Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Symbol věčné hodnoty se obrací v prach. Diamanty hledají nové dno

Symbol věčné hodnoty se obrací v prach. Diamanty hledají nové dno
iStock
Zdeněk Pečený

Diamanty přišly o výsostné postavení „věčného uchovatele hodnoty“. Jejich ceny klesají nejrychleji za deset let, zatímco zlato boří rekordy. Nejdůležitější diamantové indexy ukazují hlubokou korekci a analytici mluví o zásadní změně trhu. Proč se vytrácí aura „věčné“ jistoty?

Trh s přírodními diamanty prochází největší korekcí za poslední dekádu. Zatímco zlato v posledním roce výrazně posílilo díky očekávanému snižování sazeb a geopolitickému napětí, diamantové indexy ukazují přesně opačný obrázek: Diamond Index letos ztratil téměř 14 procent, zatímco zlato od začátku roku vzrostlo o asi 61 procent.

U drahých kovů investoři těží z vysoké likvidity, nízkých transakčních nákladů a silného sentimentu. Diamanty tyto výhody nemají — každý kámen je unikát, a proto se jejich cena určuje jinak než u homogenních komodit typu zlata. Právě proto jsou specializované indexy (RAPI, Zimnisky či Diamond Prices Index) nejlepším ukazatelem hodnoty diamantů jako investice.

Češi vyvinuli metodu, která zrychlí výrobu nanodiamantů z týdnů na minuty

Čeští vědci vyvinuli revoluční způsob, jak vyrábět nanodiamanty pro kvantové technologie i lékařskou diagnostiku. Nový proces je tisíckrát rychlejší, levnější a taky ekologičtější.

Přečíst článek

Diamanty ztrácejí punc vzácnosti

„Ceny přírodních diamantů jsou po covidovém boomu ve fázi výrazné korekce. Rok 2024 i 2025 potvrzují pokračování nízkých cen, a to hlavně u běžných kvalit a menších karátových hmotností,“ říká Jiří Tyleček, hlavní analytik XTB.

Podle něj indexy RAPI nebo Zimnisky dlouhodobě míří dolů a největší tlak je vidět právě v „masovém“ segmentu, který zákazníci snadno nahrazují levnějšími alternativami. „Obrat trendu je zatím v nedohlednu. Trh není ve fázi růstu, ale spíš hledání nového rovnovážného cenového pásma,“ dodává.

Tlak na ceny nezpůsobuje jen ekonomika. Podle Tylečka jde o kombinaci cyklického ochlazení poptávky a strukturální změny: domácnosti seškrtaly výdaje na luxus, Čína zápasí s realitní krizí a zásnubní trh ovládly laboratorně pěstované diamanty.

„Přírodní diamant v očích běžného zákazníka ztrácí auru vzácnosti. Narrativ ‘uchovatele hodnoty’ se u standardních kamenů viditelně drolí,“ říká Tyleček. Výjimkou zůstávají jen velké, výjimečné kameny se silně doloženým původem.

De Beers snížila ceny diamantů o více než 10 procent

Světový lídr v těžbě diamantů kapituluje, kameny zlevnil o víc než 10 procent

Největší světový producent přírodních diamantů upustil od pokusů o stabilizaci propadajícího se trhu a přistoupil k velkému výprodeji. Ačkoli společnost De Beers nezveřejňuje informace o změnách cen, při jejím posledním letošním prodeji snížila ceny diamantů plošně o více než 10 procent.

Přečíst článek

Investoři míří jinam

Ještě tvrdší čísla uvádí Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Podle něj od roku 2022 klesly světové ceny přírodních diamantů přibližně o 20 až 30 procent, přestože nabídka suroviny není enormně vysoká.

Hlavním důvodem je exponenciální růst laboratorně vytvořených diamantů — v běžných velikostech jsou o 70 až 90 procent levnější a podle studií tvoří už zhruba polovinu zásnubních prstenů ve Spojených státech.

„Investoři raději volí likvidnější aktiva, jako je zlato či stříbro. U přírodních diamantů tuto roli dnes plní prakticky už jen velmi vzácné a sběratelské kameny,“ dodává Míšek.

Nabídkový převis

Míšek připomíná i pandemii, která odložila svatby napříč vyspělými zeměmi a způsobila krátkodobý boom po jejich uvolnění. Ten ale rychle vyprchal. Následné zvyšování sazeb a ochlazení globální ekonomiky srazily poptávku na minimum.

Společnost De Beers dokonce hlásila přebytek zásob za asi dvě miliardy dolarů a byla nucena srazit produkci o 20 procent. A do toho přichází očekávané téměř ztrojnásobení trhu s uměle vytvořenými diamanty do roku 2032.

Etická témata hrají čím dál větší roli — mladší generace se více zajímá o původ surovin a řada z nich preferuje laboratorní alternativy.

Na trhu tak podle analytiků míříme k ještě hlubší polarizaci. Masový segment zůstane pod tlakem, zatímco velké výjimečné kameny s jasným původem budou dál fungovat jako alternativní uchovatel hodnoty — byť pro velmi specifickou, bohatou skupinu investorů.

Pravý diamant je od umělého nerozeznatelný

Přírodní diamanty jsou pasé. Pandora si pěstuje umělé

Ve světovém šperkařství přichází boom laboratorně pěstovaných diamantů. Naopak zájem o ty přírodní opadá. Tak se projevuje současný nákupní trend. 

