Stagflace přichází v době, kdy je vysoká inflace a minimální hospodářský růst. Právě tato situace může velmi brzy nastat v eurozóně. Ale také v české ekonomice, vyplývá z dat evropských i tuzemských statistiků.
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Výsledkům firmy obchodující s devizami pomáhá vyšší poptávka po zajištění.
Prudce rostoucí inflace v Británii – která v v březnu stoupla na sedm procent z únorových 6,2 procenta a je tak nejvýše od března 1992 – přinutila společnost Associated British Foods zvýšit ceny ve svém oděvním řetězci Primark. Rozhodnutí je o to tvrdší, že síť obchodů Primarku, který působí i v České republice, na nízkých cenách staví svou image.
Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu – ministerstvo zemědělství je proti.
Potraviny jsou ve Spojených státech dražší než v Evropě dlouhodobě, ale nyní budou muset Američané sáhnout ještě hlouběji do kapsy.
Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Ministerstvo zemědělství začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Podle šéfa rezortu Zdeňka Nekuly (na snímku) si obchodní řetězce započítávají extrémně vysoké marže. Monitorování situace má podle něj trvat tři měsíce. Na to, aby mu někdo vysvětlil, že marže nerovná se zisk, je to snad dostatečně dlouhá doba. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to pan ministr věděl předtím, než zdvihl „varovný prst“.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
V pandemii fabriky na auta zavřely, případně omezily výrobu. Přišel čipový hladomor. Nyní zase kvůli válce na Ukrajině nejsou kabelové svazky. Počet vyrobených aut proto klesá. Za „starých časů“ by automobilky část pracovníků propustily, právě kvůli omezení výroby. Proč držet zaměstnance, kteří nic nedělají? Jenže „staré časy“ minuly – nyní se tisknou biliony peněz a prohlubuje se rekordně dluh, přičemž se vzniklé peníze shazují z pomyslných helikoptér mezi lidi i firmy.
Historické mince jsou v kurzu i kvůli vysoké inflaci. Právě sbírky mohou totiž překonávat rapidní inflaci, která v současnosti trvá v České republice i Evropě. Celková hodnota mincí a bankovek nabízených na dnešní aukci převyšuje 120 milionů korun.
Na východě Polska dopadla ruská raketa. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X uvedl, že objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Ch-101.
