Akcie společnosti Chipotle Mexican Grill od začátku roku odepsaly čtvrtinu hodnoty. Dříve miláček investorů a symbol zdravějšího fast-casual stravování dnes čelí zpomalení tržeb, úbytku zákazníků a změně nálady spotřebitelů. Zatímco Chipotle ztrácí, levnější řetězce jako McDonald’s či Burger King si udržují růst díky slevovým nabídkám a návratu k jednoduchosti.
Trh s rychlým občerstvením prochází dramatickým přeskupením. „V době výrazného růstu cen se těšily řetězce typu Chipotle velké oblibě, protože nabízely lepší hodnotu za peníze,“ vysvětluje analytik XTB Tomáš Cverna. Jakmile se ale inflace začala uklidňovat a cenové rozdíly mezi fast-foodem a kvalitnějšími alternativami se rozšířily, zákazníci se začali vracet k levnějšímu jídlu. „To se dotýká výkonnosti dříve oblíbených alternativ k restauracím rychlého občerstvení. Akcie Chipotle tak klesají k ročním minimům,“ dodává Cverna.
Dvourychlostní trh
Podle Lukáše Rašky z Portu situace Chipotle odráží širší trend v americkém sektoru. „Zatímco klasické řetězce typu McDonald’s či Burger King těží z levnějších nabídek a slevových menu, prémiovější fast-casual hráči, jako Chipotle nebo Cava, narážejí na rostoucí cenovou citlivost spotřebitelů,“ říká. Tento dvourychlostní vývoj znamená, že masovější značky zvládají slabší spotřebu lépe než koncepty stavějící na kvalitě a vyšší průměrné útratě.
Z investičního pohledu nejde o problém jedné firmy, ale o celkový posun ve spotřebitelském chování. „Chipotle má stále silnou značku a schopnost růst prostřednictvím expanze i digitalizace, ale současný vývoj ukazuje, že ani prémiové řetězce nejsou vůči ekonomickým cyklům imunní,“ doplňuje Raška.
Jsou jídla na tácu jen levná? Není to tak, jídelny konkurují i kvalitou
Rychle, levně a hlavně chutně se najíst jsme tentokrát vyrazili do táckárny nedaleko Výtoně. Za oběd včetně nápoje jsme zaplatili každý něco kolem 160 korun.
Akcie Chipotle Mexican Grill od začátku roku ztratily zhruba dvacet pět procent po slabších kvartálních výsledcích. Tržby vzrostly o 7,8 procenta na 2,72 miliardy dolarů, ale růst srovnatelných prodejen byl jen 0,3 procenta, což trh zklamalo. Management navíc snížil celoroční výhled a přiznal úbytek zákazníků s nižšími a středními příjmy.
„Tento trend se nejvíce projevuje u věkové skupiny 25–35 let, která je pro fast-casual segment klíčová,“ připomíná Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Dodává, že Chipotle i přes krátkodobý pokles zůstává finančně zdravou firmou – s provozní marží 17 procent, návratností kapitálu 45 procent a plánem otevřít až 370 nových poboček v roce 2026. Digitální prodej dnes tvoří více než 36 procent tržeb, což zůstává silnou konkurenční výhodou.
Přechodné ochlazení
Míšek uzavírá, že pokles akcií je spíše dočasnou korekcí než známkou strukturálního problému. „Pro investory s delším horizontem může být současná cena kolem 30 dolarů za akcii příležitostí k postupnému vstupu,“ uvádí. Z krátkodobého hlediska ale trh vysílá jasný signál: v době nejistoty se americký spotřebitel vrací k nejnižší ceně – a v té hře má Chipotle zatím slabší karty.
Související
Týden tradera: Wall Street varuje před možným propadem
Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.
Francie po Bataclanu: z chaosu vznikl systém
Francie má nepochybně spoustu vnitřních problémů, ale společnost se ukázala silná. A hlavně zároveň dokázala systémově reagovat a snaží se na mnoha úrovních dělat cílené kroky, aby tato rizika minimalizovala. Stát posílil své kapacity, společnost se nezhroutila, a i to je vítězství. Francie zásadně přetvořila architekturu své bezpečnostní a protiteroristické politiky. Dnes jde o komplexní strategii prevence i represe, která spojuje zpravodajské služby, policii, justici, školy i občanskou společnost. To je poučné i pro Česko, protože rizika teroru jsou všude.
Bataclan byl pro Francii zlomem nejen bezpečnostním, ale i společenským. I po deseti letech platí, že strach úplně neodešel. Jen se proměnil, stejně jako jeho původci. Terorismus už není jen vojenský a bezpečnostní problém, ale i civilizační zrcadlo. Když se extremisté zaměřili na kavárny, bary a koncerty, nešlo o politiku a náboženství, ale o útok na životní styl. Proto bylo jejich poselství tak temné. A dodnes to působí ve francouzské společnosti trauma.
