Britský král Karel III. se rozhodl zbavit svého bratra Andrewa všech zbývajících titulů a poct a zároveň ho vystěhovat z jeho královského sídla. Oznámil to ve čtvrtek Buckinghamský palác. Důvodem kroku jsou Andrewovy někdejší vazby na odsouzeného amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který v roce 2019 spáchal sebevraždu. Pětašedesátiletý Andrew tak mimo jiné přijde i o titul prince.

Královský palác uvedl, že Andrew bude nově známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, nikoli jako princ. Ze své rezidence Královská lóže (Royal Lodge) u Windsorského hradu se přestěhuje do „soukromého ubytování“ ve východní Anglii. Náklady na něj mu bude hradit král. K přestěhování mu nyní byla doručena formální výzva. Podle serveru BBC News Andrew proti krokům svého bratra nevznesl žádné námitky.

Prostě Andrew

Na palác sílil tlak, aby prince vystěhoval z královské rezidence poté, co se na začátku října vzdal titulu vévody z Yorku. Britský panovník však zašel ještě dál a zbavil ho i titulu prince, který měl od narození jako dítě královny Alžběty II.

Princ Andrew se vzdal titulu vévody z Yorku. Kvůli kauze Epstein

Leaders

Britský princ Andrew se po letech kritiky za blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem v pátek vzdal královského titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. v prohlášení přitom znovu popřel všechna obvinění, která proti němu kvůli jeho spojení s Epsteinem padla.

ČTK

Přečíst článek

„Tato rozhodnutí jsou považována za nezbytná, i přes skutečnost, že obvinění proti němu vznesená nadále popírá,“ uvedl palác. „Jejich Veličenstva chtějí dát jasně najevo, že jejich myšlenky a nejhlubší soustrast zůstávají s oběťmi a přeživšími všech forem zneužívání,“ dodal.

Epsteinův stín a pád britského prince

Andrew upadl v nemilost kvůli vazbám na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 nalezen mrtvý ve vězení, kde čekal na soud. Mladšího bratra krále Karla obvinila ze sexuálního násilí jedna z Epsteinových obětí, Virginie Robertsová Giuffreová.

Rodina jiné ženy, která letos spáchala sebevraždu, dnes Giuffreovou ocenila slovy, že „obyčejná americká dívka pravdou a odvahou zapříčinila pád britského prince“.

Memoáry oběti znovu oživily skandál

Odhalení o Andrewových vztazích s Epsteinem se opět dostala do popředí s blížícím se vydáním posmrtných pamětí Giuffreové, z nichž britský tisk zveřejnil ukázky. Žena popsala, že s princem i s Epsteinem měla ve svých 17 letech vynucený pohlavní styk.

Giuffreová podala v roce 2021 na prince žalobu. Všechna obvinění Andrew odmítl a soud se neuskutečnil díky mimosoudní dohodě, v rámci které zaplatil ženě odškodné ve výši několika milionů dolarů. Už v roce 2019 se kvůli skandálům stáhl z veřejného života a o tři roky později se vzdal všech čestných funkcí.

Epsteinův případ dopadá i na Trumpa

Kritice kvůli vazbám na Epsteina čelí i současný americký prezident Donald Trump, jehož administrativa navzdory slibům dosud nezveřejnila všechny dokumenty z Epsteinova vyšetřování.

Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety

Politika

Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.

Nová fáze má připravit systém na případné spuštění digitální měny v roce 2029. „Euro, naše společná měna, je symbolem evropské jednoty. Připravujeme i jeho digitální podobu, která bude důvěryhodná a dostupná pro všechny,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová.

ECB uvedla, že pokud Evropský parlament a Rada EU přijmou příslušnou legislativu v příštím roce, pilotní fáze by mohla začít v polovině roku 2027. Systém by pak mohl být připraven na první emisi digitálního eura do roku 2029.

Cílem je podle Lagardeové zachovat svobodu volby a ochranu soukromí občanů, posílit měnovou suverenitu eurozóny a podpořit konkurenceschopnost evropských plateb.

„Digitální euro zajistí, aby lidé mohli využívat výhod hotovosti i v digitální éře. Zároveň zvýší odolnost evropského platebního styku, sníží náklady obchodníků a vytvoří platformu pro inovace, rozšiřování a konkurenci soukromých společností,“ uvedl člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone, který vede pracovní skupinu pro digitální euro.

Češi i nadále posílají euru stopku. V EU zůstat chtějí, měnu měnit ne, ukázal průzkum

Money

V české společnosti stále poměrně výrazně přetrvává odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny v Česku jsou nyní dvě třetiny občanů, naopak 30 procent lidí s přijetím eura souhlasí, uvedl průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

ČTK

Přečíst článek

Vývoj za desítky miliard

Podle odhadů ECB dosáhnou celkové náklady na vývoj digitálního eura do první emise přibližně 1,3 miliardy eur (31,64 miliardy korun), přičemž roční provozní náklady se po roce 2029 mají pohybovat kolem 320 milionů eur. ECB zároveň zdůraznila, že v návrhu počítá s ochrannými prvky, které zamezí dopadům na finanční stabilitu.

Digitální euro má podle ECB doplňovat hotovost, nikoli ji nahrazovat. Spolu s projektem digitální měny ECB podporuje i návrh Evropské komise na posílení práva platit hotově. Dnešní zasedání Rady guvernérů bylo výjezdní, nekonalo se tedy v centrále ECB ve Frankfurtu nad Mohanem, ale ve Florencii v italském regionu Toskánsko.

ECB podle očekávání ponechala základní úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba, která ovlivňuje podmínky na finančních trzích, tak zůstává na dvou procentech. Ekonomika i přes náročné mezinárodní prostředí nadále rostla, uvedli centrální bankéři v tiskové zprávě. Výhled však podle nich zůstává nejistý kvůli obchodním sporům a geopolitickému napětí.