemi učinila velkou,“ shrnula pro Politico kodaňská herečka Nicoline Kristine Rydeová. „Prostě už mi nepřipadají jako socialistická strana,“ dodala.

Podobně jako britský premiér Starmer se Frederiksenová snaží využít pravicové mimikry, například ve zmíněné migrační politice, ale výsledky tohoto posunu nejsou příliš povzbudivé. Zatímco pravice stále posiluje, sociální demokraté ztrácejí, navíc nechávají volné místo na levici. Nyní se zdá, že v Dánsku i v Británii tuto mezeru dokážou zaplňovat zelení a radikálnější levicové strany. Starmer – i Frederiksenová – přicházejí o voliče z obou směrů, z leva i ze středu. Příští rok se v Dánsku budou konat parlamentní volby, které ukážou, kam strategie vycentrování vede.

Nutno dodat, že španělský premiér Sánchez také nemá svou budoucnost jistou, protože čelí konkurenci konzervativní Lidové strany a krajně-pravicového Voxu. Protože ale má díky levicové koalici pokrytý prostor od středu až k radikální levici, nemusí se úniku levicových voličů obávat. Může se tak zaměřit pouze na boj s pravicí.

Právě boj radikálnější (není myšleno krajní či extremistickou) levice s (krajní) pravicí může být budoucností evropské politiky. Zdá se, že umírněný střed ztratil pro voliče půvab.

Trump je rasista, sexista a islamofob, vrací úder starosta Londýna

Leaders

Starosta Londýna Sadiq Khan ve středu označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za rasistu, sexistu a islamofoba v reakci na jeho úterní proslov na Valném shromáždění OSN. Britský politik ve vysílání televize Sky News reagoval na slova šéfa Bílého domu, který tvrdil, že Khan chce město řídit podle islámského práva šaría.

ČTK

Přečíst článek