Jiří Gavor: Za blackout nemohl jeden drát. Muselo se toho stát víc
Příčiny pátečního výpadku elektřiny se budou vyšetřovat ještě několik týdnů. Energetický expert Jiří Gavor má však v něčem už jasno. Nemohlo se stát jen kvůli výpadku jednoho drátu. Incidentů muselo být víc. „Jinak by pád, byť vysokonapěťového vodiče koncový zákazník vůbec neměl poznat,“ říká Gavor.
Vyšla zpráva, že se blackout bude vyšetřovat ještě několik týdnů. Přesto se zeptám, jak je možné že pád jednoho drátu dotkne čtyři krajů?
Když je výpadek takto masivní, není jenom jedna příčina, jeden spadlý drát. Teď se bude muset vyšetřit, ke kolika koincidencím došlo. Přenosová soustava i distribučky jsou dimenzovány a navrhovány tak, aby při výpadku jednoho, byť důležitého prvku, se dal provést takzvaný redispečink. Přesměrování, aby provoz byl zachován.
Ale to se v tomto případě evidentně nestalo…
To se právě nestalo, respektive stalo ve velmi omezeném rozsahu. Musela nastat ještě nějaká událost nebo více. Jinak by pád, byť vysokonapěťového vodiče koncový zákazník vůbec neměl poznat. V energetice platí pravidlo N mínus jedna. Vyřazení jednoho prvku, ať už to kabel, rozvodna nebo výrobní blok, by neměl způsobit takové problémy jaké jsme zažili. Stalo se ještě něco, proto budeme čekat na podrobný rozbor. Něco už se ví. Ten drát je lokalizovaný a dokonce opravený. Musí prošetřit koincidence, jakou to mělo příčinnou souvislost a návaznost. Vypadl jeden blok elektrárny Ledvice. Ta není přímo napojena s tím konkrétním vedením. Takže tam dispečeři museli zapojit jiné zdroje, přežhavily se další linky a už to jelo. Ale ani to se nemělo přihodit.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček uspořádal tiskovou konferenci, kam v rychlosti nahnal šéfa ČEPS, svého podřízeného, Martina Durčáka. Aby veřejnosti vysvětlili, že nikdo za nic nemůže, že to byla vyšší moc. Durčák se musel vrátit z dovolené, seděl před kamerami v tričku. Což není nic proti ničemu.
Dalibor Martínek: Přepálil se jeden drát a nikdo za nic nemůže? Takhle stát nemůže fungovat
Názory
Šéf společnosti ČEPS následně prohlásil, že ta přerušená linka je stará. Neměla to firma řešit dřív?
Ano, to je naprosto klíčové. Byla to negativní událost, ale jestli si můžeme vzít nějaké ponaučení, tak to, že není možné zanedbávat modernizaci a investice do dalšího rozvoje soustav. Nejen rozvodové, ale i distribuční. V roce 2016 se navrhlo zdvojení vedení, a v roce 2025 ještě nebylo hotové, to se musí napravit. Paradoxní je, že v současnosti se řeší návrh na výstavbu nové linky. Ta má být postavena v roce 2026. Sled událostí nás předstihl. Je to varování, které si zasloužíme. Podotýkám, že to není zcela nová linka. Kdyby se stavěla nová linka, tak deset let není tak dlouhá doba. Musíte vykoupit desetitisíce nových pozemků. V tomto případě se muselo rozšířit ochranné pásmo a bylo potřeba vykoupit ještě nějaké pozemky, v tom může být zakopaný pes.
Je dobré podotknout, že od výkupu se legislativa přece jen trošku posunula. Byl přijat nový liniový zákon, byl přijat lex plyn. Nebo byl přijat přílepek energetického zákona, takzvané akcelerační zóny, ale to spíš týká velkých větrníků. Jde o to, že toto je chronický problém evropské společnosti, v našem regionu zvlášť.
Páteční masivní výpadek elektrické energie v části Česka způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun. Restauracím, kavárnám a hospodám vznikly ztráty kvůli vyhozenému jídlu či zrušeným rezervacím. Podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření, uvedly to Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. 
Blackout tvrdě zasáhl české gastro
Zprávy z firem
Šéf ČEPS také uvedl, že to byla vyšší moc a firmy nemají nárok na odškodnění. Ale přece vědělo, že to vedení je staré a nedostatečné.
Nedá se říct, že bylo nedostatečné. Nikdo nemůže predikovat, kdy únava materiálu překročí nějakou mez. Používáte tisíce spojek a různých komponent, které drží zařízení, tak si každý umí představit, že některá komponenta může být vadná. Žádná soustava nemůže být garantovaná na sto procent. Vždy existuje nějaká pravděpodobnost ruptury, poruchy. Toto nastalo. ČEPS v tom dělá pokroky. Dřív se prováděla optická kontrol linek. Zkrátka tam přijela údžbářská četa, fotila a vyhodnocovala fotky. Dnes už se to z velké většiny řeší pomocí dronů. A výsledky vyhodnocuje umělá inteligence, to je novinka posledního roku, dvou. To podstatně zrychluje práci. Ale těch úchytů jsou tisíce, tak nejde úplně zaručit, že budou v jednom okamžiku všechny kontrolovány.
Takže nevylučujete, že se taková situace může opakovat?
Bohužel, nevylučuji. Byl jsem náchylný tvrdit, že naše soustava je přímo vzorová. Když si vezmu, kolik bylo skutečných blackoutů, kdy se rozpadla soustava. Kdy musely být nahazovány zdroje, jak teď ve Španělsku a Portugalsku. K tomu u nás nedošlo. Došlo k vymezení sanitárních oblastí, ale zdroje byly nadále připojené. Před rokem měla velký blackout Černá hora, rozlilo se to do celé Dalmácie, do Chorvatska, Albánie. V Německu v 2008, to nás trošku lízlo. Takových případů jsou desítky s daleko většími důsledky, včetně obětí na lidských životech. Takže naše soustava docela dost vzdorovala, desítky let bez takové události. Teď, bohužel. Nic netrvá věčně.