Nová hrozba je tichá, atomizovaná a těžko uchopitelná
Deset let po pařížských atentátech se mapa teroristické hrozby zásadně proměnila. Kdysi šlo o pečlivě koordinované útoky vedené zvenčí, symbolizované hlavně jménem Daech (Islámský stát). Dnes je nebezpečí méně spektakulární, ale o to hůř uchopitelné: je rozptýlené, lokální a psychologicky nevyzpytatelné. Terorismus se rozpadl do tisíců malých, neviditelných částic – osamělých aktérů. Zpravodajské služby už nesledují konvoje do Sýrie, ale digitální stopy v temných koutech TikToku či Telegramu. Domácí, samostatní radikalizovaní útočníci, to je dnešní hrozba. Útočníci mohou být mladí muži (nebo ženy) vychovaní ve Francii či Belgii, navzdory životnímu stylu běžnému v západní společnosti (bar, alkohol, přátelé) se radikalizovali.
David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká
Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.
Francie přitom paradoxně výrazně pracuje na své vnitřní bezpečnosti. Armáda je cítit v ulicích, přítomná je na mnoha riskantních místech a situacích, policie má bezprecedentní pravomoci, zpravodajské služby jsou propojenější než kdykoli dřív. Existuje digitalizovaný dohled a legislativní nástroje, které by před deseti lety byly nemyslitelné. Zpravodajské služby sledují tichou, atomizovanou radikalizaci mladých lidí, kteří často jednají sami, bez logistické podpory. Útočníci nejsou vojáci chalífátu, ale spíše produkty algoritmů a sociálních bublin, které posilují pocit vyloučení a zjednodušenou ideologii dobra a zla.
Byla vytvořena Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) – specializovaná na prevenci a stíhání terorismu. Koordinace mezi civilními a vojenskými složkami se výrazně zlepšila – dříve existovala rivalita, dnes fungují sdílené databáze a krizové buňky. Zpravodajské služby získaly větší možnosti sledování digitální komunikace.
Vznikly specializované sekce pro sledování radikalizovaných vězňů. Ve věznicích jsou zaváděny oddělené jednotky pro osoby s džihádistickým profilem, aby se zabránilo šíření ideologie mezi ostatní vězně.
Kauza Česko: Potřebujeme Druhou polistopadovou republiku
„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.
Prevence – boj s radikalizací a „půdou“, z níž vyrůstá
Existují programy deradikalizace a prevence. Francie po neúspěchu raných „deradikalizačních center“ přešla na decentralizovaný model: práce s rodinami, školami, sociálními službami a místními imámy. Fungují „cellules de suivi“ (sledovací buňky) na úrovni prefektur, které propojují policii, školství, zdravotnictví a sociální práci. Cílem je zachytit známky radikalizace včas (např. školní absence, sociální izolace, extremistický diskurz). Učitelé mají k dispozici metodiky, jak rozpoznat projevy radikalizace a jak reagovat na „konspirační“ či extremistické výroky žáků.
Francie reagovala kombinací tvrdosti a prevence. Posílila dohled, reformovala soudnictví i vězeňství, zavedla nové zákony a systém včasné prevence. Ale zároveň pochopila, že žádný paragraf nezastaví pocit vyloučení nebo digitální manipulaci. A přesto se nedá zabránit všemu. Protože zatímco stát umí chytit síť, nová hrozba je mlha. Neorganizovaná, spontánní, často psychologická. Útočníkem může být mladík ze sídliště, který se radikalizoval v noci mezi dvěma videi. Situace je stabilnější než po útocích, ale zůstává křehká a vyžaduje bdělost.
Bataclan – lekce z civilizační imunity
Očekávaný kolaps, občanská válka či triumf extremistů se nekonaly, Francie zůstala stát. Deset let po Bataclanu už nejde jen o trauma, které se hojí, ale o zkušenost, která učí. Učí, že absolutní bezpečí neexistuje, ale že je možné žít bez paniky, s vědomím rizika a s důvěrou ve vlastní soudržnost. Francie čelí paradoxu: formálně je lépe chráněná než kdykoli předtím – s rozšířenými pravomocemi policie, digitalizovaným dohledem a legislativními nástroji, které by před deseti lety byly nemyslitelné. Přesto nelze zabránit všem útokům. Nová hrozba je méně organizovaná, ale o to spontánnější; její potenciální nositel může být soused nebo milý soused odvedle.
