Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?

Občanská demokratická strana je jednou z posledních stálic naší politické scény. Dokázala přežít korupční kauzy z doby Václava Klause, vznik konkurenční TOP 09, kritické události roku 2013 i nástup Andreje Babiše. Ačkoliv to možná nepůsobí tak dramaticky, i nyní se nachází na jednom ze zásadních rozcestí.

Na kongresu, který v podání české pravice vždy býval politickou obdobou střílečky Counter-Strike, budou o moc soupeřit různé směry. V zásadě půjde o to, zda ODS zůstane nadále umírněnou a jestli v nějaké formě bude počítat s partnery ze Spolu, nebo zda se vydá hledat cestu „sebevědomé a autentické“ pravice, ať už to znamená cokoliv.

Některé argumenty pro druhou variantu jsou v pravdě děsivé. Třeba šéf senátorů z ODS Zděněk Nytra se podle Deníku N nechal slyšet, že ODS byla vůči koaličním partnerům „zbytečně slušná“. Pokud toto vyjádření budeme brát jako černý humor, pak se Nytrovi vtip povedl. Pokud je to myšleno vážně, těžko se hledají slova k reakci.

Karel Pučelík: Bohatí by měli platit víc. Začíná to docházet i jim samotným?

Leaders

Veřejné rozpočty a sociální systémy po celém světě už delší dobu nahlíží do propasti. Jak to vyřešit? Ať bohatí platí víc. Autorem tohoto návrhu není žádný komunista, ani socialistický starosta New Yorku, nýbrž vlivný republikán a bývalý uchazeč o Bílý dům Mitt Romney (na snímku), sám ultrabohatý. V Americe, kde nejbohatší lidé platí nižší daně než zbytek národa, je na podobná prozření nejvyšší čas.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Je třeba si to říct na rovinu. ODS nikdy nebyla „zbytečně slušná“, mnohdy nebyla ani bazálně slušná. ODS je celá desetiletí symbolem pro brutální politiku ostrých loktů, a to včetně měst, obcí i regionů, kde se v jejích řadách elegantně snoubí politická moc s tou ekonomickou. Morálce, ideálům a „slušnosti“ se spíše už od Klause „modří“ posmívají ze svých slonovinových věží.

Ostatně i to slavné Spolu nevzniklo z nějaké filozofické myšlenky obecného dobra. Kdyby se to ODS nevyplatilo, nikdy by do takového projektu nešla. Nesmíme zapomínat, že právě spojení do širší koalice jim pomohlo do vlády a k funkci premiéra. Kdyby v roce 2021 kandidovala samostatně, skončila by v opozici. Žádná slušnost, ale kalkul.

Konzervativní revoluce? Spíš Waterloo

Je tedy otázkou, z čeho pramení sebevědomí čelných představitelů. Bez Spolu jsou jen středně velkou stranou s ani ne 20 procenty. Byť možná je ODS v českých podmínkách jednookou královnou, sama o sobě může reálně jen těžko pomýšlet na jiné vládnutí, než ve formě široké a patrně díky tomu bezzubé koalice. Sebevědomí a přeceňování vlastních šiků nepřipomíná konzervativní revoluci Thatcherové a Reagana, ale spíše Napoleona u Waterloo.

Nic nenaznačuje, že by se tato pozice měla v dohledné době změnit. Politici ODS se pasují do role zachránců pravice i Česka, ale preference strany stagnují. Stručně řečeno, málokdo o jejich záchranu stojí.

Vidíme to i v zahraničí. Liberální pravicové strany nejsou v kurzu. Podstatnou část voličstva jim uloupila krajní pravice. Například dánské Venstre nebo španělští či němečtí lidovci – kdysi hegemoni, dnes partaje bez ukotvení a životně závislé na svých partnerech.

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Názory

Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Podobnému problému čelí ODS. Zdá se, že apelování na podnikatele dostatečný balík hlasů nepřinese. Ono přesvědčení, že kdo pracuje, ten se bude mít skvěle, pod tíhou empirie ztratilo svůj devadesátkový lesk. Kdo ostatně bude volit stranu pro podnikatele, když podstatná část občanů pracuje, aby horko těžko splatila nájem? Český „podnikatel“ je často zaměstnanec, kterému šéf odmítá dát smlouvu. Takhle stranu s masovou podporou vytvořit nelze. Kdo to nechápe, měl by skončit tam, kde je jeho místo – mimo parlament nebo v malém koutku Poslanecké sněmovny, určeném pro bizarní a nerelevantní straničky.

