Pád německého průmyslu zrychluje. Od roku 2019 přišel o 250 tisíc pracovních míst, vyplývá ze studie EY.

Tržby německých průmyslových firem klesly ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta. Je to už osmé čtvrtletí v řadě, kdy německý průmysl zaznamenává pokles. A spolu s tržbami ubývají i pracovní místa.

Během posledních dvanácti měsíců ubylo v německém průmyslu zhruba 114 tisíc pracovních míst. Od roku 2019 je to už téměř 250 tisíc, tedy pokles o více než čtyři procenta. Největší ztráty hlásí automobilový průmysl: jen za poslední rok se počet zaměstnanců snížil o 6,7 procenta, což odpovídá zhruba 51 500 místům. Od předpandemického roku 2019 zaniklo v německém autoprůmyslu přes 112 tiséc pracovních míst. Téměř každý druhý ztracený průmyslový post tak připadá právě na tento sektor.

Příčin je víc. Automobilky se potýkají s nákladným přechodem na elektromobilitu, tvrdou konkurencí z Asie i s vysokými dovozními cly v USA, která zdražují evropské výrobky. Vývozní statistiky to potvrzují: ve druhém čtvrtletí se export německého průmyslu do USA propadl o 10 procent, do Číny dokonce o 14 procent Ještě v roce 2020 byla Čína druhým nejdůležitějším exportním trhem německých firem, dnes je až šestá.

Problémem ale není jen zahraničí. Poradenská společnost EY upozorňuje, že jedním z hlavních důvodů poklesu je i slabá domácí poptávka. Tržby s tuzemskými zákazníky se meziročně propadly o 3,8 procenta. Německo dlouhodobě trápí nízké investice, vysoká daňová a odvodová zátěž, složitá byrokracie a pomalá digitalizace. Bez zásadního růstového impulsu se nálada v průmyslu jen těžko zlepší.

Pro Česko jsou tato čísla varováním. Na německý průmysl jsme napojeni jako málokdo, a zejména na ten automobilový. Pokud německé automobilky a jejich dodavatelé šlapou na brzdu, projeví se to i v české ekonomice: méně zakázek pro naše firmy, nižší export, tlak na zaměstnanost. To, co se dnes děje v Německu, se tak může se zpožděním negativně promítnout i do českého průmyslu a hospodářství.

Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje

Trhy

Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Poslední tři roky v evropské diplomacii byly horská dráha, hodnotí česká diplomatka Jitka Látal Znamenáčková. "Pomohli jsme vytvořit cestu pro Ukrajinu a Moldavsko a jejich perspektivu v EU," říká. Vytvářet kompromis v ožehavých tématech je ale stále těžší.

Nahlížení na Českou republiku se za poslední roky změnilo, Česko se vyprofilovalo na zemi, která umí být konstruktivní a najít kompromis mezi členskými státy. V rozhovoru s ČTK to uvedla odcházející stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková. Diplomatka končí na stálém zastoupení ČR při EU po pěti letech a od 1. září nastupuje do generálního sekretariátu Evropské komise, kde se bude věnovat podobným tématům jako dosud, tedy zahraniční politice, bezpečnosti a obraně.

Látal Znamenáčková do své funkce nastoupila v době pandemie covidu-19 v září roku 2020. A následovaly podle ní roky "připomínající horskou dráhu". Nejdříve kvůli lockdownům bylo těžké se s někým setkávat a vytvořit si síť kontaktů a následně přišlo velké množství zahraničněpolitických událostí a krizí. Mezi nimi bylo například schvalování lidskoprávních sankcí vůči Číně kvůli dění v Hongkongu nebo bezpečnostní krize v Sahelu.

"V únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu a tehdy se jednalo opravdu do noci. Právě COPS schvaloval první vojenskou i finanční pomoc pro Ukrajinu," uvedla diplomatka. "Nedlouho poté rovněž začalo české předsednictví v Radě EU, což byla jízda sama o sobě a já jsem opravdu ráda, že se nám podařilo několik důležitých věcí týkajících se například rozšiřování EU včetně podpory Ukrajiny," zmínila. "Pomohli jsme vytvořit cestu pro Ukrajinu a Moldavsko a jejich perspektivu v EU," dodala.

Hasičský útvar

Na podzim roku 2023 pak začala válka v Pásmu Gazy. "COPS teď řeší několik paralelních, opravdu vážných konfliktů a bývá to často náročné i psychicky, protože málokdy je to pozitivní agenda," uvedla Látal Znamenáčková. Politický a bezpečnostní výbor EU je složen z velvyslanců členských států sídlících v Bruselu a předsedají mu zástupci diplomatické služby EU (ESVA). Na jednání se diskutuje o otázkách právě společné zahraniční a bezpečnostní politiky a připravují se návrhy pro jednání ministrů zahraničí či obrany. Podle české diplomatky je COPS takový "hasičský" útvar EU. "Jednou byl COPS přirovnán k hasičům konfliktů, které se odehrávají ve světě. Zpětně s tím souhlasím," dodala.

Pět let, která ve výboru strávila, označila za neuvěřitelně plodné roky a nejlepší zkušenost své dosavadní kariéry. Jednání výboru bývají podle české diplomatky velmi dlouhá a u některých citlivých témat často emotivní. "V posledních měsících se řešila hlavně urgentnost zejména vojenské pomoci Ukrajině a situace v Pásmu Gazy, kde jsou v rámci EU dva různé názorové proudy a dojít k nějakému konsensu začíná být těžší a těžší," uvedla Látal Znamenáčková.

Shoda se podle ní hledá čím dál hůře i ohledně Ukrajiny a dalších východních partnerů, jako jsou například Gruzie, Arménie či Ázerbájdžán, ale třeba i ohledně postojů vůči Číně. "Je to bohužel často o jednom nebo několika málo členských státech, které nechtějí kvůli národním pozicím kompromis najít," dodala.

Pověst České republiky se podle ní naopak za poslední roky změnila a pomohlo tomu zejména české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. "Česko se vyprofilovalo na zemi, která umí být konstruktivní, která umí najít kompromis mezi členskými státy a bylo to vidět i na množství agend, které se nám podařilo uzavřít. V posledních letech to pak byla zejména česká muniční iniciativa související s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, která nám dává v Bruselu kredit," řekla Látal Znamenáčková.

V zahraničněpolitické oblasti podle ní rezonovaly zejména kroky ČR týkající se podpory Ukrajiny či rozšiřování Evropské unie. "Jsme v této oblasti důvěryhodní. Pomohli jsme Ukrajině, Moldavsku a snažili jsme se pomoci i Gruzii a západnímu Balkánu," dodala diplomatka. Jedno z témat, které Praha během předsednictví "dala na stůl", je i postupná integrace partnerských zemí do EU, tedy nejen snaha o jejich finální členství, ale v mezičase i jejich postupné začleňování do unijních struktur, například do vnitřního trhu, energetiky či zemědělství.

Dnes je poslední šance pro Čechy žijící v cizině zapsat se do voličských seznamů. Jinak v říjnu neodvolí

Politika

Dneškem končí lhůta pro zápis do voličských seznamů na zastupitelských úřadech. Češi v zahraničí si tím zajistí možnost volit v říjnových sněmovních volbách – buď osobně, nebo vůbec poprvé i korespondenčně. Zájem zatím projevilo přes 20 tisíc krajanů, ale konečný počet bude znám až příští týden. Ti, kteří chtějí hlasovat poštou, musejí navíc do 29. srpna požádat o zaslání volebních obálek.

ČTK

Přečíst článek