Přečíst článek

Související

Syntetické diamanty vytlačují z klenotnictví ty přírodní. Okem je nerozpoznáte

Přečíst článek
De Beers snížila ceny diamantů o více než 10 procent

Světový lídr v těžbě diamantů kapituluje, kameny zlevnil o víc než 10 procent

Přečíst článek
šperky

Invaze na Ukrajinu otřese trhem se šperky. Největší světový prodejce odmítá diamanty z Ruska

Přečíst článek

EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny

Lithium
ČTK
 ČTK

Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.

Evropská komise (EK) v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy korun) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU ve středu na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o 50 procent.

Podpora konkrétních projektů, například německého lithia

Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi tzv. kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.

Ruský prezident Vladimir Putin

Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu

Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.

Přečíst článek

„V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,“ uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.

Evropské centrum pro strategické suroviny

Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.

Pilířem bude i společné skladování

Komise spolupracuje s členskými státy na pilotním režimu společného skladování surovin, jenž má být spuštěn rovněž v roce 2026. Návrh počítá se zpřísněním pravidel pro export kovového odpadu a šrotu, zejména v oblasti permanentních magnetů.

Těžba lithia v solné poušti Salar de Uyuni na jihu Bolívie.

Ceny lithia padají, ale zlaté časy teprve přijdou

Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.

Přečíst článek

47 schválených projektů, dva jsou Česku

Letos v březnu komise schválila seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur (543 miliard korun), které mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci a těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.

Strategické projekty pokrývají hlavní fáze surovinového řetězce – těžbu, zpracování, recyklaci a vývoj náhradních materiálů. Součástí programu je i zrychlený proces vydávání povolení. Projekty těžby by měly být schváleny do 27 měsíců, zpracovatelské a recyklační iniciativy pak do 15 měsíců. Dosavadní praxe často vedla ke zpoždění projektů až o deset let, což EK označila za neudržitelné. Vedle Česka se schválené projekty nacházejí v Belgii, ve Francii, v Itálii, Německu, Španělsku, Estonsku, Řecku, ve Švédsku, ve Finsku, v Portugalsku, Polsku a v Rumunsku.

„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?

Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.

Přečíst článek

Drahé lithium může v bateriích nahradit levný sodík.

Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium

Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Brusel hraje nebezpečnou hru. Kdo zaplatí účet za pomoc Ukrajině?

Přečíst článek

Průlom v reprodukční medicíně. Čeští vědci dokázali omladit vajíčka

Průlom v reprodukční medicíně. Čeští vědci dokázali omladit vajíčka
iStock
 ČTK

Tým reprodukční bioložky Heleny Fulkové poprvé prokázal, že poškozená vajíčka je možné „opravit“ a vrátit jim schopnost zdravého vývoje. Výzkum otevírá cestu k novým léčebným terapiím, které by mohly snížit riziko genetických vad a zvýšit šance na otěhotnění ve vyšším věku.

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají nové otázky o biologii stárnutí a prostor pro vývoj budoucích léčebných přístupů.

Revoluce v reprodukční medicíně

S věkem žen klesá jejich reprodukční schopnost. U starších vajíček se častěji objevuje poškození DNA a chyby v dělení chromozomů, což zvyšuje riziko aneuploidií, tedy poruch počtu chromozomů. Ty mohou způsobit zastavení vývoje embrya nebo vést k závažným genetickým poruchám, jako je například Downův syndrom. Tým zjistil, že poškození, která se v oocytech při stárnutí hromadí, lze napravit.

Barevně upravený mikroskopický snímek lidského embrya ještě v podobě shluku buněk.

Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Při výzkumu ukázala analýza vajíček starších myších samic výrazně vyšší míru poškození DNA. Asi 70 procent chromozomů neslo známky dvojitých zlomů, zatímco u mladých myší to bylo kolem 16 procent.

Proces omlazování vajíčka 

Vědci vystavili jádra starých oocytů prostředí mladých vajíček zbavených jejich DNA. Mladé buňky obsahují opravné mechanismy, které jsou ve stárnoucích oocytech výrazně oslabené. V prostředí mladých vajíček se poškození DNA ve starých vajíčkách výrazně snížilo.

Takto omlazená vajíčka dokázala podle vědeckého týmu pokračovat ve vývoji až k narození zdravých mláďat se stejnou úspěšností jako u mladých jedinců.

Batole, kterému genová terapie vrátila sluch

Genová terapie vrátila batoleti sluch. Jde o přelomovou léčbu hluchoty

Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.

Přečíst článek

Fulková: Stárnutí oocytů není nezvratné

„Naše výsledky ukazují, že stárnutí oocytů není nezvratné a že kvalitu vajíček lze v zásadě obnovit. Poprvé jsme experimentálně prokázali, že starší oocyt dokáže v mladém buněčném prostředí znovu nastartovat mechanismy oprav DNA a správného dělení chromozomů,“ uvedla Fulková.

Objev vznikl náhodou

Objev vznikl náhodně při zkoumání 3D struktury buněčného jádra v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR. Následně byl rozvinut v projektu Budoucnost asistované reprodukce programu Strategie AV21 ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze, Univerzitou v Teramu a Univerzitou v Curychu.

Prostor pro nové terapie i záchranu druhů

Podle autorů práce zásadně mění dosavadní představy o stárnutí pohlavních buněk a otevírá prostor pro výzkum buněčných terapií, které by v budoucnu mohly snížit riziko chromozomálních vad u embryí, zvýšit úspěšnost asistované reprodukce či přispět k záchraně ohrožených druhů.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Listy stejné rostliny sóji mohou být ve stejný okamžik ve stínu i vystaveny slunci. Genová úprava umožňuje, aby rostlina rychleji reagovala, lépe využila sluneční záření a výrazně zvýšila úrodu.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Přečíst článek
Doporučujeme