Různě po Evropě selhávají pravicově-liberální strany dnes a denně, a to nemusí bojovat s tak negativním historickým nánosem jako ODS. Pachuť korupce, papalášství a image regionálních politických řezníků, se jen tak nesmaže. Nemají nakonec pravdu ti, kteří tvrdí, že ODS není reformovatelná? Jestli by nebylo lepší začít znovu – a pokud možno lépe. Na troskách ODS vytvořit středopravé uskupení, které neskončí zastydlé v devadesátkách.

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Trump podle listu neuvedl přesný časový rámec politické nadvlády USA nad Venezuelou. „Řekl bych, že mnohem déle,“ odpověděl ale americký prezident na otázku, zda to bude trvat déle než rok. Pouze čas podle něj ukáže, jak dlouho bude jeho administrativa požadovat přímou kontrolu nad latinskoamerickou zemí.

„Přebudujeme ji velmi výnosným způsobem. Použijeme ropu a budeme ji odebírat. Snižujeme ceny ropy a budeme Venezuele dávat peníze, které zoufale potřebuje,“ popsal v The New York Times Trump plány na řízení Venezuely.

13 fotografií v galerii

Americký ministr energetiky Chris Wright ve středu oznámil, že USA budou prodávat venezuelskou ropu na mezinárodních trzích bez časového omezení. Výnosy budou uloženy na speciální účet pod americkou kontrolou, vysvětlil ministr.

„Dávají nám vše, co považujeme za nutné. Nezapomeňte, že nám tu ropu před lety vzali,“ prohlásil Trump v narážce na to, že Venezuela před lety znárodnila svůj ropný průmysl.

Američané 3. ledna bombardovali několik míst ve Venezuele a jejich speciální síly v prezidentském paláci zajaly prezidenta země Nicoláse Madura a jeho ženu. Pár nyní v USA čelí obviněním z pašování drog. Při americkém útoku podle Caracasu zemřelo 100 lidí. Prozatímní prezidentkou se pak stala dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, od které Washington požaduje poslušnost. Trump jí pohrozil dalším vojenským zásahem, pokud s USA nebude spolupracovat.

„Armáda snů“. Trump chystá masivní navýšení vojenského rozpočtu

Money

Vojenský rozpočet USA na rok 2027 by měl činit 1,5 bilionu dolarů (v přepočtu 31,19 bilionu korun), oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. K závěru podle svého vyjádření dospěl po jednání se senátory, kongresmany a dalšími politickými představiteli. Podle agentury AP by šlo o masivní navýšení obranného rozpočtu USA. Rozpočet na letošní rok, který schválil Senát Spojených států, činí 901 miliard dolarů (18,7 bilionu korun).

ČTK

Přečíst článek

Trump neodpověděl na otázky The New York Times, proč ve vedení země podpořil Rodríguezovou místo šéfky opozice a nositelky Nobelovy ceny za mír Maríe Coriny Machadové. Rovněž odmítl sdělit, zda s prozatímní prezidentkou Venezuely hovořil. „Marco s ní ale mluví pořád. Řeknu vám, že jsme v neustálém kontaktu s ní a její administrativou,“ řekl Trump s odkazem na amerického ministra zahraničí Marka Rubia.

Přerušený rozhovor

Krátce poté, co se reportéři The New York Times s Trumpem sešli, prezident rozhovor přerušil, aby přijal telefonát od kolumbijského prezidenta Gustava Petra. Trump v posledních dnech Kolumbii hrozil, že by tam mohl podniknout podobnou vojenskou akci, jako ve Venezuele. Šéf Bílého domu Petra opakovaně obviňuje, že má továrny na kokain, který prý posílá do USA.

Trumpův telefonát s Petrem, který trval asi hodinu, podle The New York Times rozptýlil bezprostřední hrozbu vojenského útoku USA na Kolumbii. Trump podle deníku vyjádřil názor, že odstranění Madura z čela Venezuely zastrašilo ostatní latinskoamerické lídry a přimělo je, aby se Washingtonu podřídili.