Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu. 

S daní z elektroodpadu počítá Evropská komise ve svém aktuálním návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na léta 2028 až 2034, tedy takzvaného víceletého finančního rámce. Daň má činit dvě eura z každého kilogramu nesebraného elektroodpadu, takže bruselská kasa by si díky této dani celkově měla přijít na patnáct miliard eur ročně.

Daň z elektroodpadu má přimět členské státy a výrobce a prodejce elektronických zařízení, aby zlepšili sběr a recyklaci příslušného odpadu. Týká se elektronických zařízení, počítačů, mobilů, domácích spotřebičů či dalších podobných zařízení.

Za nesebraný elektroodpad mají být zodpovědní výrobci a prodejci elektroniky, kteří se následně budou snažit přenést s tím související navýšené náklady na konečné spotřebitele. Pokud se jím to podaří, znamená to pochopitelně zdražení elektroniky.

Například Švédsko roku 2021 generovalo v přepočtu na obyvatele 28,4 kilogramu elektroodpadu, vyplývá z dat Eurostatu, ale z toho sebralo jen 12,9 kilogramu na hlavu. Tudíž 15,5 kilogramu elektroodpadu je statisticky vykázáno jako nesebraný elektroodpad, takže Švédsko by platilo daň zhruba 31 eur na každého svého obyvatele ročně. Příslušné administrativní náklady zatíží jak samotné členské státy EU, tak v nich působící výrobce a prodejce elektroniky.

Výhra pro spotřebitele? Nenechte se mýlit 

Bude třeba upravit dodavatelsko-odběratelské řetězce v oblasti elektroniky tak, aby se podíl nesebraného elektroodpadu snížil na minimum, což právě značí dodatečné náklady, které nakonec zaplatí konečný spotřebitel, ne však dříve než v letech 2027 či 2028, kdy opatření nejspíše vstoupí v platnost. 

O něco dříve, nejpozději do konce července příštího roku, ovšem vstoupí v Česku platnost jiná regulace EU, a to ta zaručující právo na opravu elektroniky a dalších zařízení.  Výrobci elektroniky typu mobilních telefonů či ale také třeba bílé techniky musí být schopni zajistit opravu daného zařízení za přiměřenou cenu a v přiměřené časové lhůtě.

To zní na první poslech jako jednoznačná „výhra“ pro spotřebitele.

Nicméně výrobci a prodejci budou čelit zvýšeným nákladům na zajištění náhradních dílů a levnějších oprav. Budou také vlastně prodlužovat životnost daných výrobků, a to na své náklady. Tím pádem si kvůli zajištěné delší životnosti navíc ještě zhorší odbyt, což znamená další náklady.

Lze tak předpokládat, že zlevnění a usnadnění oprav, stejně jako prodloužení životnosti výrobků, nakonec zase zaplatí konečný zákazník. A to v podobě vyšší ceny nové elektroniky a domácích spotřebičů, než jaká by byla realitou nebýt regulace v podobě práva na opravu.

Zatímco v případě práva na opravu zákazník za vyšší cenu získá něco hmatatelného, totiž snaží a levnější potenciální opravu, daň z elektroodpadu těžko pocítí nějak jinak než zdražením. Její protihodnotou totiž bude celkem nehmatatelná redukce negativní externality v podobě elektroodpadu a jeho nepříznivého působení na životní prostředí. 

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Doba je zlá. Pivo zase zdraží

Zprávy z firem

České pivaře čeká další průvan v jejich peněženkách. Pivovar Plzeňský Prazdroj totiž od 1. října podraží. Ceny stoupnou například u výčepního piva Radegast či Proud.

fry

Přečíst článek

Švédský fintech startup Klarna, známý především díky službě „kup teď, zaplať později“ (BNPL), chystá vstup na burzu. Investory se snaží přesvědčit, že už není jen BNPL platformou, ale plnohodnotnou digitální bankou. Podaří se jí získat zpět miliardovou důvěru trhu?

Klarna, jeden z nejznámějších evropských fintech startupů, připravuje své dlouho očekávané IPO. V rámci primární veřejné nabídky akcií (IPO) chce prodávat akcie za 35 až 37 dolarů, získat chce až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by tak mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. To je sice daleko od rekordních 45,6 miliardy v roce 2021, ale zároveň výrazné zotavení po propadu na 6,7 miliardy o rok později, připomíná server CNBC. 

Společnost, která se proslavila možností odložených plateb, se nyní snaží změnit image a stát se digitální bankou. „Jsme do značné míry neobankou, ale lidé nás stále vnímají jen přes ‚kup teď, zaplať později‘,“ uvedl šéf Klarny Sebastian Siemiatkowski.

Od roku 2017 má Klarna bankovní licenci ve Švédsku, v Německu nabízí osobní účty a rozšiřuje depozitní produkty i debetní karty po Evropě a USA. Přesto je na klíčových trzích stále spojována hlavně s krátkodobým financováním bez úroku.

Klarna obnovila plány na vstup na americkou burzu

Trhy

Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Pro investory bude rozhodující, zda firma dokáže růst přetavit v zisk. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala Klarna ztrátu 53 milionů dolarů – téměř trojnásobek proti loňsku. Na druhé straně tržby vzrostly meziročně o 20 procent na 823 milionů dolarů. Za celý rok 2024 vydělala 2,81 miliardy a letos má šanci toto číslo překonat.

Podle investorů má firma obrovský potenciál. „Do roku 2030 může mít tržby přes 10 miliard a marži 20 procent. Pak by mohla mít hodnotu i 50 miliard,“ řekl  serveru Joakim Dal z Bullhound Capital.

Klarna ale čelí tvrdé konkurenci. Americký Affirm má hodnotu přes 29 miliard dolarů a už je ziskový. Právě s ním je švédský fintech často srovnáván. Analytici však upozorňují, že investoři jsou dnes obezřetnější než v dobách levných peněz a budou přísně hodnotit čísla i udržitelnost růstu.

Očekávání ohledně IPO proto zůstávají smíšená. Některé nedávné technologické debuty na burze, například Circle či Bullish, přinesly dramatické první denní zisky. Odborníci ale varují, že Klarna musí uspět vlastními výsledky, nikoli jen opakovat cizí úspěchy.

Udělá z vás hezké boháče. Výrobce „zázračných masek“ míří na burzu

Trhy

Britská společnost The Beauty Tech Group, výrobce populárních domácích LED masek, chce na burzu. Vybrala si domácí Londýn. Firma vidí v plánovaném IPO příležitost „posunout podnik na další úroveň“, získat nový kapitál a současně posílit svou značku i motivaci zaměstnanců prostřednictvím širšího podílu na úspěchu firmy.

nst

Přečíst článek

Fintech příběh dekády?

Pokud se jí podaří přesvědčit trh, že dokáže být víc než BNPL aplikací, může se stát jedním z největších fintech příběhů dekády. Pokud ne, hrozí, že její IPO bude symbolem konce jedné éry rychlého fintech boomu.

Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 111 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 790 tisíci obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.

Klarna v současnosti spolupracuje s globálními značkami, mezi nimiž jsou módní řetězce Zara a H&M, výrobce luxusních kabelek Coach či kosmetický gigant Sephora. Kromě hlavního investora Sequoia Capital patří k významným akcionářům i dánský miliardář Anders Holch Povlsen prostřednictvím své společnosti Heartland A/S, mateřské firmy módních značek Only a Vero Moda.