A tak výročí Bataclanu není jen pietou za mrtvé, ale i zkouškou živých. Terorismus nezmizel, jen změnil tvář – z bojovníka s kalašnikovem se stal anonymním stínem na síti. A ten se poráží nejen policií, ale i trpělivostí, vzděláním a každodenním odmítáním nenávisti. Francie to pochopila – a právě to je možná její největší vítězství.
Francie se poučila, ale strach zůstal tichým sousedem
Stát může zneškodnit útočníka, ale jen společnost může zabránit, aby se z frustrace zrodil další. Francie tak žije v nové fázi boje proti teroru – ne s vnějším nepřítelem, ale se stínem, který vyrůstá zevnitř. Deset let po Bataclanu jde o stav bdělosti, který se stal součástí francouzské každodennosti.
Nově zveřejněná korespondence naznačuje, že prezident USA měl s finančníkem těsnější vztahy, než dosud přiznával.
Američtí demokraté ve středu zveřejnili část elektronické korespondence finančníka Jeffreye Epsteina, která podle nich ukazuje, že Epstein udržoval bližší kontakt s nynějším prezidentem Donaldem Trumpem, než hlava státu dosud připouštěla. Vyplývá to z e-mailů, které získal výbor pro dohled americké Sněmovny reprezentantů, a o nichž informovala média včetně CNN a The New York Times.
Spolupracovnice predátora Epsteina bude mluvit. Výměnou za imunitu
Dlouholetá spolupracovnice někdejšího amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová v úterý jako podmínku pro svědectví před výborem Kongresu Spojených států požádala o imunitu před budoucím trestním stíháním. Informovala o tom agentura Reuters. Maxwellová si za napomáhání ke zneužívání nezletilých dívek odpykává 20letý trest vězení, tento verdikt se snaží u Nejvyššího soudu zvrátit.
Z nově zveřejněných e-mailů podle demokratů vyplývá, že Epstein se Trumpem opakovaně zabýval. V jednom z dopisů údajně napsal, že Trump „věděl o těch dívkách“, zřejmě v souvislosti s incidentem, kdy měl být Epstein vyhozen z Trumpova floridského klubu Mar-a-Lago za to, že v rezortu vyhledával mladé dívky, které tam pracovaly. Podle listu The New York Times bylo mnoho z těchto dívek nezletilých.
Další e-maily podle CNN naznačují, že Trump strávil několik hodin v Epsteinově domě společně s jednou z pozdějších obětí sexuálního zneužívání. Samotný Trump jakékoliv zapojení do Epsteinových zločinů opakovaně popírá.
Trump: „S Epsteinem jsem se přestal stýkat v roce 2004“
E-maily, které mají pocházet z období před nástupem Trumpa do prezidentského úřadu, byly adresovány Epsteinově dlouholeté přítelkyni Ghislaine Maxwellové (na úvodním snímku s Epsteinem) – dnes odsouzené za podíl na obchodu s nezletilými – a novináři Michaelu Wolffovi. Trump nebyl adresátem žádného z e-mailů a v případu nikdy nebyl obviněn.
Současný prezident připouští, že se s Epsteinem v minulosti přátelil, ale tvrdí, že jejich vztahy ukončil kolem roku 2004. „Znám Jeffa třicet let. Není to můj fanoušek a já nejsem jeho,“ uvedl Trump už dříve.
Degradace prince Andrewa je historickým ponížením, i přesto ho ale čeká život v pohodlí
Někdejší princ Andrew přišel o všechna královská privilegia. Jeho bratr a britský král Karel III. zareagoval na další skandály kolem vazeb na Jeffreyho Epsteina poměrně tvrdě. Pro degradaci se těžko hledají historické paralely. To však platí spíše o formální stránce - Andrewův důchod v blahobytu podle všeho ohrožen není. Panovník se o něj postará.
Jeffrey Epstein byl obviněn z nelegálního obchodu se sexem a kriminálního spiknutí. Podle obžaloby mezi lety 2002 a 2005 platil desítkám nezletilých dívek za sexuální služby ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě – některým z nich mělo být pouze 14 let.
V roce 2019 Epstein spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soud. Jeho blízká spolupracovnice Ghislaine Maxwellová byla v roce 2021 odsouzena na 20 let vězení.
Demokraté: Nové dokumenty kladou nepříjemné otázky
Podle demokratů z kongresového výboru e-maily vyvolávají nové otázky ohledně Trumpova vztahu s Epsteinem. Výbor získal přístup k více než 23 tisícům dokumentů z Epsteinovy pozůstalosti. Podle stanice BBC by se téma mohlo znovu otevřít po skončení současné rozpočtové krize ve Spojených státech, kdy Kongres obnoví plné fungování výborů.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Spolupracovnice predátora Epsteina bude mluvit. Výměnou za imunitu
